Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.

Sběrače hub zajímá hlavně to, co z nich vykukuje nad povrchem – tedy chutné klobouky a elegantní nožky, ať už štíhlé, nebo buclaté. Ale u hub platí, stejně jako u ledovců, že to důležité se skrývá pod povrchem. Právě tam, v půdě, se totiž skrývají takzvané myceliální sítě, obří a nesmírně komplexní opravdová těla hub, která slouží k jejich výživě – ale také ke komunikaci.

Houby si pomocí těchto vláken vyměňují informace o vnějších podnětech, mnohdy i na základě nedostatečných dat. Posílají do organismu vše, co se k nim dostane. Proto tato komunikace může připomínat lidské drby a pomluvy.

Houbové podzemní struktury jsou ale tak obří a propletené, že se jen nesmírně špatně studují, proto se toho o nich dodnes ví tak málo. Poznání se pokusili rozšířit vědci z japonské Tohoku University.

Experiment

Výzkum vedl Jú Fukasawa, což je jeden z nejslavnějších světových expertů na houby. Jeho tým sledoval komunikaci u 37 hub, konkrétně reakce na kapičky vody nebo močoviny, které mykologové houbám dodávali.

Proč voda a močovina? Zkoumané houby totiž patřily k takzvaným amoniakovým houbám, které se aktivují, když je v půdě dostatek amoniaku. Močovina, která je v moči obsažená, s amoniakem chemicky souvisí, takže může podporovat jejich růst. Podobně klíčový je, jak ví každý houbař, také vliv vody.

Když tento druh zaznamená jakoukoliv chemickou zprávu, že by se někde v okolí mohla vyskytovat močovina, zbystří. Tohle přesně naznačovala hypotéza, ale jak se houby zachovaly doopravdy?

Houby s připevněnými elektrodami
Zdroj: Scientific Reports

Fukasawa aplikoval buď normální kohoutkovou vodu, nebo moč na půdu kolem hub pěstovaných lokálně ve městě Kami v prefektuře Mijagi, aby zjistil jejich reakci.

Po analýze dat o elektrické dynamice všech 37 hub se ukázalo, že výsledky se lišily v závislosti na tom, jestli houby přijaly vodu z kohoutku, anebo moč, ale také podle toho, jestli byly tyto tekutiny aplikované na koncentrovanou oblast, nebo na rozsáhlou plochu. Roli hrála také prostorová a genetická vzdálenost mezi houbami.

V rámci experimentu se každý den střídalo nanášení vody a moči. Když autoři nanesli vodu kolem jedné konkrétní houby, zvýšil se tok informací. Ve dnech, kdy byla nanesena moč, ale došlo k poklesu. Při nanášení vody na rozsáhlejší plochu se ale tok informací snížil. Vždy přitom platilo, že se informace šířily mezi jednotlivými houbami nesmírně rychle – v podstatě se o moči nebo vodě dozvěděly okamžitě.

„Je fascinující přemýšlet o tom, proč houby komunikují právě tímto způsobem,“ říká Fukasawa. „Například pokud se voda dostane ke všem houbám, nemusí být nutné sdílet informace, protože celá síť už ví, co se děje. To by mohlo být důvodem, proč v této situaci tok informací poklesl.“

Tyto výsledky naznačují, že lesní houby mohou flexibilně měnit svůj tok elektrických informací v reakci na různé rušivé vlivy. Tyto poznatky by mohly pomoci při řešení záhad obklopujících elektrickou komunikaci u hub, zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 8 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 11 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 14 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 15 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.