Do dvou let může vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Technologie mRNA už funguje na zvířatech

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Američtí vědci zjistili, že experimentální vakcína založená na technologii mRNA, která se používá u očkovacích látek proti nemoci covid-19, chrání myši a fretky před těžkou chřipkou, což otevírá cestu ke klinickým zkouškám na lidech.

Virolog John Oxford, který se na studii amerických kolegů nepodílel, uvedl, že vakcína vyvinutá na Pensylvánské univerzitě by mohla být připravena k použití již příští zimu. „Nemohu dostatečně zdůraznit, o jak průlomovou práci se jedná,“ řekl. „Potenciál je obrovský a myslím, že někdy tyto velké respirační viry podceňujeme.“

Vědci pracují na univerzální vakcíně proti chřipce již více než deset let. Nejnovější objev zveřejněný v časopise Science je ale považován za významný krok na cestě k očkovací látce, která by mohla pomoci ochránit lidi před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Jedno očkování proti všem chřipkám

Vakcíny proti sezonní chřipce, které chrání až před čtyřmi kmeny viru, se každoročně aktualizují, aby se zajistilo, že odpovídají těm kmenům, které jsou zrovna v oběhu. Nová vakcína je ale navržena tak, aby připravila imunitní systém proti všem dvaceti podtypům chřipky A a B, čímž by se tělo mohlo vyzbrojit na boj s jakýmkoli chřipkovým virem, který se objeví.

Svět zažil pandemii chřipky naposledy v roce 2009, kdy se po celém světě rozšířil virus, který se přenesl z prasat na lidi. I když tato epidemie byla mnohem méně smrtelná, než se zdravotníci obávali, pandemie chřipky v roce 1918 ukázala, jak nebezpečné nové kmeny mohou zabít desítky milionů lidí.

Poskytnutí „základní“ úrovně imunity proti celé škále chřipkových kmenů by mohlo vést k mnohem menšímu počtu onemocnění a úmrtí, až dojde k další pandemii chřipky, řekl listu The Guardian výzkumník Scott Hensley z Pensylvánské univerzity.

Výsledky testů na zvířatech jsou sice slibné, ale je třeba provést klinické testy, aby se zjistilo, jestli vakcína chrání lidi stejným způsobem a nezpůsobuje problematické vedlejší účinky. Očkování navíc vyvolává u regulačních orgánů otázky, zda schválit látku, která by mohla chránit před viry s pandemickým potenciálem, ale které se dosud neobjevily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...