Gorilí samci se bijí do hrudi, aby vypadali větší před svými rivaly, tvrdí vědci

Opakovaným boucháním se do hrudi chtějí gorilí samci vzbudit dojem, že jsou větší než ve skutečnosti. Poukázala na to studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports. Podle vědců se tak tito primáti s vysokou pravděpodobností chtějí vyhnout nebezpečnému souboji.

Během studie vědci sledovali chování celkem šesti dospělých samců gorily horské, kteří žili v jednom ze rwandských národních parků. Konkrétně tým od listopadu 2015 do července 2016 natočil na kameru 36 epizod, při nichž se primáti bili do vlastních hrudí. 

Následná analýza videozáznamů ukázala, že délka bouchání, počet ran ani jejich intenzita neměla souvislost s velikostí primáta. Při té příležitosti autoři poznamenali, že mohutné tělo je u goril spojené s reprodukčním úspěchem i lepším postavením mezi ostatními samci. 

  • Tento druhý největší primát na svěje je poddruhem gorily východní. Vyskytuje se jenom na malém území na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy.

Taktika, jak se vyhnout krvavému boji

Vědci se proto domnívají, že bití do hrudi by mohlo být pro gorily způsobem, jak svou velikost zdůraznit. „Zjistili jsme, že se jedná o skutečný a spolehlivý signál – samci chtějí udělat dojem, že jsou větší než ve skutečnosti,“ uvedl podle serveru The Guardian spoluautor výzkumu Edward Wright, který působí na německém Institutu Maxe Plancka.

Podle Wrighta se jedná zároveň o taktiku, jak se vyhnout hrozícímu souboji. „Docela často je to jen o úderech do vlastní hrudi, k bitce nakonec nedojde,“ řekl.

Výsledky také ukázaly, že větší gorily produkovaly při zmíněné činnosti nižší zvukové frekvence. Proč tomu tak je, ale zatím zůstává nejasné. Podle Wrighta by to zřejmě mohlo být způsobené například objemem hrudníku či velikostí ruky. 

Bití do hrudníku je přitom mohdy slyšet i kilometr daleko, poukázal Wright. To podle něj může být obzvlášť důležité.  Pro místa, která gorily přirozeně obývají, je totiž  typická velmi hustá vegetace. To znamená, že při hodnocení nebezpečnosti a velikosti potenciálního rivala se tito primáti nemohou spoléhat pouze na zrak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.