Americká města budou v polovině století čelit ničivým záplavám. Do konce století stoupne hladina oceánu o dva metry

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle zprávy, kterou v úterý vydal Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a šest dalších federálních agentur, bude do roku 2050 hladina moře u pobřeží USA asi o 27 až 30 centimetrů vyšší, přičemž v některých částech Louisiany a Texasu bude hladina vyšší dokonce o půl metru.

Tento předpokládaný nárůst je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že už ve dvacátém století se hladina moří podél atlantického pobřeží zvyšovala nejrychleji za poslední dva tisíce let. Ředitelka NOAA Nicole LeBoeufová varovala, že dopady budou drahé, a poukázala na to, že velká část americké ekonomiky a asi čtyřicet procent obyvatelstva se nachází právě na pobřeží.

Nejhorší dlouhodobý vzestup mořské hladiny způsobený táním ledovců v Antarktidě a Grónsku se však pravděpodobně projeví teprve po roce 2100, uvedl oceánograf NOAA William Sweet, hlavní autor zprávy.

Proč stoupají hladiny oceánů

Více tepla vlivem skleníkového efektu znamená, že se ohřívá i voda. Teplejší voda se rozpíná a také tání ledovců a ledovcových příkrovů přidává do světových oceánů více vody.

Zpráva „je ekvivalentem toho, jako by NOAA ohledně zrychlování růstu mořské hladiny vyvěsila červenou vlajku,“ komentovala pro agenturu AP geoložka Andrea Duttonová z Wisconsin-Madisonské univerzity, specialistka na zvyšování mořské hladiny, která se na zprávě nepodílela. Záplavy na pobřeží, které Spojené státy zažívají nyní, „se během několika desetiletí dostanou na zcela novou úroveň“, upozornila.

Varování je podle ní jasné, vidíme ho dlouho dopředu a můžeme se připravit nebo se pokusit přizpůsobit. Co lidstvo udělá, je podle Duttonové v jeho rukou. 

Hladina moří stoupá na některých místech více než na jiných, a to kvůli klesající pevnině, mořským proudům a vodě z tání ledu. V USA se hladina moře zvýší o něco více, než je celosvětový průměr. „A nejvíce se hladina v USA zvýší na pobřeží Mexického zálivu a na východním pobřeží, zatímco západní pobřeží a Havaj budou zasaženy méně, než je průměr,“ uvedl Sweet.

„Například v období do roku 2060 očekávejte zvýšení hladiny moře v texaském Galvestonu o téměř 63 centimetrů a na Floridě o necelých 60 centimetrů, zatímco v Seattlu jen o 23 centimetrů a v Los Angeles o 36 centimetrů,“ uvádí zpráva.

Co bude pod vodou

V řadě amerických měst, jako je Miami Beach na Floridě, Annapolis v Marylandu a Norfolk ve Virginii, už nyní dochází k několika menším „nepříjemným“ záplavám ročně během vrcholících přílivů, ale ty budou do poloviny století nahrazeny několika „středně velkými“ záplavami ročně, které způsobí výraznější škody na majetku, uvedli autoři zprávy.

„Přibude oblastí, které dosud nebyly zaplavovány, ale teď budou,“ potvrdil Sweet v rozhovoru pro agenturu AP. „Řada našich velkých metropolitních oblastí na východním pobřeží bude stále častěji ohrožena.“ Podle zprávy by mělo být nejvíce zasaženo západní pobřeží Mexického zálivu, kde by mělo dojít k největšímu zvýšení hladiny moře – o 40 až 150 centimetrů do roku 2050. To znamená více než deset mírných povodní za slunečného počasí, které způsobí škody na majetku, a jednu „velkou“ povodeň při přílivu ročně.

Východní část Mexického zálivu by měla do roku 2050 očekávat zvýšení hladiny moře o 35 až 40 centimetrů a tři mírné povodně za slunečného počasí ročně. Na jihovýchodním pobřeží by do poloviny století mělo dojít k vzestupu mořské hladiny o 30 až 35 centimetrů a ke čtyřem mírným povodním za slunečného dne ročně, zatímco na severovýchodním pobřeží by mělo dojít k vzestupu mořské hladiny asi o deset centimetrů a k šesti mírným povodním za slunečného počasí ročně.

Havajské ostrovy i jihozápadní pobřeží by měly do poloviny století očekávat zvýšení mořské hladiny o 15 až 20 centimetrů, severozápadní pobřeží pouze o 10 až 15 centimetrů. Na tichomořském pobřeží se bude vyskytovat více než deset menších povodní za slunečného počasí ročně, ale jen asi jedna středně velká povodeň ročně, přičemž na Havajských ostrovech to bude ještě méně.

A to všechno jen do roku 2050. Zpráva předpokládá, že do konce století stoupne hladina moří ve Spojených státech v průměru asi o dva metry. Dopady takové změny na lidskou společnost jsou podle vědců zatím nepředpověditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 4 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 20 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 22 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...