Vědci konečně vytvořili kompletní digitální model slavného mechanismu z Antikythéry. Dva tisíce let starý antický artefakt je považován za první počítač na světě.
Mechanismus z Antikythéry objevili lovci mořských hub roku 1900, od té doby je jedním z nejslavnějších předmětů v dějinách celé archeologie. Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot totiž vypadají jako mechanický stroj – což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly.
Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody byly schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to vše ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.
Navzdory mnohaletému usilovnému výzkumu a debatám se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci.
Teď ale inženýři z University College London tvrdí, že poprvé zcela rekonstruovali celý přístroj – včetně výpočtů použitých k jeho vytvoření. V současné době zatím jen digitální model ukazuje mechanismus Antikythéry jako „krásnou koncepci převedenou skvělým inženýrem do geniálního díla“, popsali výzkumníci v odborném žurnálu časopisu Scientific Reports.
„Zpochybňuje to všechny naše předsudky o technologických schopnostech starých Řeků.“
Jaký je smysl rekonstrukce?
Výzkumníci chtěli přístroj znovu vytvořit kvůli záhadám, které jsou s ním spojené. Je to pro ně způsob, jak získat odpovědi na stovky otázek. „Vzdálenost mezi složitostí tohoto přístroje a jinými zařízeními vyrobenými ve stejnou dobu je nekonečná,“ řekl pro odborný web Live Science spoluautor studie Adam Wojcik. „Upřímně řečeno, nic podobného nebylo nikdy nalezeno. Je to jako z jiného světa.“
Složitá soukolí, která tvořila mechanismus zařízení, mají rozměry, jaké se dají očekávat u hodin z devatenáctého století; jediná další soukolí, která vznikla ve stejné době jako mechanismus z Antikythéry, byla ale mnohem větší – používala se u tak rozměrných strojů, jako byly balisty nebo velké kuše a katapulty.
A právě tato strojová jemnost vyvolává spoustu otázek o výrobním procesu, který stál za tak jedinečně složitým aparátem – například to, proč se nikdy nenašly žádné jiné, kdo mohl být jeho tvůrcem a a jak se ocitl na potopené lodi u ostrova Antikythéra.
„Co dělal na té lodi? Našli jsme jen jednu třetinu; kde jsou zbylé dvě třetiny? Jsou už zrezivělé? Fungovalo to vůbec někdy?“ To všechno jsou podle Wojczika otázky, na které je třeba hledat odpovědi – a experimentální archeologie s tím může pomoci. „Je to jako odpovídat na otázku, jak postavili Stonehenge, pomocí toho, že seženeme 200 lidí s lany a pokusíme se přetáhnout obří kameny přes Salisburskou planinu. To se trochu podobá tomu, o co se tu snažíme,“ vysvětluje vědec.
Výroba prvního počítače
K vytvoření modelu výzkumníci čerpali ze všech dosavadních výzkumů zařízení, včetně výzkumu Michaela Wrighta, bývalého kurátora Vědeckého muzea v Londýně, který již dříve sestrojil funkční repliku.
Pomocí nápisů nalezených na mechanismu a matematického modelu pohybu planet, který poprvé vymyslel starořecký filozof Parmenides, byli inženýři a experimentální archeologové schopni vytvořit počítačový model mechanismu složený z překrývajících se převodů, který se vešel do sotva 2,5 centimetru hlubokého prostoru.
Jejich model znovu rekonstruoval (zatím jen digitálně), jak mohlo vše fungovat: přístroj na přední straně ukazuje, jak se planety, Slunce a Měsíc pohybují přes zvěrokruh, na druhé straně zase zobrazuje fáze Měsíce. Pracuje při tom s archaickým modelem, který Řekové považovali za pravdivý – tedy že se celý vesmír otáčí kolem Země.
„A také se hodně diskutuje o tom, pro koho byl a kdo ho postavil. Hodně lidí říká, že to byl Archimédes,“ uvedl Wojcik. „Žil přibližně ve stejné době, kdy byla (skříňka) postavena, a nikdo jiný neměl stejnou úroveň technických schopností jako on. Navíc loď, kde mechanismus ležel, byla římská.“ Archiméda zabili Římané během obléhání Syrakus, kde žil – dobývání jim zkomplikovaly právě zbraně, které tento vědec vyráběl.
Autoři studie vycházeli z detailních skenů mechanismu, jež byly provedeny roku 2006 – tehdy se pro artefakt musel postavit zvláštní osmitunový skener. Stroj, který experti virtuálně rozložili a vyfotografovali ve třech dimenzích, aniž by opustil Atény, kde je vystaven v archeologickém muzeu, tehdy vydal neznámé nápisy ve staré řečtině, fragmenty skryté více než 2000 let, které jsou zároveň technickým návodem k použití i astronomickými texty.
Řecký a britský tým z Waleské univerzity v Cardiffu odhalil celé vnitřní fungování mechanismu, který tvoří pět ciferníků, pohyblivé ručičky a třicítka ozubených kol, která zřejmě byla poháněna pákou – nová studie z tohoto zlomku dokázala rekonstruovat celý stroj.
