Existují jen čtyři typy romantické lásky, říká studie

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Australští vědci se pokusili zachytit podoby lásky mezi mladými lidmi. Pro svou studii se jim podařilo získat 809 takových, kteří jsou v partnerském vztahu. Tyto vztahy pak hodnotili podle mnoha parametrů – od intenzity lásky, jakou zamilovaní deklarovali, přes frekvence pohlavních styků mezi nimi, až po to, jak vážně partnerství berou.

Výsledky popsali v odborném časopise Personality and Individual Differences. Podle nich existují čtyři skupiny zamilovaných, které by se daly popsat následovně:

  • mírně romanticky zamilovaní
  • středně romanticky zamilovaní
  • libidózně nebo vášnivě romanticky zamilovaní
  • intenzivně (bezhlavě) romanticky zamilovaní

Tyto čtyři typy mileneckých dvojic se liší různými vlastnosti, včetně toho, jak rychle se zamilují, až po to, kolik kávy a spánku potřebují. Podle autorů studie výsledky ukazují, že způsob, jak lidé prožívají romantickou lásku, bývá značně různorodý.

„Pointa je v tom, že všichni neprožíváme lásku stejně. Zjistili jsme například, že někteří mladí lidé mají sex až dvacetkrát týdně, když se čerstvě zamilují,“ uvedl jeden z autorů studie Adam Bode s tím, že pro většinu jiných zamilovaných je něco takového nepředstavitelné. „To, jak se zamilováváme, souvisí s celou řadou dalších zajímavých projevů chování,“ doplňuje vědec.

„Obyčejní milenci“ v hlavní roli

Největší skupinu z uvedených typů tvoří středně zamilovaní lidé, kterým vědci také říkají „obyčejní milenci“. Jde o více než čtyřicet procent osob, které projevují jen relativně nízkou míru citů, na svého partnera nemyslí obsesivně, ale jsou mu silně oddaní. Frekvence pohlavních styků je u nich také jen mírná. Jde přitom častěji o muže než ženy.

Naopak nejmenší skupinu vědci označují jako „libidózně romantickou“. Tam patří jen 9,34 procenta zamilovaných, kteří se od ostatních liší tím, jak často mají pohlavní styk – v průměru desetkrát týdně. Součástí této skupiny jsou ale i lidé, kteří se sexu se svým romantickým partnerem věnují i dvakrát častěji.

„Typické pro ně také je, že je mezi nimi nejvyšší podíl těch, kteří chtějí cestovat, utrácejí více peněz než ostatní a kouří více cigaret než je průměr,“ popisuje Bode.

Libido je sexuální touha a pohlavní pud. Někde se označuje jako „sexuální apetit“ nebo „energie“. Má důležitou roli v psychologických teoriích Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. V psychoanalýze je libido označení pro projevy pohlavního pudu, základní pudové energie a sexuální touhy, která vyvěrá z podvědomí a je zaměřená na dosahování slasti.

Druhou největší skupinou, do které spadá asi třicet procent všech zamilovaných, jsou lidé označovaní jako „bezhlavě zamilovaní“. Ti berou vztah nejvážněji, cítí za něj největší zodpovědnost a často to potvrzují pohlavním stykem. A také nejčastěji myslí na svého partnera. Tato skupina je zajímavá tím, že v ní, jako v jediné, převažují ženy, je jich v ní šedesát procent.

Typicky sem patří lidé, kteří se chovají zodpovědně jak k partnerovi, tak i ke své práci. Méně časté je u nich pití alkoholu a kávy a také jen málo užívají drogy.

A zbývá poslední skupina, druhá nejmenší. Tvoří asi dvacet procent populace a vědci tyto lidi označují jako „mírně zamilované“. Do vztahu investují zdaleka nejméně svých emocí, nejméně mají se svým partnerem pohlavní styk a také se nejméně často zaobírají přemýšlením o své lásce. „Zamilovali se nejvíckrát, byli zamilovaní nejkratší dobu a s největší pravděpodobností jsou to muži a heterosexuálové,“ popisuje Bode.

„Nedostatečně probádané území“

Studie využila údaje z průzkumu Romantic Love Survey 2022, což je největší soubor dat tohoto typu na světě, který zahrnuje 1556 mladých dospělých, kteří právě prožívají romantickou lásku. Jeho účastníci pocházejí z 33 zemí a zastupují různé kulturní a etnické skupiny. Vědci z této databáze vybrali zmíněných 809 osob, které se jim hodily do studie.

„Tento průzkum romantické lásky je první svého druhu,“ dodal Bode s tím, že díky němu teď vědci mohou konečně zkoumat tuto nesmírně důležitou část lidského života na základě tvrdých dat. „Romantická láska není dost prozkoumána vzhledem k jejímu významu při vytváření rodinných a romantických vztahů, jejímu vlivu na kulturu a její navrhované univerzálnosti. A my chceme pomoci světovým výzkumníkům porozumět jí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 9 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 10 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 13 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...