Fotograf zachytil z Česka Mezinárodní vesmírnou stanici před slunečním kotoučem

Ve středu odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavých 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Pozoroval a vyfotografoval ji astronom Petr Horálek z centrální linie pásu úkazu nedaleko vesnice Kněžice u Třemošnice.

Kosmická stanice byla v době fotografování 571,5 kilometrů daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za přibližně 90 minut ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad Zemí. Modrá planeta se pod ní podtáčí, takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad lidskými hlavami s větší pravidelností.

Večer a ráno se dá pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasná neblikající „hvězda“, která se přesouvá zpravidla od západu k východu, je-li zrovna období její viditelnosti. Pokud je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Jasný a kontrastní objekt

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů – jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu.

Nejlepší přelety teprve přicházejí. Jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době (když se zrovna schýlí k přeletu ISS) je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší. Jde až o jednu úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu.

ISS před Sluncem – mozaika
Zdroj: Petr Horálek

Jak fotit přelety?

„Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne, a použít na ně fotoaparát upevněný na pevném stativu, se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm,“ doporučuje astronom a fotograf Petr Horálek.

A jak ISS před Sluncem ulovit? „Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte tyto stránky, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45 stupňů,“ radí Horálek.

Trasa ISS nad ČR
Zdroj: Petr Horálek

Pro focení kosmické stanice před Sluncem je nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra – například hodiny zpřesňované GPS.

„Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500 – 1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa,“ říká Horálek.

Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. „Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní,“ dodává fotograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.