Existují jen čtyři typy romantické lásky, říká studie

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Australští vědci se pokusili zachytit podoby lásky mezi mladými lidmi. Pro svou studii se jim podařilo získat 809 takových, kteří jsou v partnerském vztahu. Tyto vztahy pak hodnotili podle mnoha parametrů – od intenzity lásky, jakou zamilovaní deklarovali, přes frekvence pohlavních styků mezi nimi, až po to, jak vážně partnerství berou.

Výsledky popsali v odborném časopise Personality and Individual Differences. Podle nich existují čtyři skupiny zamilovaných, které by se daly popsat následovně:

  • mírně romanticky zamilovaní
  • středně romanticky zamilovaní
  • libidózně nebo vášnivě romanticky zamilovaní
  • intenzivně (bezhlavě) romanticky zamilovaní

Tyto čtyři typy mileneckých dvojic se liší různými vlastnosti, včetně toho, jak rychle se zamilují, až po to, kolik kávy a spánku potřebují. Podle autorů studie výsledky ukazují, že způsob, jak lidé prožívají romantickou lásku, bývá značně různorodý.

„Pointa je v tom, že všichni neprožíváme lásku stejně. Zjistili jsme například, že někteří mladí lidé mají sex až dvacetkrát týdně, když se čerstvě zamilují,“ uvedl jeden z autorů studie Adam Bode s tím, že pro většinu jiných zamilovaných je něco takového nepředstavitelné. „To, jak se zamilováváme, souvisí s celou řadou dalších zajímavých projevů chování,“ doplňuje vědec.

„Obyčejní milenci“ v hlavní roli

Největší skupinu z uvedených typů tvoří středně zamilovaní lidé, kterým vědci také říkají „obyčejní milenci“. Jde o více než čtyřicet procent osob, které projevují jen relativně nízkou míru citů, na svého partnera nemyslí obsesivně, ale jsou mu silně oddaní. Frekvence pohlavních styků je u nich také jen mírná. Jde přitom častěji o muže než ženy.

Naopak nejmenší skupinu vědci označují jako „libidózně romantickou“. Tam patří jen 9,34 procenta zamilovaných, kteří se od ostatních liší tím, jak často mají pohlavní styk – v průměru desetkrát týdně. Součástí této skupiny jsou ale i lidé, kteří se sexu se svým romantickým partnerem věnují i dvakrát častěji.

„Typické pro ně také je, že je mezi nimi nejvyšší podíl těch, kteří chtějí cestovat, utrácejí více peněz než ostatní a kouří více cigaret než je průměr,“ popisuje Bode.

Libido je sexuální touha a pohlavní pud. Někde se označuje jako „sexuální apetit“ nebo „energie“. Má důležitou roli v psychologických teoriích Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. V psychoanalýze je libido označení pro projevy pohlavního pudu, základní pudové energie a sexuální touhy, která vyvěrá z podvědomí a je zaměřená na dosahování slasti.

Druhou největší skupinou, do které spadá asi třicet procent všech zamilovaných, jsou lidé označovaní jako „bezhlavě zamilovaní“. Ti berou vztah nejvážněji, cítí za něj největší zodpovědnost a často to potvrzují pohlavním stykem. A také nejčastěji myslí na svého partnera. Tato skupina je zajímavá tím, že v ní, jako v jediné, převažují ženy, je jich v ní šedesát procent.

Typicky sem patří lidé, kteří se chovají zodpovědně jak k partnerovi, tak i ke své práci. Méně časté je u nich pití alkoholu a kávy a také jen málo užívají drogy.

A zbývá poslední skupina, druhá nejmenší. Tvoří asi dvacet procent populace a vědci tyto lidi označují jako „mírně zamilované“. Do vztahu investují zdaleka nejméně svých emocí, nejméně mají se svým partnerem pohlavní styk a také se nejméně často zaobírají přemýšlením o své lásce. „Zamilovali se nejvíckrát, byli zamilovaní nejkratší dobu a s největší pravděpodobností jsou to muži a heterosexuálové,“ popisuje Bode.

„Nedostatečně probádané území“

Studie využila údaje z průzkumu Romantic Love Survey 2022, což je největší soubor dat tohoto typu na světě, který zahrnuje 1556 mladých dospělých, kteří právě prožívají romantickou lásku. Jeho účastníci pocházejí z 33 zemí a zastupují různé kulturní a etnické skupiny. Vědci z této databáze vybrali zmíněných 809 osob, které se jim hodily do studie.

„Tento průzkum romantické lásky je první svého druhu,“ dodal Bode s tím, že díky němu teď vědci mohou konečně zkoumat tuto nesmírně důležitou část lidského života na základě tvrdých dat. „Romantická láska není dost prozkoumána vzhledem k jejímu významu při vytváření rodinných a romantických vztahů, jejímu vlivu na kulturu a její navrhované univerzálnosti. A my chceme pomoci světovým výzkumníkům porozumět jí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 7 mminutami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 3 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 4 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 22 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 23 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...