Čeští ochranáři objevili nové stopy vlků v Lužických horách. Přibyla tak další lokalita, kde se tyto šelmy možná vyskytují. Dobrovolník Vlčích hlídek Jan Šmíd našel v lednu nedaleko Nového Boru vlčí stopy a také trus psovité šelmy.
Vlci se zřejmě usadili i v Lužických horách. Spatřit šelmu je ale obrovská vzácnost
Vlčí stopy objevil Jan Šmíd ve sněhu náhodou, když v lese vybíhal kopec. Poblíž našel i typicky páchnoucí trus. Laboratoře nyní odebrané vzorky zkoumají.
Podle experta Hnutí Duha na velké šelmy Miroslava Kutala je ale u vzorků jako trus úspěšnost zjištění DNA jen kolem padesáti až šedesáti procent. V terénu jsou proto rozmístěné i fotopasti, vlka ale zatím nezachytily. Dobrovolníci je kontrolují jednou za měsíc.
Nalezené stopy nicméně vlkovi odpovídají. „Pes v terénu kličkuje, vlk stopy pokládá do jedné přímky za sebe, takzvaně čáruje,“ řekla České televizi koordinátorka Vlčích hlídek v severních Čechách Kristýna Fridrichová. Šelma takovým pohybem šetří energii.
Podle nalezených stop a trusu by mělo jít o dvě zvířata. „Usuzujeme, že může jít o zbloudilé jedince ze šluknovské smečky nebo z Máchova kraje. Vlk dokáže během jednoho dne ujít třeba padesát kilometrů,“ doplnila. Může ale jít i o pár, který hledá nové teritorium. Není vyloučené ani to, že vlci přišli z Polska nebo z Německa. V německé Lužici žije největší populace divokých vlků.
Pro odborníky není výskyt vlků v Lužických horách ničím překvapivým. Celé severní Čechy jsou pro šelmu ideální, a to zejména oblast pohoří podél hranic. Je zde dostatek zvěře i zachovalé lesy. „Do budoucna je velká šance, že se zde vlci usadí natrvalo,“ doufá Kutal.
Přínosem vlka v krajině je podle ochránců přírody regulace přemnožených zvířat, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci. V přírodě navíc vlk funguje jako zdravotní policie. „Přednostně loví nemocné a staré kusy,“ uvedl entomolog z CHKO Lužické hory Martin Waldhauser. Výskyt šelmy by podle něj navíc pomohl vrátit některé zvěři její přirozenou plachost.
Potkat vlka ve volné přírodě je ovšem obrovská vzácnost. Jde o velmi plaché zvíře. „V naší krajině mají dostatek potravy a nemají tak sebemenší důvod útočit na člověka,“ poznamenala Fridrichová. Z lidí mají navíc šelmy přirozený strach, protože to byl právě člověk, kdo je koncem 19. století na našem území vyhubil.
V Česku už se narodily desítky vlčat
Na českém území žije ve smečkách asi třicet vlků. Daří se jim v Ralsku, na Broumovsku, Šluknovsku, v Krušných horách i na Šumavě. Kamery je zachytily také v Beskydech, Jeseníkách a na Vysočině.
Smečky s mláďaty jsou v Česku evidované od roku 2014. V Máchově kraji se tehdy narodila první vlčata po více než sto letech. Podle Kutala se od té doby mohlo narodit už třicet až čtyřicet vlčat. Ve volné přírodě se vlci dožívají maximálně třinácti let. V každém vrhu samice porodí jedno až čtrnáct mláďat.
Radost z návratu vlků ale nemají chovatelé , kterým vlci zabijí hospodářská zvířata. Případné škody proto hradí stát prostřednictvím krajských úřadů. Na celém území republiky šly loni škody do statisíců.
Jen Liberecký kraj za předchozí tři roky vyplatil na odškodném za vlky přes 130 tisíc korun, z toho více než polovinu chovateli z Jindřichovic pod Smrkem na Frýdlantsku. Loni v dubnu mu vlci napadli stádo na oplocené pastvině a zabili berana, čtyři ovce a 32 jehňat.