Gorilí samci se bijí do hrudi, aby vypadali větší před svými rivaly, tvrdí vědci

Opakovaným boucháním se do hrudi chtějí gorilí samci vzbudit dojem, že jsou větší než ve skutečnosti. Poukázala na to studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports. Podle vědců se tak tito primáti s vysokou pravděpodobností chtějí vyhnout nebezpečnému souboji.

Během studie vědci sledovali chování celkem šesti dospělých samců gorily horské, kteří žili v jednom ze rwandských národních parků. Konkrétně tým od listopadu 2015 do července 2016 natočil na kameru 36 epizod, při nichž se primáti bili do vlastních hrudí. 

Následná analýza videozáznamů ukázala, že délka bouchání, počet ran ani jejich intenzita neměla souvislost s velikostí primáta. Při té příležitosti autoři poznamenali, že mohutné tělo je u goril spojené s reprodukčním úspěchem i lepším postavením mezi ostatními samci. 

  • Tento druhý největší primát na svěje je poddruhem gorily východní. Vyskytuje se jenom na malém území na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy.

Taktika, jak se vyhnout krvavému boji

Vědci se proto domnívají, že bití do hrudi by mohlo být pro gorily způsobem, jak svou velikost zdůraznit. „Zjistili jsme, že se jedná o skutečný a spolehlivý signál – samci chtějí udělat dojem, že jsou větší než ve skutečnosti,“ uvedl podle serveru The Guardian spoluautor výzkumu Edward Wright, který působí na německém Institutu Maxe Plancka.

Podle Wrighta se jedná zároveň o taktiku, jak se vyhnout hrozícímu souboji. „Docela často je to jen o úderech do vlastní hrudi, k bitce nakonec nedojde,“ řekl.

Výsledky také ukázaly, že větší gorily produkovaly při zmíněné činnosti nižší zvukové frekvence. Proč tomu tak je, ale zatím zůstává nejasné. Podle Wrighta by to zřejmě mohlo být způsobené například objemem hrudníku či velikostí ruky. 

Bití do hrudníku je přitom mohdy slyšet i kilometr daleko, poukázal Wright. To podle něj může být obzvlášť důležité.  Pro místa, která gorily přirozeně obývají, je totiž  typická velmi hustá vegetace. To znamená, že při hodnocení nebezpečnosti a velikosti potenciálního rivala se tito primáti nemohou spoléhat pouze na zrak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 15 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...