Holubům ve městech škodí lidské vlasy, ukázal francouzský výzkum

Ornitologové si už delší dobu všímali, že holubi ve městech ztrácejí velmi často drápy na spárech. Až doposud se domnívali, že jde o nějakou neznámou formu infekce nebo reakci na chemikálie přítomné ve městech. Jako příčinu nyní vědci označili lidské vlasy. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Biological Conservation.

Tým francouzských přírodovědců pod vedením expertů z univerzity v Lyonu studoval poškození spárů u holubů ze 46 míst po celé Paříži a v jejím okolí. Zjistili, že lidská činnost a znečištění životního prostředí mají na poškození holubích nohou značný vliv.

Ukázalo se, že v místech, kde je vysoké znečištění vzduchu a také nadměrný hluk, mívají holubi na nohou méně prstů než ptáci, kteří žijí v čistějším a méně narušeném prostředí. Zdaleka nejzajímavější korelaci ale výzkumníci našli mezi množstvím poškozených nohou u holubů a hustotou kadeřnictví.

Tato vazba byla velmi silná, takže se vědci pokoušeli najít vysvětlení. Jediné, které fungovalo, je, že se ptáci ve městech častěji zamotávají do zbytků lidských vlasů, což vede k tomu, že potom přicházejí o části končetin.

K čemu potřebuje věda holuby

Podle autorů výzkumu by ptákům prospělo ve městech větší množství zelených ploch, kde by se mohli jednak zbavit vlasů zamotaných do pařátů, ale také by mohli tato místa více využívat pro svůj běžný život.

Vědci podle deníku Guardian chápou, že drtivá většina obyvatelů měst pokládá holuby za škůdce a létající obdobu potkanů. Ale pro vědce představují tito ptáci důležitý zdroj poznání: jsou vynikajícím biologickým indikátorem znečištění ve městech.

Poznatky získané na těchto ptácích mohou vědcům pomáhat pochopit, jak znečištění ovlivňuje jiné druhy ptactva, které nebyly zdaleka tak dobře schopné přizpůsobit se městům a lidem jako holubi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 8 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 11 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 17 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 20 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 21 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.