Americká města budou v polovině století čelit ničivým záplavám. Do konce století stoupne hladina oceánu o dva metry

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle zprávy, kterou v úterý vydal Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a šest dalších federálních agentur, bude do roku 2050 hladina moře u pobřeží USA asi o 27 až 30 centimetrů vyšší, přičemž v některých částech Louisiany a Texasu bude hladina vyšší dokonce o půl metru.

Tento předpokládaný nárůst je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že už ve dvacátém století se hladina moří podél atlantického pobřeží zvyšovala nejrychleji za poslední dva tisíce let. Ředitelka NOAA Nicole LeBoeufová varovala, že dopady budou drahé, a poukázala na to, že velká část americké ekonomiky a asi čtyřicet procent obyvatelstva se nachází právě na pobřeží.

Nejhorší dlouhodobý vzestup mořské hladiny způsobený táním ledovců v Antarktidě a Grónsku se však pravděpodobně projeví teprve po roce 2100, uvedl oceánograf NOAA William Sweet, hlavní autor zprávy.

Proč stoupají hladiny oceánů

Více tepla vlivem skleníkového efektu znamená, že se ohřívá i voda. Teplejší voda se rozpíná a také tání ledovců a ledovcových příkrovů přidává do světových oceánů více vody.

Zpráva „je ekvivalentem toho, jako by NOAA ohledně zrychlování růstu mořské hladiny vyvěsila červenou vlajku,“ komentovala pro agenturu AP geoložka Andrea Duttonová z Wisconsin-Madisonské univerzity, specialistka na zvyšování mořské hladiny, která se na zprávě nepodílela. Záplavy na pobřeží, které Spojené státy zažívají nyní, „se během několika desetiletí dostanou na zcela novou úroveň“, upozornila.

Varování je podle ní jasné, vidíme ho dlouho dopředu a můžeme se připravit nebo se pokusit přizpůsobit. Co lidstvo udělá, je podle Duttonové v jeho rukou. 

Hladina moří stoupá na některých místech více než na jiných, a to kvůli klesající pevnině, mořským proudům a vodě z tání ledu. V USA se hladina moře zvýší o něco více, než je celosvětový průměr. „A nejvíce se hladina v USA zvýší na pobřeží Mexického zálivu a na východním pobřeží, zatímco západní pobřeží a Havaj budou zasaženy méně, než je průměr,“ uvedl Sweet.

„Například v období do roku 2060 očekávejte zvýšení hladiny moře v texaském Galvestonu o téměř 63 centimetrů a na Floridě o necelých 60 centimetrů, zatímco v Seattlu jen o 23 centimetrů a v Los Angeles o 36 centimetrů,“ uvádí zpráva.

Co bude pod vodou

V řadě amerických měst, jako je Miami Beach na Floridě, Annapolis v Marylandu a Norfolk ve Virginii, už nyní dochází k několika menším „nepříjemným“ záplavám ročně během vrcholících přílivů, ale ty budou do poloviny století nahrazeny několika „středně velkými“ záplavami ročně, které způsobí výraznější škody na majetku, uvedli autoři zprávy.

„Přibude oblastí, které dosud nebyly zaplavovány, ale teď budou,“ potvrdil Sweet v rozhovoru pro agenturu AP. „Řada našich velkých metropolitních oblastí na východním pobřeží bude stále častěji ohrožena.“ Podle zprávy by mělo být nejvíce zasaženo západní pobřeží Mexického zálivu, kde by mělo dojít k největšímu zvýšení hladiny moře – o 40 až 150 centimetrů do roku 2050. To znamená více než deset mírných povodní za slunečného počasí, které způsobí škody na majetku, a jednu „velkou“ povodeň při přílivu ročně.

Východní část Mexického zálivu by měla do roku 2050 očekávat zvýšení hladiny moře o 35 až 40 centimetrů a tři mírné povodně za slunečného počasí ročně. Na jihovýchodním pobřeží by do poloviny století mělo dojít k vzestupu mořské hladiny o 30 až 35 centimetrů a ke čtyřem mírným povodním za slunečného dne ročně, zatímco na severovýchodním pobřeží by mělo dojít k vzestupu mořské hladiny asi o deset centimetrů a k šesti mírným povodním za slunečného počasí ročně.

Havajské ostrovy i jihozápadní pobřeží by měly do poloviny století očekávat zvýšení mořské hladiny o 15 až 20 centimetrů, severozápadní pobřeží pouze o 10 až 15 centimetrů. Na tichomořském pobřeží se bude vyskytovat více než deset menších povodní za slunečného počasí ročně, ale jen asi jedna středně velká povodeň ročně, přičemž na Havajských ostrovech to bude ještě méně.

A to všechno jen do roku 2050. Zpráva předpokládá, že do konce století stoupne hladina moří ve Spojených státech v průměru asi o dva metry. Dopady takové změny na lidskou společnost jsou podle vědců zatím nepředpověditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 2 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 4 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 5 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.