První československá družice Magion 1 odstartovala do vesmíru 24. října 1978 – tedy přesně před 40 roky. Satelit, který se v raketě „svezl“ se sovětskou geofyzikální družicí Interkosmos 18, byl určen pro výzkum magnetosféry a ionosféry. Družice jen o málo větší než videorekordér a vážící 15 kilogramů sloužila vědcům téměř tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře. Na další magion si Československo muselo počkat přes deset let.
Magion 1 vypadal jako krabice od bot, z níž trčely anténky. Československo se díky němu stalo 15. zemí světa, která vyslala do vesmíru svou družici. Už předtím ale létaly na oběžné dráze sovětské družice s československými přístroji.
Po družici Magion 1 následovaly čtyři z této řady, jež byly podstatně větší a měly tvar mnohostěnu. Magion 4, který vyslala jako první samostatná Česká republika 3. srpna 1995, zkoumal sluneční vítr a magnetosféru.
Všechny družice Magion byly vypouštěny jako „kolegyně“ jiných satelitů (sovětských, respektive ruských) z ruského kosmodromu Pleseck. Magion 1 byl součástí pouze programu Interkosmos, vyslání dalších magionů už bylo začleněno do programů širší mezinárodní spolupráce. Cílem všech pak bylo měřit parametry plazmatu v magnetosféře a ionosféře (odtud název Magion) a studovat vliv činnosti Slunce na toto prostředí.
„Družice byla určena k příjmu hvizdů, což jsou přírodní signály, které vznikají při výboji blesku na jižní polokouli. Postupem doby, než se dostanou k nám po magnetické silokřivce, se signál zdeformuje. Podle toho se dá zjistit, kudy se ten signál šířil. Hvizdy putují kolem země magnetosférou. Podstatou měření bylo měření signálů na subdružici i na hlavní družici – to byl světový unikát. Dají se tak rozlišit časové a prostorové signály,“ popsal její smysl její hlavní konstruktér Jaroslav Vojta.
A zatímco z československých a českých družic vyslaných do vesmíru už žádná aktivní není, funguje v současnosti na oběžné dráze Země přes 4800 satelitů. Nejvíce z nich jich tam mají USA, další místa patří Rusku a Číně. Jen roku 2017 bylo do vesmíru vysláno 453 umělých družic. Jako první vyslal družici do vesmíru v roce 1957 Sovětský svaz (Sputnik 1) a od té doby ho následovala více než šedesátka zemí.
Jedinečný československý experiment
„Byl to unikátní experiment – měření ze dvou těles, jejichž vzdálenosti přesně známe a které se od sebe vzdalují na desítky a stovky kilometrů, dosud nikdo neuskutečnil,“ vzpomněl po letech na vyslání Magionu 1 inženýr Pavel Tříska, který už v roce 1973 s Jaroslavem Vojtou návrh této družice nakreslil.
Obě družice zaznamenávaly určité charakteristiky magnetosféry a vědci přitom sledovali i vzdálenosti a dráhy obou těles, čímž zjišťovali i prostorovou strukturu určitých procesů. Souběžná měření dvou (a více) družic byla aplikována i u dalších magionů.
Začalo to Magionem 1
Magion 1 měl tvar kvádru o rozměrech 30 krát 30 krát 16 centimetrů, hmotnost 15 kilogramů a na povrchu solární panely. Byl pozlacený, neboť původní hliníkový povrch se při zkouškách ve speciální komoře v Rusku ukázal jako nevyhovující. Do vesmíru byl vynesen se sovětskou družicí Interkosmos 18, s níž na Zemi posílal nové poznatky o prostorovém rozložení plazmových vln v ionosféře, než v září 1981 shořel v atmosféře.
- Popularita družic Magion a Vega vedly k tomu, že po nich byly v Československé televizi pojmenovány dva tehdy velmi populární pořady pro děti.
- Magion byl pásmem z animovaných pohádek, seriálů a besed se zajímavými lidmi. Oblíbený televizní pořad pro děti a mládež byl vysílaný mezi léty 1984 a 1996, vždy ve čtvrtek.
- Vega byl televizní pořad pro děti vysílaný od 7. ledna 1987 do roku 1995, nejdříve ve středu, v devadesátých letech potom v úterý. Pořad podporoval i výuku cizích jazyků díky Pohádkám pro Pátky, což byly pohádky v cizím jazyce.
Mezitím se čeští a slovenští vědci podíleli třeba na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984), nebo sond Fobos, jež v roce 1988 zamířily k Marsovu měsíci Phobos.
V září 1989 byl na oběžnou dráhu vyslán Magion 2 a v prosinci 1991 pak Magion 3. Tyto družice už měly tvar dvacetišestihranu, z něhož vystupovaly antény a tyče s čidly přístrojů umístěných uvnitř, a vážily něco přes 50 kilogramů. Obě tělesa už neměla jen pasivně měřit okolí, ale prováděla aktivní experimenty v ionosféře a magnetosféře.
Do mezinárodního vesmírného výzkumu se Československo poprvé zapojilo v roce 1967 v programu Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978, dříve než družice Magion, dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.
Samostatná Česká republika a družice
První družice České republiky – Magion 4 – byla do vesmíru vynesena před 23 lety s ruskou družicí Interball 1 za pomoci rakety Molnija, od níž se pak oba satelity oddělily a začaly mapovat fyzikální jevy. Díky nim se podařilo získat řadu cenných údajů, například příčnou rychlost pohybu magnetopauzy.
Magion 4, na jehož palubě byly mimo jiné přístroje k měření magnetického a elektrického pole Země, plazmových vln či optických jevů ve vnější atmosféře (třeba polární záře), ukončil činnost v září 1997.
V rámci projektu Interball, jehož se účastnila dvacítka zemí, včetně Ruska, Kanady, USA, Japonska a Evropské vesmírné agentury (ESA), byl vyslán i Magion 5 – v srpnu 1996 z kosmodromu Pleseck raketou Molnija s ruskou družicí Interball 2. Do přístrojového vybavení Magionu přibyl mimo jiné analyzátor chladného plazmatu a dvě kamery pro snímání noční strany Země a pozorování optických jevů. Poslední data z této družice přišla v roce 2002.
