Nejrozsáhlejší současnou databázi houbových komunit vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Získali díky ní nové poznatky ohledně rozmanitosti hub, jejich vztahu s prostředím i možných hrozeb spjatých s teplotními změnami. Na výskyt prospěšných hub mohou mít případné klimatické změny negativní dopad.
Půdní houby hrají důležitou roli v ovlivňování klíčových procesů ekosystému. Působí například na koloběh živin, rostlinnou produkci, ale přispívají i k čistotě vody, vzduchu a potlačení půdních organismů, které škodí rostlinám a živočichům.
„S ohledem na rozsah probíhajících globálních změn je velmi důležité určit, jak klima a další faktory životního prostředí ovlivňují rozmanitost a distribuci houbových komunit,“ uvedla mluvčí ústavu Lucia Hronková k motivaci výzkumníků. Zatím se podle ní realizovaly například studie zaměřené na menší počet skupin hub.
Největší rozmanitost hub v chladnějších oblastech
Tým vědců z Laboratoře enviromentální mikrobiologie, jehož členem je i letošní laureát vědecké ceny Neuron Petr Kohout, se ale vydal jinou cestou. „Jejich metastudie je založena na datech z 3084 vzorků půdy, což představuje nejrozsáhlejší existující databázi houbových komunit. Vzorky pocházely ze všech kontinentů a pokrývaly řadu suchozemských ekosystémů,“ uvedla Hronková. Rozsáhlý soubor posloužil k popisu hub a jejich vztahů s klimatem, půdou a vegetací.
„Získané údaje překvapivě ukazují, že maximum diverzity u hub neleží v tropech, jako je tomu u rostlin, ale spíše v chladných oblastech a že klima je jedním z hlavních faktorů, které výskyt hub předurčují,“ poukázala mluvčí na jeden z objevů.
Vědci také zjistili, že takzvané mykorhizní houby, které pomáhají rostlinám získat z půdy minerální živiny, přežijí obvykle jen v úzkém rozmezí klimatických podmínek. Právě na nich přitom závisí produkce v lesnictví i zemědělství. Jiné skupiny hub, včetně škodlivých druhů, mají naopak mnohem vyšší odolnost vůči teplotním změnám.
„Zatímco u 453 nejběžnějších druhů mykorhizních hub je obvyklé rozmezí průměrných ročních teplot, které tolerují, zhruba pět stupňů Celsia, mezi 160 druhy, které jsou patogenní pro rostliny, je to devět stupňů Celsia,“ upřesnila mluvčí. Případné klimatické změny by tak mohly mít negativní dopad na výskyt prospěšných hub, kdežto patogenům by se dařilo.
Článek vycházející z metastudie zveřejnil žurnál Nature Communications.
