Dvojice astronautek vyměnila baterie na kosmické stanici

Dvě americké astronautky ve středu vyměnily zastaralé baterie na vnějším plášti ISS za modernější. Celá náročná akce trvala několik hodin.

Astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová, které jako první ženy bez mužů pracovaly vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) už loni v říjnu, měly za úkol pokračovat v nahrazování nikl-vodíkových baterií modernějšími lithium-iontovými. 

V sobotu 20. ledna by Kochová a Meirová měly na vnější straně orbitálního komplexu výměnu baterií dokončit. Christina Kochová je rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici je 305. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune.

Venkovní směny

Vůbec první pracovní směnu ženského týmu „venku“ spolu absolvovaly 18. října. Úspěšně při ní splnily úkol nahradit regulátor napájení (BCDU), který o několik dní dříve vypověděl službu. Musely při tom ve skafandrech strávit téměř sedm a půl hodiny, přičemž pracovní doba mimo ISS je obvykle stanovena na šest a půl hodiny.

Pokud práce Kochové a Meirové na výměně baterií proběhne podle plánu, hodlá americká vesmírná agentura ještě v lednu uskutečnit třetí „venkovní“ pracovní směnu. Při ní by astronaut NASA Andrew Morgan a jeho kolega z Evropské vesmírné agentury (ESA) Luca Parmitano, který je v současné době velitelem posádky orbitálního komplexu, měli dokončit instalaci nového chladicího zařízení detektoru kosmického záření, Alfa magnetického spektrometru (AMS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...