Energie na stovky let. Britové vyrobili zdroj, který by mohl změnit cesty do hlubokého vesmíru

Britští experti jako první vyrobili elektrický proud z radioaktivního chemického prvku americium. Na svém webu o tom informovala britská Národní jaderná laboratoř (NNL), podle níž tento úspěch znamená, že přístroje při budoucích vesmírných misích mohou být napájeny energií až po dobu 400 let.

Vědecký tým NNL na příslušném výzkumu spolupracoval s Leicesterskou univerzitou. Odborníci využili teplo z vysoce radioaktivního americia k vyrobení elektrického proudu dostatečně silného na rozsvícení malé žárovky ve speciálně chráněném prostoru centrální laboratoře NNL na severozápadě Anglie.

Podle laboratoře jde o průlomový krok, který znamená potenciální využití americia v radioizotopových energetických systémech při vesmírných misích. Teplo ze zásobníků s tímto prvkem by mohlo dodávat energii kosmickým aparátům mířícím do hlubokého vesmíru nebo do nepříznivého prostředí na povrchu planet, kde jiné zdroje energie, jako jsou solární panely, už nefungují.

Energie pro vesmír

„Díky tomu mohou být z takovýchto vesmírných výprav posílány na Zemi důležité snímky a data po mnoho desítek let. Tedy mnohem déle, než by to jinak bylo možné,“ konstatovala britská Národní jaderná laboratoř.

Americium je silně radioaktivní kovový prvek. V přírodě se přirozeně nevyskytuje, ale je vedlejším produktem vznikajícím při štěpení plutonia, které se samo rovněž připravuje uměle v jaderných reaktorech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 16 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...