Do dvou let může vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Technologie mRNA už funguje na zvířatech

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Američtí vědci zjistili, že experimentální vakcína založená na technologii mRNA, která se používá u očkovacích látek proti nemoci covid-19, chrání myši a fretky před těžkou chřipkou, což otevírá cestu ke klinickým zkouškám na lidech.

Virolog John Oxford, který se na studii amerických kolegů nepodílel, uvedl, že vakcína vyvinutá na Pensylvánské univerzitě by mohla být připravena k použití již příští zimu. „Nemohu dostatečně zdůraznit, o jak průlomovou práci se jedná,“ řekl. „Potenciál je obrovský a myslím, že někdy tyto velké respirační viry podceňujeme.“

Vědci pracují na univerzální vakcíně proti chřipce již více než deset let. Nejnovější objev zveřejněný v časopise Science je ale považován za významný krok na cestě k očkovací látce, která by mohla pomoci ochránit lidi před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Jedno očkování proti všem chřipkám

Vakcíny proti sezonní chřipce, které chrání až před čtyřmi kmeny viru, se každoročně aktualizují, aby se zajistilo, že odpovídají těm kmenům, které jsou zrovna v oběhu. Nová vakcína je ale navržena tak, aby připravila imunitní systém proti všem dvaceti podtypům chřipky A a B, čímž by se tělo mohlo vyzbrojit na boj s jakýmkoli chřipkovým virem, který se objeví.

Svět zažil pandemii chřipky naposledy v roce 2009, kdy se po celém světě rozšířil virus, který se přenesl z prasat na lidi. I když tato epidemie byla mnohem méně smrtelná, než se zdravotníci obávali, pandemie chřipky v roce 1918 ukázala, jak nebezpečné nové kmeny mohou zabít desítky milionů lidí.

Poskytnutí „základní“ úrovně imunity proti celé škále chřipkových kmenů by mohlo vést k mnohem menšímu počtu onemocnění a úmrtí, až dojde k další pandemii chřipky, řekl listu The Guardian výzkumník Scott Hensley z Pensylvánské univerzity.

Výsledky testů na zvířatech jsou sice slibné, ale je třeba provést klinické testy, aby se zjistilo, jestli vakcína chrání lidi stejným způsobem a nezpůsobuje problematické vedlejší účinky. Očkování navíc vyvolává u regulačních orgánů otázky, zda schválit látku, která by mohla chránit před viry s pandemickým potenciálem, ale které se dosud neobjevily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 4 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 9 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 11 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 12 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 13 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...