Fotograf zachytil z Česka Mezinárodní vesmírnou stanici před slunečním kotoučem

Ve středu odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavých 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Pozoroval a vyfotografoval ji astronom Petr Horálek z centrální linie pásu úkazu nedaleko vesnice Kněžice u Třemošnice.

Kosmická stanice byla v době fotografování 571,5 kilometrů daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za přibližně 90 minut ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad Zemí. Modrá planeta se pod ní podtáčí, takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad lidskými hlavami s větší pravidelností.

Večer a ráno se dá pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasná neblikající „hvězda“, která se přesouvá zpravidla od západu k východu, je-li zrovna období její viditelnosti. Pokud je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Jasný a kontrastní objekt

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů – jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu.

Nejlepší přelety teprve přicházejí. Jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době (když se zrovna schýlí k přeletu ISS) je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší. Jde až o jednu úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu.

ISS před Sluncem – mozaika
Zdroj: Petr Horálek

Jak fotit přelety?

„Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne, a použít na ně fotoaparát upevněný na pevném stativu, se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm,“ doporučuje astronom a fotograf Petr Horálek.

A jak ISS před Sluncem ulovit? „Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte tyto stránky, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45 stupňů,“ radí Horálek.

Trasa ISS nad ČR
Zdroj: Petr Horálek

Pro focení kosmické stanice před Sluncem je nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra – například hodiny zpřesňované GPS.

„Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500 – 1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa,“ říká Horálek.

Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. „Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní,“ dodává fotograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...