Fotograf zachytil z Česka Mezinárodní vesmírnou stanici před slunečním kotoučem

Ve středu odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavých 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Pozoroval a vyfotografoval ji astronom Petr Horálek z centrální linie pásu úkazu nedaleko vesnice Kněžice u Třemošnice.

Kosmická stanice byla v době fotografování 571,5 kilometrů daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za přibližně 90 minut ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad Zemí. Modrá planeta se pod ní podtáčí, takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad lidskými hlavami s větší pravidelností.

Večer a ráno se dá pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasná neblikající „hvězda“, která se přesouvá zpravidla od západu k východu, je-li zrovna období její viditelnosti. Pokud je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Jasný a kontrastní objekt

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů – jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu.

Nejlepší přelety teprve přicházejí. Jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době (když se zrovna schýlí k přeletu ISS) je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší. Jde až o jednu úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu.

ISS před Sluncem – mozaika
Zdroj: Petr Horálek

Jak fotit přelety?

„Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne, a použít na ně fotoaparát upevněný na pevném stativu, se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm,“ doporučuje astronom a fotograf Petr Horálek.

A jak ISS před Sluncem ulovit? „Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte tyto stránky, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45 stupňů,“ radí Horálek.

Trasa ISS nad ČR
Zdroj: Petr Horálek

Pro focení kosmické stanice před Sluncem je nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra – například hodiny zpřesňované GPS.

„Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500 – 1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa,“ říká Horálek.

Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. „Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní,“ dodává fotograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.