Do roku 2100 hrozí vyhynutí devadesáti procent mořských zvířat

Mezinárodní tým vědců zjistil, že pokud se nepodaří omezit emise skleníkových plynů, bude do roku 2100 ohroženo vyhynutím přibližně devadesát procent všech mořských živočichů na Zemi. V článku zveřejněném v časopise Nature Climate Change popsali, jaký dopad na ně mohou mít emise skleníkových plynů v budoucnosti.

Dopady lidmi způsobené změny klimatu jsou vidět na každém kroku: lesní požáry, vyschlé řeky, vlny veder. Ale to nejdůležitější z hlediska planety se odehrává mimo lidský zrak – pod mořskou hladinou.

Emise skleníkových plynů ovlivňují světové klima dvěma způsoby. Jednak zvyšují teplotu atmosféry (a tím i zemského povrchu a vody) tím, že zadržují teplo, ale v případě emisí oxidu uhličitého navíc způsobují, že voda se stává kyselejší, podobně, jako jsou kyselejší sodovky s bublinkami CO2. Když se oba tyto faktory zkombinují, mají rozsáhlý dopad na život v oceánech.

V nové studii se autoři pokusili odhadnout, jak velký bude tento vliv. Zaměřili se na 25 tisíc druhů živých organismů, včetně ryb, bakterií, rostlin a prvoků žijících v horních 100 metrech světových oceánů. Právě tato oblast je nejobývanější a současně nejvyužívanější lidmi.

Zjistili, že podle nejhoršího scénáře, kdy emise povedou ke zvýšení globální teploty atmosféry o tři až pět stupňů Celsia, zmizí přibližně 90 % veškerého mořského života. Zjistili také, že pokud by se emise snížily v rozsahu stanoveném Pařížskou dohodou o klimatu, což by udrželo nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia, pak by se riziko vyhynutí snížilo přibližně o 98 %.

Ohrožené jsou všechny části světa. Při vysokých emisích by na devíti procentech rozlohy oceánů bylo ohroženo nejméně 50 procent tamních živočichů. Na jednom procentu oceánů by dokonce vysoké riziko vyhynutí hrozilo prakticky všem druhům (95 procentům) – bohužel se to týká právě těch míst s nejvyšší rozmanitostí mořského života, jako je například Thajský záliv, Rudé moře, Perský záliv nebo Karibik.

Komu hrozí smrt

Vědci také zjistili, že větší vrcholoví predátoři jsou ohroženi více než ti menší. Vůbec pod největším tlakem pak budou ryby, které rád a často využívá člověk pro svou potravu. Jde totiž nejčastěji o větší a relativně dlouhověké ryby, které budou změnami ovlivňované více. Naopak k nejméně ohroženým patří malé, krátkověké druhy.

Současně studie ukazuje, že právě nejčastěji loveným rybám by nejvíce pomohla mitigace – tedy snižování emisí CO2. 

Podle autorů je pozoruhodné, že od velkého vymírání před 252 miliony let Země nezažila tak velké vymírání, jaké se předpokládá v těchto prognózách. Jde samozřejmě „jen“ o model, který nemůže předpovědět nejrůznější změny, nicméně podle autorů studie jsou výsledky natolik varovné, že by měly přimět svět k mnohem rychlejším změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 14 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 17 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 19 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
6. 4. 2025

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...