Hlas v amerických prezidentských volbách odevzdá i astronautka na ISS

V amerických prezidentských volbách se letos bude opět volit i z oběžné dráhy. V době voleb totiž bude na Mezinárodní vesmírné stanici ISS přítomná americká astronautka Kate Rubinsová, která již oznámila, že svého práva využije.

Americké prezidentské volby se konají 3. listopadu, Kate Rubinsová poletí na ISS několik týdnů předtím, 14. října. „Když to dokážeme my z oběžné dráhy, určitě to dokážou i lidé dole na Zemi. Zúčastnit se voleb je zásadně důležité pro naši demokracii. Že můžeme hlasovat z kosmu, pokládáme za velkou čest,“ uvedla astronautka pro agenturu AP.

Jak se hlasuje z vesmíru

Roku 1997 schválil stát Texas zákon, jímž umožnil, aby i lidé mimo naši planetu mohli hlasovat ve volbách do amerických institucí. Protože většina astronautů v Texasu žije (sídlí tam Johnsonovo vesmírné středisko), mohou tohoto zákona využívat.

Kate Rubinsová, Anatolij Ivanišin a Takuja Oniši pózují před startem k Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: Dmitrij Lovetsky/AP

Pro astronauty všechno začíná už rok před startem do vesmíru. Tehdy se, když je potvrzeno, že opravdu na ISS poletí, může rozhodnout, v jakých volbách by chtěl volit. Zda v obecních, státních a/nebo federálních. Šest měsíců před volbami pak astronauti dostanou standardní formulář k volbám.

Na něm je jako adresa uvedeno „nízká oběžná dráha“, řekla v on-line rozhovoru pro server Space.com Rubinsová. „Je to naprosto neuvěřitelné. Je úžasné, že odsud nahoře můžeme volit, a myslím, že je to pro nás i velmi důležité,“ uvedla.

Stejný formulář pak astronauti dostanou digitálně z velína v Johnsonově vesmírném středisku. Na ISS ho normálně vyplní a pak ho opět digitálně odešlou do centra na Zemi.Ze střediska je přeposlán do volebních okrsků.

Poprvé došlo k hlasování z vesmíru v roce 1997, tedy ještě tři roky před vznikem stanice ISS. Průkopníkem byl americký astronaut David Wolf na ruské stanici Mir. Prvním americkým astronautem, který volil z vesmíru v prezidentských volbách, se stal Leroy Chiao roku 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...