Existují jen čtyři typy romantické lásky, říká studie

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Australští vědci se pokusili zachytit podoby lásky mezi mladými lidmi. Pro svou studii se jim podařilo získat 809 takových, kteří jsou v partnerském vztahu. Tyto vztahy pak hodnotili podle mnoha parametrů – od intenzity lásky, jakou zamilovaní deklarovali, přes frekvence pohlavních styků mezi nimi, až po to, jak vážně partnerství berou.

Výsledky popsali v odborném časopise Personality and Individual Differences. Podle nich existují čtyři skupiny zamilovaných, které by se daly popsat následovně:

  • mírně romanticky zamilovaní
  • středně romanticky zamilovaní
  • libidózně nebo vášnivě romanticky zamilovaní
  • intenzivně (bezhlavě) romanticky zamilovaní

Tyto čtyři typy mileneckých dvojic se liší různými vlastnosti, včetně toho, jak rychle se zamilují, až po to, kolik kávy a spánku potřebují. Podle autorů studie výsledky ukazují, že způsob, jak lidé prožívají romantickou lásku, bývá značně různorodý.

„Pointa je v tom, že všichni neprožíváme lásku stejně. Zjistili jsme například, že někteří mladí lidé mají sex až dvacetkrát týdně, když se čerstvě zamilují,“ uvedl jeden z autorů studie Adam Bode s tím, že pro většinu jiných zamilovaných je něco takového nepředstavitelné. „To, jak se zamilováváme, souvisí s celou řadou dalších zajímavých projevů chování,“ doplňuje vědec.

„Obyčejní milenci“ v hlavní roli

Největší skupinu z uvedených typů tvoří středně zamilovaní lidé, kterým vědci také říkají „obyčejní milenci“. Jde o více než čtyřicet procent osob, které projevují jen relativně nízkou míru citů, na svého partnera nemyslí obsesivně, ale jsou mu silně oddaní. Frekvence pohlavních styků je u nich také jen mírná. Jde přitom častěji o muže než ženy.

Naopak nejmenší skupinu vědci označují jako „libidózně romantickou“. Tam patří jen 9,34 procenta zamilovaných, kteří se od ostatních liší tím, jak často mají pohlavní styk – v průměru desetkrát týdně. Součástí této skupiny jsou ale i lidé, kteří se sexu se svým romantickým partnerem věnují i dvakrát častěji.

„Typické pro ně také je, že je mezi nimi nejvyšší podíl těch, kteří chtějí cestovat, utrácejí více peněz než ostatní a kouří více cigaret než je průměr,“ popisuje Bode.

Libido je sexuální touha a pohlavní pud. Někde se označuje jako „sexuální apetit“ nebo „energie“. Má důležitou roli v psychologických teoriích Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. V psychoanalýze je libido označení pro projevy pohlavního pudu, základní pudové energie a sexuální touhy, která vyvěrá z podvědomí a je zaměřená na dosahování slasti.

Druhou největší skupinou, do které spadá asi třicet procent všech zamilovaných, jsou lidé označovaní jako „bezhlavě zamilovaní“. Ti berou vztah nejvážněji, cítí za něj největší zodpovědnost a často to potvrzují pohlavním stykem. A také nejčastěji myslí na svého partnera. Tato skupina je zajímavá tím, že v ní, jako v jediné, převažují ženy, je jich v ní šedesát procent.

Typicky sem patří lidé, kteří se chovají zodpovědně jak k partnerovi, tak i ke své práci. Méně časté je u nich pití alkoholu a kávy a také jen málo užívají drogy.

A zbývá poslední skupina, druhá nejmenší. Tvoří asi dvacet procent populace a vědci tyto lidi označují jako „mírně zamilované“. Do vztahu investují zdaleka nejméně svých emocí, nejméně mají se svým partnerem pohlavní styk a také se nejméně často zaobírají přemýšlením o své lásce. „Zamilovali se nejvíckrát, byli zamilovaní nejkratší dobu a s největší pravděpodobností jsou to muži a heterosexuálové,“ popisuje Bode.

„Nedostatečně probádané území“

Studie využila údaje z průzkumu Romantic Love Survey 2022, což je největší soubor dat tohoto typu na světě, který zahrnuje 1556 mladých dospělých, kteří právě prožívají romantickou lásku. Jeho účastníci pocházejí z 33 zemí a zastupují různé kulturní a etnické skupiny. Vědci z této databáze vybrali zmíněných 809 osob, které se jim hodily do studie.

„Tento průzkum romantické lásky je první svého druhu,“ dodal Bode s tím, že díky němu teď vědci mohou konečně zkoumat tuto nesmírně důležitou část lidského života na základě tvrdých dat. „Romantická láska není dost prozkoumána vzhledem k jejímu významu při vytváření rodinných a romantických vztahů, jejímu vlivu na kulturu a její navrhované univerzálnosti. A my chceme pomoci světovým výzkumníkům porozumět jí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...