Energie na stovky let. Britové vyrobili zdroj, který by mohl změnit cesty do hlubokého vesmíru

Britští experti jako první vyrobili elektrický proud z radioaktivního chemického prvku americium. Na svém webu o tom informovala britská Národní jaderná laboratoř (NNL), podle níž tento úspěch znamená, že přístroje při budoucích vesmírných misích mohou být napájeny energií až po dobu 400 let.

Vědecký tým NNL na příslušném výzkumu spolupracoval s Leicesterskou univerzitou. Odborníci využili teplo z vysoce radioaktivního americia k vyrobení elektrického proudu dostatečně silného na rozsvícení malé žárovky ve speciálně chráněném prostoru centrální laboratoře NNL na severozápadě Anglie.

Podle laboratoře jde o průlomový krok, který znamená potenciální využití americia v radioizotopových energetických systémech při vesmírných misích. Teplo ze zásobníků s tímto prvkem by mohlo dodávat energii kosmickým aparátům mířícím do hlubokého vesmíru nebo do nepříznivého prostředí na povrchu planet, kde jiné zdroje energie, jako jsou solární panely, už nefungují.

Energie pro vesmír

„Díky tomu mohou být z takovýchto vesmírných výprav posílány na Zemi důležité snímky a data po mnoho desítek let. Tedy mnohem déle, než by to jinak bylo možné,“ konstatovala britská Národní jaderná laboratoř.

Americium je silně radioaktivní kovový prvek. V přírodě se přirozeně nevyskytuje, ale je vedlejším produktem vznikajícím při štěpení plutonia, které se samo rovněž připravuje uměle v jaderných reaktorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...