Holubům ve městech škodí lidské vlasy, ukázal francouzský výzkum

Ornitologové si už delší dobu všímali, že holubi ve městech ztrácejí velmi často drápy na spárech. Až doposud se domnívali, že jde o nějakou neznámou formu infekce nebo reakci na chemikálie přítomné ve městech. Jako příčinu nyní vědci označili lidské vlasy. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Biological Conservation.

Tým francouzských přírodovědců pod vedením expertů z univerzity v Lyonu studoval poškození spárů u holubů ze 46 míst po celé Paříži a v jejím okolí. Zjistili, že lidská činnost a znečištění životního prostředí mají na poškození holubích nohou značný vliv.

Ukázalo se, že v místech, kde je vysoké znečištění vzduchu a také nadměrný hluk, mívají holubi na nohou méně prstů než ptáci, kteří žijí v čistějším a méně narušeném prostředí. Zdaleka nejzajímavější korelaci ale výzkumníci našli mezi množstvím poškozených nohou u holubů a hustotou kadeřnictví.

Tato vazba byla velmi silná, takže se vědci pokoušeli najít vysvětlení. Jediné, které fungovalo, je, že se ptáci ve městech častěji zamotávají do zbytků lidských vlasů, což vede k tomu, že potom přicházejí o části končetin.

K čemu potřebuje věda holuby

Podle autorů výzkumu by ptákům prospělo ve městech větší množství zelených ploch, kde by se mohli jednak zbavit vlasů zamotaných do pařátů, ale také by mohli tato místa více využívat pro svůj běžný život.

Vědci podle deníku Guardian chápou, že drtivá většina obyvatelů měst pokládá holuby za škůdce a létající obdobu potkanů. Ale pro vědce představují tito ptáci důležitý zdroj poznání: jsou vynikajícím biologickým indikátorem znečištění ve městech.

Poznatky získané na těchto ptácích mohou vědcům pomáhat pochopit, jak znečištění ovlivňuje jiné druhy ptactva, které nebyly zdaleka tak dobře schopné přizpůsobit se městům a lidem jako holubi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 14 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...