Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.

Družice AMBIC má pořizovat až 400 snímků za den, a to černobílých i barevných, v rozlišení GSD 1,2. To znamená, že jeden bod snímku bude odpovídat čtverci o rozměrech 1,2x1,2 metru, takže by na fotografiích měla být vidět například i jednotlivá auta.

Plánovaná družice má vážit 140 kilogramů a mít rozměry 70x70x100 centimetrů. Pokud půjde všechno podle plánů, pak by AMBIC měl být připravený na start za čtyři roky. Fungovat bude na nízké oběžné dráze do 550 kilometrů, oznámil VZLU Aerospace. Termín startu podle něj zatím není jasný, bude upřesněn v průběhu vývoje družice.

Spolupráce evropské, státní i soukromé sféry

Na projektu spolupracují kromě státního VZLU jako hlavní subdodavatelé soukromé společnosti OHB Czechspace, ESC Aerospace a World from Space – a podílí se na něm mnoho dalších tuzemských dodavatelů. Ti zastanou více než tři čtvrtiny práce, zbytek bude nutné pořizovat ze zahraničí. „Družice zajistí českým státním uživatelům přístup k satelitním snímkům nezávisle na komerčních dodavatelích nebo zahraničních mocnostech. Data mohou v budoucnu pomáhat například záchrannému systému při monitorování a zvládání požárů, povodní, tornád, nebo mohou pomoci při monitorování dopravních koridorů,“ vysvětluje generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar s tím, že možnosti využití jsou ještě širší – včetně monitorování chráněných oblastí nebo skládek.

Klíčovou roli má v projektu Evropská vesmírná agentura. „ESA vítá uzavření smlouvy na první Českou ambiciózní misi a je poctěna důvěrou, kterou česká vláda projevila, když jí svěřila její realizaci. Tento milník představuje dosud nejvýznamnější investici do českých kosmických aktivit a významně přispěje k rozvoji národních odborných znalostí a průmyslových kapacit. S tím, jak se ke konsorciu připojí další tuzemské firmy a partneři ze sousedních zemí přistoupí k projektu v další fázi, mise dále posílí jak český kosmický ekosystém, tak regionální spolupráci,“ je přesvědčená vedoucí Oddělení průmyslové politiky a auditu ESA Christine Kleinová.

Když Kleinová mluví o České ambiciózní misi, nedopouští se nějakého přehánění, právě tak se totiž přímo jmenuje národní projekt, jehož součástí je vznik této družice.

Cesta tuzemska do vesmíru

„Cílem tohoto ambiciózního projektu je demonstrovat schopnost českého průmyslu navzájem efektivně spolupracovat, sdílet dosavadní znalosti a schopnosti v kosmickém průmyslu a vyvíjet rozsáhlejší high-tech produkty. Výsledkem bude tuzemská družice kategorie SmallSat o hmotnosti přes sto kilogramů, která bude klíčová pro naplňování ještě větších družicových ambicí Česka – a to jak pro vládní, tak i komerční zákazníky,“ doplnil ředitel Odboru nových technologií a Kosmické agentury ČR Ministerstva průmyslu a obchodu a vedoucí tuzemské delegace do ESA Václav Kobera.

Česká republika je podle něj ve světě unikátní v tom, že je schopná produkovat automobily, vlaky nebo letadla. „Výroba vlastních družic je proto logickým krokem pro další rozvoj naší ekonomiky, v budoucnu založené na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou,“ míní Kobera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 9 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 10 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 13 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...