Evropská komise rozšiřuje odškodnění za řádění vlků a medvědů

Evropská komise (EK) rozhodla, že zemědělci budou z evropských fondů a od států dostávat plné kompenzace za škody, které jim způsobí útoky velkých šelem včetně vlků nebo medvědů. Hrazená budou i preventivní opatření. Dosud mohli z veřejných rozpočtů dostat pouze 80 procent způsobených škod.

Členské státy budou moci zemědělce plně kompenzovat za škody, které způsobí největší evropské šelmy. Současně budou moci žádat o kompenzace za výstavbu elektrických plotů a koupi ovčáckých psů.

Součástí kompenzací budou nově i nepřímé náklady, tedy například účty za veterináře, kteří ošetřují poraněná zvířata, nebo peníze vynaložené na hledání zatoulaných zvířat například po útoku vlčí smečky. Evropská komise doufá, že tím bude motivovat zemědělce, aby ohrožené šelmy nezabíjeli.

Bojovníci za práva ohrožených zvířat tento krok podle BBC přivítali: „Zemědělcům to bere možnost vymlouvat se, když zabíjí šelmy. Nyní existují způsoby, jak se dá ztrátám ze zabitého dobytka předcházet, nebo se dají kompenzovat,“ uvedla Jo Swabeová z neziskové organizace Humane Society International. „Doufáme, že to přinese velkou změnu,“ dodala.

Šelmy jsou na tom lépe

Po mnoha desetiletích trvalých úbytků stavů velkých šelem se jim v Evropě zase začíná dařit. Rozšiřují se na několika místech současně. Hlavní příčinou tohoto trendu jsou aktivní a cílené snahy o jejich záchranu.

Ty jsou motivované především snahou o návrat rovnováhy do evropské přírody. Vlci podle ekologické organizace Hnutí Duha zabraňují přemnožení býložravců v lese a tím chrání lesní vegetaci před přílišným spásáním. Mohou také pomoci udržet populaci býložravců zdravou tím, že si za kořist vybírají hlavně nemocné jedince.

Vlci však útočí také na zemědělská zvířata. Například v Nizozemsku jsou jim přičítány mnohé útoky na ovce, podobné situace se už objevily také v České republice, zejména na Šumavě. Například v polovině července během jediné noci vlčí smečka pozabíjela na Knížecích Pláních na Šumavě 19 šlechtěných ovcí.

V mnoha evropských zemích se to stává závažným ekonomickým problémem. Například ve Francii vlci zabili v roce 2016 asi deset tisíc ovcí a vláda musela na kompenzacích zaplatit asi 3,2 milionu eur (83 milionů korun).

Problémy přináší také pohyb vlků, který není jednoduché omezit. Šelmy se tak občas dostávají do obydlených oblastí, kde pro ně není dost lesní divoké kořisti, a proto častěji útočí na zemědělská zvířata.

Jsou vlci nebezpeční lidem?

Někteří experti se obávají i útoků vlků na lidi. Zejména v horských a lesnatých oblastech hrozí setkání se šelmou a většina lidí neví, jak se v takové situaci chovat.

Například v Polsku na konci června myslivci zastřelili vlka, který pokousal dvě děti. Ty utrpěly lehká zranění. Šelma neměla vzteklinu ani jinou nemoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...