Energie na stovky let. Britové vyrobili zdroj, který by mohl změnit cesty do hlubokého vesmíru

Britští experti jako první vyrobili elektrický proud z radioaktivního chemického prvku americium. Na svém webu o tom informovala britská Národní jaderná laboratoř (NNL), podle níž tento úspěch znamená, že přístroje při budoucích vesmírných misích mohou být napájeny energií až po dobu 400 let.

Vědecký tým NNL na příslušném výzkumu spolupracoval s Leicesterskou univerzitou. Odborníci využili teplo z vysoce radioaktivního americia k vyrobení elektrického proudu dostatečně silného na rozsvícení malé žárovky ve speciálně chráněném prostoru centrální laboratoře NNL na severozápadě Anglie.

Podle laboratoře jde o průlomový krok, který znamená potenciální využití americia v radioizotopových energetických systémech při vesmírných misích. Teplo ze zásobníků s tímto prvkem by mohlo dodávat energii kosmickým aparátům mířícím do hlubokého vesmíru nebo do nepříznivého prostředí na povrchu planet, kde jiné zdroje energie, jako jsou solární panely, už nefungují.

Energie pro vesmír

„Díky tomu mohou být z takovýchto vesmírných výprav posílány na Zemi důležité snímky a data po mnoho desítek let. Tedy mnohem déle, než by to jinak bylo možné,“ konstatovala britská Národní jaderná laboratoř.

Americium je silně radioaktivní kovový prvek. V přírodě se přirozeně nevyskytuje, ale je vedlejším produktem vznikajícím při štěpení plutonia, které se samo rovněž připravuje uměle v jaderných reaktorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...