Existují jen čtyři typy romantické lásky, říká studie

Říká se, že láska má tisíce podob. Nová studie to ale popírá a tvrdí, že ta romantická má pouze čtyři kategorie, do kterých spadají všechny vztahy tohoto typu.

Australští vědci se pokusili zachytit podoby lásky mezi mladými lidmi. Pro svou studii se jim podařilo získat 809 takových, kteří jsou v partnerském vztahu. Tyto vztahy pak hodnotili podle mnoha parametrů – od intenzity lásky, jakou zamilovaní deklarovali, přes frekvence pohlavních styků mezi nimi, až po to, jak vážně partnerství berou.

Výsledky popsali v odborném časopise Personality and Individual Differences. Podle nich existují čtyři skupiny zamilovaných, které by se daly popsat následovně:

  • mírně romanticky zamilovaní
  • středně romanticky zamilovaní
  • libidózně nebo vášnivě romanticky zamilovaní
  • intenzivně (bezhlavě) romanticky zamilovaní

Tyto čtyři typy mileneckých dvojic se liší různými vlastnosti, včetně toho, jak rychle se zamilují, až po to, kolik kávy a spánku potřebují. Podle autorů studie výsledky ukazují, že způsob, jak lidé prožívají romantickou lásku, bývá značně různorodý.

„Pointa je v tom, že všichni neprožíváme lásku stejně. Zjistili jsme například, že někteří mladí lidé mají sex až dvacetkrát týdně, když se čerstvě zamilují,“ uvedl jeden z autorů studie Adam Bode s tím, že pro většinu jiných zamilovaných je něco takového nepředstavitelné. „To, jak se zamilováváme, souvisí s celou řadou dalších zajímavých projevů chování,“ doplňuje vědec.

„Obyčejní milenci“ v hlavní roli

Největší skupinu z uvedených typů tvoří středně zamilovaní lidé, kterým vědci také říkají „obyčejní milenci“. Jde o více než čtyřicet procent osob, které projevují jen relativně nízkou míru citů, na svého partnera nemyslí obsesivně, ale jsou mu silně oddaní. Frekvence pohlavních styků je u nich také jen mírná. Jde přitom častěji o muže než ženy.

Naopak nejmenší skupinu vědci označují jako „libidózně romantickou“. Tam patří jen 9,34 procenta zamilovaných, kteří se od ostatních liší tím, jak často mají pohlavní styk – v průměru desetkrát týdně. Součástí této skupiny jsou ale i lidé, kteří se sexu se svým romantickým partnerem věnují i dvakrát častěji.

„Typické pro ně také je, že je mezi nimi nejvyšší podíl těch, kteří chtějí cestovat, utrácejí více peněz než ostatní a kouří více cigaret než je průměr,“ popisuje Bode.

Libido je sexuální touha a pohlavní pud. Někde se označuje jako „sexuální apetit“ nebo „energie“. Má důležitou roli v psychologických teoriích Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. V psychoanalýze je libido označení pro projevy pohlavního pudu, základní pudové energie a sexuální touhy, která vyvěrá z podvědomí a je zaměřená na dosahování slasti.

Druhou největší skupinou, do které spadá asi třicet procent všech zamilovaných, jsou lidé označovaní jako „bezhlavě zamilovaní“. Ti berou vztah nejvážněji, cítí za něj největší zodpovědnost a často to potvrzují pohlavním stykem. A také nejčastěji myslí na svého partnera. Tato skupina je zajímavá tím, že v ní, jako v jediné, převažují ženy, je jich v ní šedesát procent.

Typicky sem patří lidé, kteří se chovají zodpovědně jak k partnerovi, tak i ke své práci. Méně časté je u nich pití alkoholu a kávy a také jen málo užívají drogy.

A zbývá poslední skupina, druhá nejmenší. Tvoří asi dvacet procent populace a vědci tyto lidi označují jako „mírně zamilované“. Do vztahu investují zdaleka nejméně svých emocí, nejméně mají se svým partnerem pohlavní styk a také se nejméně často zaobírají přemýšlením o své lásce. „Zamilovali se nejvíckrát, byli zamilovaní nejkratší dobu a s největší pravděpodobností jsou to muži a heterosexuálové,“ popisuje Bode.

„Nedostatečně probádané území“

Studie využila údaje z průzkumu Romantic Love Survey 2022, což je největší soubor dat tohoto typu na světě, který zahrnuje 1556 mladých dospělých, kteří právě prožívají romantickou lásku. Jeho účastníci pocházejí z 33 zemí a zastupují různé kulturní a etnické skupiny. Vědci z této databáze vybrali zmíněných 809 osob, které se jim hodily do studie.

„Tento průzkum romantické lásky je první svého druhu,“ dodal Bode s tím, že díky němu teď vědci mohou konečně zkoumat tuto nesmírně důležitou část lidského života na základě tvrdých dat. „Romantická láska není dost prozkoumána vzhledem k jejímu významu při vytváření rodinných a romantických vztahů, jejímu vlivu na kulturu a její navrhované univerzálnosti. A my chceme pomoci světovým výzkumníkům porozumět jí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...