Druhý nejteplejší, ale srážkově normální, hodnotí meteorologové loňský rok v Česku

Loňský rok byl v Česku druhým nejteplejším od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 9,5 stupně Celsia a byla o 1,6 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejteplejším zůstává rok 2018 s průměrnou teplotou 9,6 stupně, na třetí pozici jsou roky 2014 a 2015 s průměrem 9,4 stupně Celsia.

Většina měsíců loňského roku byla nadprůměrně teplá, konstatovali meteorologové. Normální teplotu měly jen leden a září, pod normálem byl pouze jediný měsíc – květen. Pražské Klementinum, které měří teplotu 245 let, začátkem ledna uvedlo, že loňský rok byl druhý nejteplejší od roku 1775.

Loňský rok byl zároveň suchý, i když hydrologické sucho nebylo tak výrazné jako v roce 2018. Sucho ale na našem území trvá nepřetržitě už minimálně od roku 2015, uvedl ČHMÚ. Největší sucho loni panovalo od července do září. „Největší podíl hydrologicky suchých profilů byl v roce 2019 zaznamenán 27. července,“ poznamenali meteorologové.

Roční úhrn srážek řadí rok 2019 mezi normální

Většina řek v Česku vykazovala v dubnu, červenci a srpnu nejmenší průtoky, zejména v červenci nedosahovaly ani polovičních hodnot pro tento měsíc. Co se však týče srážek, roční úhrn 637 milimetrů zařazuje rok mezi normální. Nejvíce pršelo v květnu a nejméně v dubnu.

Ústav zhodnotil i kvalitu ovzduší za loňský rok. Hlavní problémy představuje polétavý prach, benzopyren vznikající nedokonalým spalováním a přízemní ozon. Denní imisní limit pro polétavý prach byl loni překročen jen v dopravních a průmyslových ostravských lokalitách a na Karvinsku na stanicích, které se nacházejí v blízkosti česko-polské hranice.

Podle meteorologů ale úroveň znečištění závisí nejen na množství emisí, ale i na převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách v daném roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 14 mminutami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 33 mminutami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 2 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...