Fotograf zachytil z Česka Mezinárodní vesmírnou stanici před slunečním kotoučem

Ve středu odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavých 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Pozoroval a vyfotografoval ji astronom Petr Horálek z centrální linie pásu úkazu nedaleko vesnice Kněžice u Třemošnice.

Kosmická stanice byla v době fotografování 571,5 kilometrů daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za přibližně 90 minut ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad Zemí. Modrá planeta se pod ní podtáčí, takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad lidskými hlavami s větší pravidelností.

Večer a ráno se dá pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasná neblikající „hvězda“, která se přesouvá zpravidla od západu k východu, je-li zrovna období její viditelnosti. Pokud je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Jasný a kontrastní objekt

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů – jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu.

Nejlepší přelety teprve přicházejí. Jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době (když se zrovna schýlí k přeletu ISS) je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší. Jde až o jednu úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu.

ISS před Sluncem – mozaika
Zdroj: Petr Horálek

Jak fotit přelety?

„Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne, a použít na ně fotoaparát upevněný na pevném stativu, se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm,“ doporučuje astronom a fotograf Petr Horálek.

A jak ISS před Sluncem ulovit? „Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte tyto stránky, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45 stupňů,“ radí Horálek.

Trasa ISS nad ČR
Zdroj: Petr Horálek

Pro focení kosmické stanice před Sluncem je nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra – například hodiny zpřesňované GPS.

„Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500 – 1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa,“ říká Horálek.

Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. „Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní,“ dodává fotograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 4 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 22 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...