Americká města budou v polovině století čelit ničivým záplavám. Do konce století stoupne hladina oceánu o dva metry

Oficiální zpráva americké organizace NOAA varuje, že hladina moří na americkém pobřeží stoupne v příštích třiceti letech o tolik, o kolik stoupla za celé 20. století. To znamená, že velká města na východním pobřeží USA budou pravidelně postihována stále horšími záplavami.

Podle zprávy, kterou v úterý vydal Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) a šest dalších federálních agentur, bude do roku 2050 hladina moře u pobřeží USA asi o 27 až 30 centimetrů vyšší, přičemž v některých částech Louisiany a Texasu bude hladina vyšší dokonce o půl metru.

Tento předpokládaný nárůst je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že už ve dvacátém století se hladina moří podél atlantického pobřeží zvyšovala nejrychleji za poslední dva tisíce let. Ředitelka NOAA Nicole LeBoeufová varovala, že dopady budou drahé, a poukázala na to, že velká část americké ekonomiky a asi čtyřicet procent obyvatelstva se nachází právě na pobřeží.

Nejhorší dlouhodobý vzestup mořské hladiny způsobený táním ledovců v Antarktidě a Grónsku se však pravděpodobně projeví teprve po roce 2100, uvedl oceánograf NOAA William Sweet, hlavní autor zprávy.

Proč stoupají hladiny oceánů

Více tepla vlivem skleníkového efektu znamená, že se ohřívá i voda. Teplejší voda se rozpíná a také tání ledovců a ledovcových příkrovů přidává do světových oceánů více vody.

Zpráva „je ekvivalentem toho, jako by NOAA ohledně zrychlování růstu mořské hladiny vyvěsila červenou vlajku,“ komentovala pro agenturu AP geoložka Andrea Duttonová z Wisconsin-Madisonské univerzity, specialistka na zvyšování mořské hladiny, která se na zprávě nepodílela. Záplavy na pobřeží, které Spojené státy zažívají nyní, „se během několika desetiletí dostanou na zcela novou úroveň“, upozornila.

Varování je podle ní jasné, vidíme ho dlouho dopředu a můžeme se připravit nebo se pokusit přizpůsobit. Co lidstvo udělá, je podle Duttonové v jeho rukou. 

Hladina moří stoupá na některých místech více než na jiných, a to kvůli klesající pevnině, mořským proudům a vodě z tání ledu. V USA se hladina moře zvýší o něco více, než je celosvětový průměr. „A nejvíce se hladina v USA zvýší na pobřeží Mexického zálivu a na východním pobřeží, zatímco západní pobřeží a Havaj budou zasaženy méně, než je průměr,“ uvedl Sweet.

„Například v období do roku 2060 očekávejte zvýšení hladiny moře v texaském Galvestonu o téměř 63 centimetrů a na Floridě o necelých 60 centimetrů, zatímco v Seattlu jen o 23 centimetrů a v Los Angeles o 36 centimetrů,“ uvádí zpráva.

Co bude pod vodou

V řadě amerických měst, jako je Miami Beach na Floridě, Annapolis v Marylandu a Norfolk ve Virginii, už nyní dochází k několika menším „nepříjemným“ záplavám ročně během vrcholících přílivů, ale ty budou do poloviny století nahrazeny několika „středně velkými“ záplavami ročně, které způsobí výraznější škody na majetku, uvedli autoři zprávy.

„Přibude oblastí, které dosud nebyly zaplavovány, ale teď budou,“ potvrdil Sweet v rozhovoru pro agenturu AP. „Řada našich velkých metropolitních oblastí na východním pobřeží bude stále častěji ohrožena.“ Podle zprávy by mělo být nejvíce zasaženo západní pobřeží Mexického zálivu, kde by mělo dojít k největšímu zvýšení hladiny moře – o 40 až 150 centimetrů do roku 2050. To znamená více než deset mírných povodní za slunečného počasí, které způsobí škody na majetku, a jednu „velkou“ povodeň při přílivu ročně.

Východní část Mexického zálivu by měla do roku 2050 očekávat zvýšení hladiny moře o 35 až 40 centimetrů a tři mírné povodně za slunečného počasí ročně. Na jihovýchodním pobřeží by do poloviny století mělo dojít k vzestupu mořské hladiny o 30 až 35 centimetrů a ke čtyřem mírným povodním za slunečného dne ročně, zatímco na severovýchodním pobřeží by mělo dojít k vzestupu mořské hladiny asi o deset centimetrů a k šesti mírným povodním za slunečného počasí ročně.

Havajské ostrovy i jihozápadní pobřeží by měly do poloviny století očekávat zvýšení mořské hladiny o 15 až 20 centimetrů, severozápadní pobřeží pouze o 10 až 15 centimetrů. Na tichomořském pobřeží se bude vyskytovat více než deset menších povodní za slunečného počasí ročně, ale jen asi jedna středně velká povodeň ročně, přičemž na Havajských ostrovech to bude ještě méně.

A to všechno jen do roku 2050. Zpráva předpokládá, že do konce století stoupne hladina moří ve Spojených státech v průměru asi o dva metry. Dopady takové změny na lidskou společnost jsou podle vědců zatím nepředpověditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 12 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 13 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 16 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 18 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...