Gorilí samci se bijí do hrudi, aby vypadali větší před svými rivaly, tvrdí vědci

Opakovaným boucháním se do hrudi chtějí gorilí samci vzbudit dojem, že jsou větší než ve skutečnosti. Poukázala na to studie, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports. Podle vědců se tak tito primáti s vysokou pravděpodobností chtějí vyhnout nebezpečnému souboji.

Během studie vědci sledovali chování celkem šesti dospělých samců gorily horské, kteří žili v jednom ze rwandských národních parků. Konkrétně tým od listopadu 2015 do července 2016 natočil na kameru 36 epizod, při nichž se primáti bili do vlastních hrudí. 

Následná analýza videozáznamů ukázala, že délka bouchání, počet ran ani jejich intenzita neměla souvislost s velikostí primáta. Při té příležitosti autoři poznamenali, že mohutné tělo je u goril spojené s reprodukčním úspěchem i lepším postavením mezi ostatními samci. 

  • Tento druhý největší primát na svěje je poddruhem gorily východní. Vyskytuje se jenom na malém území na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy.

Taktika, jak se vyhnout krvavému boji

Vědci se proto domnívají, že bití do hrudi by mohlo být pro gorily způsobem, jak svou velikost zdůraznit. „Zjistili jsme, že se jedná o skutečný a spolehlivý signál – samci chtějí udělat dojem, že jsou větší než ve skutečnosti,“ uvedl podle serveru The Guardian spoluautor výzkumu Edward Wright, který působí na německém Institutu Maxe Plancka.

Podle Wrighta se jedná zároveň o taktiku, jak se vyhnout hrozícímu souboji. „Docela často je to jen o úderech do vlastní hrudi, k bitce nakonec nedojde,“ řekl.

Výsledky také ukázaly, že větší gorily produkovaly při zmíněné činnosti nižší zvukové frekvence. Proč tomu tak je, ale zatím zůstává nejasné. Podle Wrighta by to zřejmě mohlo být způsobené například objemem hrudníku či velikostí ruky. 

Bití do hrudníku je přitom mohdy slyšet i kilometr daleko, poukázal Wright. To podle něj může být obzvlášť důležité.  Pro místa, která gorily přirozeně obývají, je totiž  typická velmi hustá vegetace. To znamená, že při hodnocení nebezpečnosti a velikosti potenciálního rivala se tito primáti nemohou spoléhat pouze na zrak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 6 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 8 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 11 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 11 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 14 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...