Existují jen čtyři typy romantické lásky, říká studie

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Australští vědci se pokusili zachytit podoby lásky mezi mladými lidmi. Pro svou studii se jim podařilo získat 809 takových, kteří jsou v partnerském vztahu. Tyto vztahy pak hodnotili podle mnoha parametrů – od intenzity lásky, jakou zamilovaní deklarovali, přes frekvence pohlavních styků mezi nimi, až po to, jak vážně partnerství berou.

Výsledky popsali v odborném časopise Personality and Individual Differences. Podle nich existují čtyři skupiny zamilovaných, které by se daly popsat následovně:

  • mírně romanticky zamilovaní
  • středně romanticky zamilovaní
  • libidózně nebo vášnivě romanticky zamilovaní
  • intenzivně (bezhlavě) romanticky zamilovaní

Tyto čtyři typy mileneckých dvojic se liší různými vlastnosti, včetně toho, jak rychle se zamilují, až po to, kolik kávy a spánku potřebují. Podle autorů studie výsledky ukazují, že způsob, jak lidé prožívají romantickou lásku, bývá značně různorodý.

„Pointa je v tom, že všichni neprožíváme lásku stejně. Zjistili jsme například, že někteří mladí lidé mají sex až dvacetkrát týdně, když se čerstvě zamilují,“ uvedl jeden z autorů studie Adam Bode s tím, že pro většinu jiných zamilovaných je něco takového nepředstavitelné. „To, jak se zamilováváme, souvisí s celou řadou dalších zajímavých projevů chování,“ doplňuje vědec.

„Obyčejní milenci“ v hlavní roli

Největší skupinu z uvedených typů tvoří středně zamilovaní lidé, kterým vědci také říkají „obyčejní milenci“. Jde o více než čtyřicet procent osob, které projevují jen relativně nízkou míru citů, na svého partnera nemyslí obsesivně, ale jsou mu silně oddaní. Frekvence pohlavních styků je u nich také jen mírná. Jde přitom častěji o muže než ženy.

Naopak nejmenší skupinu vědci označují jako „libidózně romantickou“. Tam patří jen 9,34 procenta zamilovaných, kteří se od ostatních liší tím, jak často mají pohlavní styk – v průměru desetkrát týdně. Součástí této skupiny jsou ale i lidé, kteří se sexu se svým romantickým partnerem věnují i dvakrát častěji.

„Typické pro ně také je, že je mezi nimi nejvyšší podíl těch, kteří chtějí cestovat, utrácejí více peněz než ostatní a kouří více cigaret než je průměr,“ popisuje Bode.

Libido je sexuální touha a pohlavní pud. Někde se označuje jako „sexuální apetit“ nebo „energie“. Má důležitou roli v psychologických teoriích Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. V psychoanalýze je libido označení pro projevy pohlavního pudu, základní pudové energie a sexuální touhy, která vyvěrá z podvědomí a je zaměřená na dosahování slasti.

Druhou největší skupinou, do které spadá asi třicet procent všech zamilovaných, jsou lidé označovaní jako „bezhlavě zamilovaní“. Ti berou vztah nejvážněji, cítí za něj největší zodpovědnost a často to potvrzují pohlavním stykem. A také nejčastěji myslí na svého partnera. Tato skupina je zajímavá tím, že v ní, jako v jediné, převažují ženy, je jich v ní šedesát procent.

Typicky sem patří lidé, kteří se chovají zodpovědně jak k partnerovi, tak i ke své práci. Méně časté je u nich pití alkoholu a kávy a také jen málo užívají drogy.

A zbývá poslední skupina, druhá nejmenší. Tvoří asi dvacet procent populace a vědci tyto lidi označují jako „mírně zamilované“. Do vztahu investují zdaleka nejméně svých emocí, nejméně mají se svým partnerem pohlavní styk a také se nejméně často zaobírají přemýšlením o své lásce. „Zamilovali se nejvíckrát, byli zamilovaní nejkratší dobu a s největší pravděpodobností jsou to muži a heterosexuálové,“ popisuje Bode.

„Nedostatečně probádané území“

Studie využila údaje z průzkumu Romantic Love Survey 2022, což je největší soubor dat tohoto typu na světě, který zahrnuje 1556 mladých dospělých, kteří právě prožívají romantickou lásku. Jeho účastníci pocházejí z 33 zemí a zastupují různé kulturní a etnické skupiny. Vědci z této databáze vybrali zmíněných 809 osob, které se jim hodily do studie.

„Tento průzkum romantické lásky je první svého druhu,“ dodal Bode s tím, že díky němu teď vědci mohou konečně zkoumat tuto nesmírně důležitou část lidského života na základě tvrdých dat. „Romantická láska není dost prozkoumána vzhledem k jejímu významu při vytváření rodinných a romantických vztahů, jejímu vlivu na kulturu a její navrhované univerzálnosti. A my chceme pomoci světovým výzkumníkům porozumět jí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 8 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 11 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 14 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...