Do dvou let může vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Technologie mRNA už funguje na zvířatech

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Američtí vědci zjistili, že experimentální vakcína založená na technologii mRNA, která se používá u očkovacích látek proti nemoci covid-19, chrání myši a fretky před těžkou chřipkou, což otevírá cestu ke klinickým zkouškám na lidech.

Virolog John Oxford, který se na studii amerických kolegů nepodílel, uvedl, že vakcína vyvinutá na Pensylvánské univerzitě by mohla být připravena k použití již příští zimu. „Nemohu dostatečně zdůraznit, o jak průlomovou práci se jedná,“ řekl. „Potenciál je obrovský a myslím, že někdy tyto velké respirační viry podceňujeme.“

Vědci pracují na univerzální vakcíně proti chřipce již více než deset let. Nejnovější objev zveřejněný v časopise Science je ale považován za významný krok na cestě k očkovací látce, která by mohla pomoci ochránit lidi před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Jedno očkování proti všem chřipkám

Vakcíny proti sezonní chřipce, které chrání až před čtyřmi kmeny viru, se každoročně aktualizují, aby se zajistilo, že odpovídají těm kmenům, které jsou zrovna v oběhu. Nová vakcína je ale navržena tak, aby připravila imunitní systém proti všem dvaceti podtypům chřipky A a B, čímž by se tělo mohlo vyzbrojit na boj s jakýmkoli chřipkovým virem, který se objeví.

Svět zažil pandemii chřipky naposledy v roce 2009, kdy se po celém světě rozšířil virus, který se přenesl z prasat na lidi. I když tato epidemie byla mnohem méně smrtelná, než se zdravotníci obávali, pandemie chřipky v roce 1918 ukázala, jak nebezpečné nové kmeny mohou zabít desítky milionů lidí.

Poskytnutí „základní“ úrovně imunity proti celé škále chřipkových kmenů by mohlo vést k mnohem menšímu počtu onemocnění a úmrtí, až dojde k další pandemii chřipky, řekl listu The Guardian výzkumník Scott Hensley z Pensylvánské univerzity.

Výsledky testů na zvířatech jsou sice slibné, ale je třeba provést klinické testy, aby se zjistilo, jestli vakcína chrání lidi stejným způsobem a nezpůsobuje problematické vedlejší účinky. Očkování navíc vyvolává u regulačních orgánů otázky, zda schválit látku, která by mohla chránit před viry s pandemickým potenciálem, ale které se dosud neobjevily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled