ESA vypustila meteorologickou družici nové generace, zpřesní předpověď počasí

6 minut
Studio 6: Nový meteosatelit míří na oběžnou dráhu
Zdroj: ČT24

Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila do vesmíru meteorologickou družici MTG-I1 nové generace. Agentura uvádí, že tím zahájila novou éru předpovídání počasí. Družice je součástí systému tří satelitů, který bude poskytovat přesnější a rychlejší data. Obsahuje i přístroj na detekci blesků, což by mělo pomoci lépe předpovídat výskyt nebezpečných bouří.

Vypuštěn byl zatím první ze dvou satelitů MTG-I (The Meteosat Third Generation Imager), které mají zásadně proměnit krátkodobé předpovídání počasí v Evropě. Jde o první generaci satelitů výrazně pomáhajících při rané detekci a předpovídání rychle se tvořících prudkých bouří a obecně při předpovídání počasí a pozorování vývoje klimatu.

„Může snímat přesně to, co chce, tedy zemský disk, a nemusí snímat jen větší část vesmíru. Má lepší rozlišení, lepší frekvenci snímání a data, která z něj budeme mít, budou kvalitnější,“ přiblížil funkci satelitu ve vysílání Studia 6 Jindřich Šťástka, vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu. „Bude mít i přístroj na detekci blesků, takže je to zase nový zdroj dat, který nám pomůže například nebezpečné konvektivní bouře lépe lokalizovat, monitorovat a na základě toho i předpovídat.“

2 minuty
Události ČT: Nová meteorologická stanice je ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Druhý satelit, který bude vypuštěn, je podle něj víceméně stejný, jde opět o typ Imager. „Nicméně bude snímat v lepším režimu, tedy rychleji, a jen oblast Evropy. Tam budeme až na dvou a půl minutách, zatímco teď jsme na pěti minutách.“ Poslední typ je konstrukčně úplně nový. „Je to takzvaný Sounder a bude snímat teplotu či vlhkost vzduchu,“ dodal Šťástka. 

Podle ESA je vypuštěný satelit plodem dlouhodobého partnerství mezi ESA a EUMETSAT (Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity).

„Tato třetí generace meteorologických satelitů nejen zajistí kontinuitu dat pro předpověď počasí z geostacionární dráhy v příštích dvou desetiletích, ale také umožňuje výrazné rozšíření současných schopností zobrazování a snímkování blesků téměř v reálném čase, což je nová schopnost evropských meteorologických satelitů,“ uvedla ESA. Celý systém MTG, který bude poskytovat data v dalších dvaceti letech, bude nakonec tvořit šest satelitů.

První snímek na jaře, data za tři čtvrtě roku

Z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně satelit v úterý ve 21:30 SEČ vynesla raketa Ariane 5. Podle ESA se 34 minut po startu oddělil od rakety a pozemní středisko Malindi v Keni dostalo od MTG-I1 signál, že je v pořádku.

Během několika prvních oběhů kolem Země pozemní tým rozvinul solární panely satelitu a obrátil je ke Slunci. Následovat bude posunutí z původní geostacionární dráhy, která je výrazně eliptická, na konečnou oběžnou dráhu s pomocí série zážehů hlavního motoru. Tento proces má trvat zhruba pět dní.

Ještě nějakou dobu ale potrvá, než bude družice plně v provozu, upozornil Šťástka. První snímek pošle zařízení zřejmě na jaře, první operativní data ale budou mít meteorologové k dispozici za tři čtvrtě roku až jedenáct měsíců. 

MTG-I1 byl vynesen do kosmu společně s telekomunikačními družicemi Galaxy 35 a Galaxy 36 společnosti Intelsat. Dohromady vážily téměř jedenáct tun, což představuje téměř hmotnostní rekord pro náklady, které raketa Ariane 5 dopravila na přechodovou geostacionární dráhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...