Rozsáhlý evropský výzkum se snaží uklidnit veřejnost, která se obává dopadů moderních telekomunikačních sítí na lidské zdraví.
5G sítě se šíří po celém světě, protože přinášejí lidem velmi hmatatelný prospěch: spolehlivější přehrávání videa, rychlejší data a internetové připojení vhodné i pro další průmyslové aplikace. Jenže mezi veřejností stále nezmizely obavy z možných dopadů této technologie na lidské zdraví.
Tento strach nejvíc vyvřel na povrch v době covidové pandemie, kdy se rozšířila dezinformace o tom, že signály z vysílačů mají aktivovat čipy ukryté ve vakcínách nebo nějak pomáhají s šířením viru. Tehdy dokonce došlo k několika případům fyzických útoků na vysílače.
Aby tyto obavy rozptýlili, zkoumají vědci, jaké jsou vlastně dopady každodennímu vystavení radiofrekvenčním elektromagnetickým polím z 5G. Zjednodušeně: co to znamená pro lidské zdraví. Podle článku ve vědeckém časopise Horizon Magazine jsou výsledky uklidňující.
Laboratoř a reálný život
Každý si asi položí otázku, proč se vlastně zkoumá dopad na lidské zdraví až nyní, když se 5G sítě už roky používají a jejich pokrytí je v moderním světě velmi vysoké. To telekomunikační společnosti vypustily do světa něco, co není prověřené? Ne, takhle to samozřejmě není.
Vlastnosti 5G sítí jsou dobře prozkoumané, proběhla celá řada testů, jak v laboratořích, tak i v reálném prostředí. Ale reálný život může přinést spoustu dalších vlivů, které se zkrátka nasimulovat nedají. A to zejména s ohledem na to, jak moc a rychle se moderní svět mění s ohledem na masivní používání technologií.
Věda navíc podle řady kritiků prochází takzvanou replikační krizí, kdy se výsledky pokusů a výzkumů nedostatečně ověřují a opakují, výsledky mnoha z nich se ani opakovat nepodaří. „Musíme pochopit současné úrovně expozice evropské populace,“ uvedla jedna z autorek nového výzkumu Monica Guxensová z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal), která koordinuje pětiletou mezinárodní výzkumnou iniciativu financovanou EU s názvem GOLIAT.
Její tým sdružuje výzkumníky z pětadvaceti institucí v deseti evropských zemích, další partnery má v USA, Japonsku a Jižní Koreji. Vědci zkoumají, jaká míra záření z 5G sítí lidi zasahuje v různých situacích či jaké jsou možné fyzické a psychické dopady na zdraví. Zabývají se též způsoby, jak jasně a účinně sdělovat informace o rizicích – pokud by se nějaká našla.
Mapování expozice 5G v Evropě
Jedním z prvních úkolů tohoto projektu bylo změřit, s jak velkým množstvím záření z 5G sítí se lidé v každodenním životě setkávají. Aby zjistili, jak to vypadá v reálném světě, provedli vědci zatím nejpodrobnější hodnocení vystavení 5G. K měření rádiových vln v prostředí použili přenosný „expozimetr“ a nové senzory připojené ke smartphonům, které sledovaly emise.
Provedli těmi přístroji více než osm set měření v městských a venkovských lokalitách v osmi zemích EU, Švýcarsku a Velké Británii. Tým zkoumal scénáře od telefonů v letovém režimu až po činnosti náročné na data, jako je sdílení příloh nebo sledování živě vysílaných videí.
Výsledky ukazují, že vystavení záření v každodenním prostředí zůstává ve všech měřených prostředích hluboko pod mezinárodními bezpečnostními limity. Tyto limity, stanovené nezávislými vědeckými orgány, definují maximální úrovně expozice považované za bezpečné pro širokou veřejnost a zahrnují velké bezpečnostní rezervy.
Úrovně expozice se ale lišily v závislosti na tom, jak a kde byla zařízení používána. V hustě osídlených městských oblastech bývají signály z mobilních stanic silnější. Ve venkovských oblastech může docházet ke krátkodobým špičkám expozice, když telefony nahrávají velké množství dat, protože slabší pokrytí způsobuje, že zařízení vysílají s vyšším výkonem.
Testování účinků na zdraví
Měření expozice je pouze částí celkového obrazu. Aby zjistili, jestli mají signály 5G nějaké okamžité účinky na lidské tělo, provedli vědci ve Francii v rámci tohoto výzkumu první koordinované laboratorní studie na lidech zaměřené na klíčové frekvenční pásmo 5G: 3,5 gigahertz.
V INERIS, francouzském Národním institutu pro průmyslové prostředí a rizika nedaleko Paříže, bylo 31 zdravých dobrovolníků vystaveno signálům 5G po dobu 26 minut za kontrolovaných podmínek, které měly odrážet reálné vystavení v prostředí. „Nezaznamenali jsme žádný měřitelný vliv na srdeční funkci, úroveň stresu, teplotu kůže nebo mozkovou aktivitu u zdravých mladých dospělých,“ uvedl jeden z vědců zapojených do studie Brahim Selmaoui.
„I když je stále zapotřebí dalšího výzkumu v oblasti dlouhodobé a opakované expozice, naše výsledky poskytují uklidňující důkazy o tomto novém pásmu 5G za realistických podmínek expozice,“ doplnil. „Přispívají také k probíhajícím mezinárodním hodnocení bezpečnosti.“
Zbavit lidi strachu
Kromě laboratorních výsledků vidí vědci jasný přínos v tom, že jejich data mohou pomoci lidem snížit zbytečnou úzkost, kterou by pod vlivem dezinformací a konspiračních teorií mohli mít.
Proto plánují na jaře zveřejnit on-line aplikaci, která lidem bude říkat, kolik záření z 5G zařízení se může v jejich okolí vyskytovat. Mnohem větší zdravotní riziko může být podle dosavadních výsledků spojené spíše s nevhodným používáním mobilů – tedy jejich nadměrným využíváním, nebo třeba pípáním, které v noci může zhoršovat kvalitu spánku.
