Do Atlantiku u španělských břehů se vracejí plejtváci obrovští. Nemusí to být dobrá zpráva

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce do míst, kde byli téměř vyhubeni, žene klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí předků.

Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018, jiný o rok později a v roce 2020 se oba vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.

„Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb,“ domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. „V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. Teď, o více než 40 let později, sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili,“ dodává vědec.

Návrat plejtváků je znepokojivý

Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. „Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu,“ míní mořský biolog Alfredo López.

„Zaprvé, nikdy se neodvažují na jih od rovníku, a pokud globální oteplování posouvá tuto linii na sever, jejich životní prostor se zmenší. Zadruhé, pokud to znamená, že potrava, kterou běžně jedí, mizí, tak to, co sledujeme, je dramatické a není to nic k oslavám,“ dodává López.

Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí předků, díky genetické paměti. „V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky v životním prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a pohánějí tento druh k návratu,“ prohlásil Díaz.

Průmysl zaměřený na lov velryb existoval v Galicii po celá staletí. Lov pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) od roku 1986. Tou dobou byli plejtváci obrovští v oblasti u španělského pobřeží téměř vyhubeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 18 mminutami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 3 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 16 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Načítání...