Americká města budou v polovině století čelit ničivým záplavám. Do konce století stoupne hladina oceánu o dva metry

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle zprávy, kterou v úterý vydal Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a šest dalších federálních agentur, bude do roku 2050 hladina moře u pobřeží USA asi o 27 až 30 centimetrů vyšší, přičemž v některých částech Louisiany a Texasu bude hladina vyšší dokonce o půl metru.

Tento předpokládaný nárůst je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že už ve dvacátém století se hladina moří podél atlantického pobřeží zvyšovala nejrychleji za poslední dva tisíce let. Ředitelka NOAA Nicole LeBoeufová varovala, že dopady budou drahé, a poukázala na to, že velká část americké ekonomiky a asi čtyřicet procent obyvatelstva se nachází právě na pobřeží.

Nejhorší dlouhodobý vzestup mořské hladiny způsobený táním ledovců v Antarktidě a Grónsku se však pravděpodobně projeví teprve po roce 2100, uvedl oceánograf NOAA William Sweet, hlavní autor zprávy.

Proč stoupají hladiny oceánů

Více tepla vlivem skleníkového efektu znamená, že se ohřívá i voda. Teplejší voda se rozpíná a také tání ledovců a ledovcových příkrovů přidává do světových oceánů více vody.

Zpráva „je ekvivalentem toho, jako by NOAA ohledně zrychlování růstu mořské hladiny vyvěsila červenou vlajku,“ komentovala pro agenturu AP geoložka Andrea Duttonová z Wisconsin-Madisonské univerzity, specialistka na zvyšování mořské hladiny, která se na zprávě nepodílela. Záplavy na pobřeží, které Spojené státy zažívají nyní, „se během několika desetiletí dostanou na zcela novou úroveň“, upozornila.

Varování je podle ní jasné, vidíme ho dlouho dopředu a můžeme se připravit nebo se pokusit přizpůsobit. Co lidstvo udělá, je podle Duttonové v jeho rukou. 

Hladina moří stoupá na některých místech více než na jiných, a to kvůli klesající pevnině, mořským proudům a vodě z tání ledu. V USA se hladina moře zvýší o něco více, než je celosvětový průměr. „A nejvíce se hladina v USA zvýší na pobřeží Mexického zálivu a na východním pobřeží, zatímco západní pobřeží a Havaj budou zasaženy méně, než je průměr,“ uvedl Sweet.

„Například v období do roku 2060 očekávejte zvýšení hladiny moře v texaském Galvestonu o téměř 63 centimetrů a na Floridě o necelých 60 centimetrů, zatímco v Seattlu jen o 23 centimetrů a v Los Angeles o 36 centimetrů,“ uvádí zpráva.

Co bude pod vodou

V řadě amerických měst, jako je Miami Beach na Floridě, Annapolis v Marylandu a Norfolk ve Virginii, už nyní dochází k několika menším „nepříjemným“ záplavám ročně během vrcholících přílivů, ale ty budou do poloviny století nahrazeny několika „středně velkými“ záplavami ročně, které způsobí výraznější škody na majetku, uvedli autoři zprávy.

„Přibude oblastí, které dosud nebyly zaplavovány, ale teď budou,“ potvrdil Sweet v rozhovoru pro agenturu AP. „Řada našich velkých metropolitních oblastí na východním pobřeží bude stále častěji ohrožena.“ Podle zprávy by mělo být nejvíce zasaženo západní pobřeží Mexického zálivu, kde by mělo dojít k největšímu zvýšení hladiny moře – o 40 až 150 centimetrů do roku 2050. To znamená více než deset mírných povodní za slunečného počasí, které způsobí škody na majetku, a jednu „velkou“ povodeň při přílivu ročně.

Východní část Mexického zálivu by měla do roku 2050 očekávat zvýšení hladiny moře o 35 až 40 centimetrů a tři mírné povodně za slunečného počasí ročně. Na jihovýchodním pobřeží by do poloviny století mělo dojít k vzestupu mořské hladiny o 30 až 35 centimetrů a ke čtyřem mírným povodním za slunečného dne ročně, zatímco na severovýchodním pobřeží by mělo dojít k vzestupu mořské hladiny asi o deset centimetrů a k šesti mírným povodním za slunečného počasí ročně.

Havajské ostrovy i jihozápadní pobřeží by měly do poloviny století očekávat zvýšení mořské hladiny o 15 až 20 centimetrů, severozápadní pobřeží pouze o 10 až 15 centimetrů. Na tichomořském pobřeží se bude vyskytovat více než deset menších povodní za slunečného počasí ročně, ale jen asi jedna středně velká povodeň ročně, přičemž na Havajských ostrovech to bude ještě méně.

A to všechno jen do roku 2050. Zpráva předpokládá, že do konce století stoupne hladina moří ve Spojených státech v průměru asi o dva metry. Dopady takové změny na lidskou společnost jsou podle vědců zatím nepředpověditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...