Holubům ve městech škodí lidské vlasy, ukázal francouzský výzkum

Ornitologové si už delší dobu všímali, že holubi ve městech ztrácejí velmi často drápy na spárech. Až doposud se domnívali, že jde o nějakou neznámou formu infekce nebo reakci na chemikálie přítomné ve městech. Jako příčinu nyní vědci označili lidské vlasy. Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Biological Conservation.

Tým francouzských přírodovědců pod vedením expertů z univerzity v Lyonu studoval poškození spárů u holubů ze 46 míst po celé Paříži a v jejím okolí. Zjistili, že lidská činnost a znečištění životního prostředí mají na poškození holubích nohou značný vliv.

Ukázalo se, že v místech, kde je vysoké znečištění vzduchu a také nadměrný hluk, mívají holubi na nohou méně prstů než ptáci, kteří žijí v čistějším a méně narušeném prostředí. Zdaleka nejzajímavější korelaci ale výzkumníci našli mezi množstvím poškozených nohou u holubů a hustotou kadeřnictví.

Tato vazba byla velmi silná, takže se vědci pokoušeli najít vysvětlení. Jediné, které fungovalo, je, že se ptáci ve městech častěji zamotávají do zbytků lidských vlasů, což vede k tomu, že potom přicházejí o části končetin.

K čemu potřebuje věda holuby

Podle autorů výzkumu by ptákům prospělo ve městech větší množství zelených ploch, kde by se mohli jednak zbavit vlasů zamotaných do pařátů, ale také by mohli tato místa více využívat pro svůj běžný život.

Vědci podle deníku Guardian chápou, že drtivá většina obyvatelů měst pokládá holuby za škůdce a létající obdobu potkanů. Ale pro vědce představují tito ptáci důležitý zdroj poznání: jsou vynikajícím biologickým indikátorem znečištění ve městech.

Poznatky získané na těchto ptácích mohou vědcům pomáhat pochopit, jak znečištění ovlivňuje jiné druhy ptactva, které nebyly zdaleka tak dobře schopné přizpůsobit se městům a lidem jako holubi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 2 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
před 20 hhodinami

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
včera v 12:22

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
včera v 10:39

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
včera v 09:00

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
včera v 06:30

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
11. 2. 2026
Načítání...