Do roku 2100 hrozí vyhynutí devadesáti procent mořských zvířat

Mezinárodní tým vědců zjistil, že pokud se nepodaří omezit emise skleníkových plynů, bude do roku 2100 ohroženo vyhynutím přibližně devadesát procent všech mořských živočichů na Zemi. V článku zveřejněném v časopise Nature Climate Change popsali, jaký dopad na ně mohou mít emise skleníkových plynů v budoucnosti.

Dopady lidmi způsobené změny klimatu jsou vidět na každém kroku: lesní požáry, vyschlé řeky, vlny veder. Ale to nejdůležitější z hlediska planety se odehrává mimo lidský zrak – pod mořskou hladinou.

Emise skleníkových plynů ovlivňují světové klima dvěma způsoby. Jednak zvyšují teplotu atmosféry (a tím i zemského povrchu a vody) tím, že zadržují teplo, ale v případě emisí oxidu uhličitého navíc způsobují, že voda se stává kyselejší, podobně, jako jsou kyselejší sodovky s bublinkami CO2. Když se oba tyto faktory zkombinují, mají rozsáhlý dopad na život v oceánech.

V nové studii se autoři pokusili odhadnout, jak velký bude tento vliv. Zaměřili se na 25 tisíc druhů živých organismů, včetně ryb, bakterií, rostlin a prvoků žijících v horních 100 metrech světových oceánů. Právě tato oblast je nejobývanější a současně nejvyužívanější lidmi.

Zjistili, že podle nejhoršího scénáře, kdy emise povedou ke zvýšení globální teploty atmosféry o tři až pět stupňů Celsia, zmizí přibližně 90 % veškerého mořského života. Zjistili také, že pokud by se emise snížily v rozsahu stanoveném Pařížskou dohodou o klimatu, což by udrželo nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia, pak by se riziko vyhynutí snížilo přibližně o 98 %.

Ohrožené jsou všechny části světa. Při vysokých emisích by na devíti procentech rozlohy oceánů bylo ohroženo nejméně 50 procent tamních živočichů. Na jednom procentu oceánů by dokonce vysoké riziko vyhynutí hrozilo prakticky všem druhům (95 procentům) – bohužel se to týká právě těch míst s nejvyšší rozmanitostí mořského života, jako je například Thajský záliv, Rudé moře, Perský záliv nebo Karibik.

Komu hrozí smrt

Vědci také zjistili, že větší vrcholoví predátoři jsou ohroženi více než ti menší. Vůbec pod největším tlakem pak budou ryby, které rád a často využívá člověk pro svou potravu. Jde totiž nejčastěji o větší a relativně dlouhověké ryby, které budou změnami ovlivňované více. Naopak k nejméně ohroženým patří malé, krátkověké druhy.

Současně studie ukazuje, že právě nejčastěji loveným rybám by nejvíce pomohla mitigace – tedy snižování emisí CO2. 

Podle autorů je pozoruhodné, že od velkého vymírání před 252 miliony let Země nezažila tak velké vymírání, jaké se předpokládá v těchto prognózách. Jde samozřejmě „jen“ o model, který nemůže předpovědět nejrůznější změny, nicméně podle autorů studie jsou výsledky natolik varovné, že by měly přimět svět k mnohem rychlejším změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.