Klimatická změna zvyšuje v Evropě počet dní s extrémním horkem a snižuje množství výjimečně chladných dní, oteplování v různých regionech probíhá rozdílným tempem. Vyplývá to z nové studie mezinárodního klimatologického týmu, podle níž navíc mnohde teploty rostou rychleji, než předpokládaly modely.
Evropa se otepluje ještě rychleji, než se čekalo, prokázala studie
Letošní léto přineslo Evropě množství překonaných teplotních rekordů, například v jižní Francii rtutě teploměrů vystoupaly nad 46 stupňů Celsia.
Nový výzkum mezinárodního týmu klimatologů zveřejněný v odborném časopise Geophysical Research Letters popsal, že počet letních dní s extrémním horkem se od padesátých let dvacátého století ztrojnásobil a léta se stala celkově teplejšími.
Zimní dny s extrémně nízkými teplotami naopak ubyly a v současné době jich je oproti padesátým létům jen polovina, nebo dokonce třetina – výsledky se lišily podle regionů.
Extrémně horké dny jsou nyní průměrně o 2,3 stupně teplejší, extrémně chladné dny jsou teplejší dokonce o tři stupně Celsia.
Horká střední Evropa
Studie rovněž ukázala, že některé části Evropy se oteplují ještě rychleji, než to předpokládaly klimatické modely. Vůbec nejsilněji se klimatická změna projevila ve střední Evropě – extrémy se zvyšovaly o 0,14 stupně Celsia za desetiletí a teploty v regionu rostly o více než o stupeň víc oproti stavu jinde v Evropě.
V Nizozemsku, Belgii a Francii jsou zase nejvíce vidět rozdíly reálných teplot proti modelům. „Modely jsou asi o dvě třetiny nižší než pozorované trendy,“ uvedl klimatický analytik Geert Jan van Oldenborgh. „Nové rekordy překonáváme rychleji, než bychom čekali.“
„I v regionálních rozměrech Evropy můžeme jasně vidět, že jsou trendy (oteplování) větší, než bychom očekávali,“ dodává Ruth Lorenzová, která výzkum vedla. „Je to jasný signál klimatické změny.“
Jak výzkum probíhal
Vědci už delší čas ví, že klimatická změna Evropu ohřívá, doposud ovšem většinou studovali dlouhodobé změny extrémních teplot. Nový výzkum se ale podíval na to, jak reálná data z pozorování odpovídají trendům, které předvídají klimatologické modely.
Lorenzová a její tým využili data z evropských meteorologických stanic z let 1950–2018. Potom analyzovali jedno procento nejteplejších a nejvlhčích dní a také jedno procento nejchladnějších dní během tohoto období.
Že se teploty zvyšují, říkají data z více než devadesáti procent stanic, což je podle autorů studie příliš vysoké číslo na to, aby se jednalo jen o náhodu nebo přirozenou variabilitu.
Vědci předpovídají, že evropská léta a zimy budou v dalších letech stále teplejší s tím, jak se bude změna klimatu zrychlovat. A tím se budou také zvyšovat negativní dopady, které to bude mít na města i lidi.
Extrémní horka jsou pro člověka nebezpečná, protože vyšší teploty představují pro lidský organismus stres – ten se může projevit úžehem nebo selháním organismu.