Děti si mohou vytvořit velmi silné protilátky, aniž by se nakazily covidem, ukazuje příběh australské rodiny

Australští epidemiologové popsali detailně situaci v jedné melbournské rodině. Děti si tam vytvořily silnou imunitní odpověď proti viru SARS-CoV-2 poté, co mu byly vystavené od rodičů.

Vznik dětské imunity experti prezentovali v odborném časopise Nature Communications. Jednalo se o takzvanou případovou studii – tedy výzkum jednoho konkrétního, detailně popsaného případu pětičlenné rodiny z Melbourne. 

Rodiče se bez potomků v době, kdy byla Austrálie bez covidu, vydali na svatbu v zahraničí. Po návratu se u nich objevily typické příznaky této nemoci: silný kašel, horečka a intenzivní bolest hlavy. A vědci začali rodinu detailně sledovat.

Každé dva až tři dny byly všem v rodině odebrány vzorky krve a moči a také jim lékaři provedli klasické odběry z nosohltanu. U všech členů domácnosti byly nalezeny specifické protilátky proti viru SARS-CoV-2, ty pak experti detailně analyzovali.

Bez symptomů

 Přestože byly všechny tři děti v dlouhodobém a velmi těsném kontaktu s nakaženými rodiči (jedno s nimi dokonce spalo v jedné posteli), opakované testy na přítomnost viru byly negativní a děti ani neprojevovaly žádné symptomy nemoci.

Podle Melanie Neelandové, která se na výzkumu podílela, byla imunitní odpověď u dětí velmi silná a zřejmě se jim tedy podařilo s virem bez problémů vypořádat. „Nejmladší z dětí, které nemělo vůbec žádné symptomy, mělo protilátkovou odpověď vůbec nejsilnější,“ podotýká.

„Přes aktivní imunitní odpověď buněk u dětí u nich zůstala úroveň cytokinů, látek, které mohou spustit zánětlivou reakci, nízká. A symptomy nemoci byly u dětí v souladu s tím velice slabé, anebo dokonce zcela nulové,“ dodala vědkyně.

Podle vedoucího výzkumu, profesora Shidana Tosifa, mívají mladší děti slabé, nebo dokonce téměř žádné příznaky covidu, ale věda zatím neví proč – předpokládá se nějaký zásadní rozdíl v mechanismu imunitního systému u dospělých a dětí. Všichni se z nemoci zotavili, ale podle profesora Tosifa zatím není jasné, jak dlouho jim protilátky v dostatečné míře vydrží a zda tedy budou chráněni proti případné nové infekci.

Dětský imunitní systém má sílu

Autoři upozorňují, že tato práce zdůrazňuje unikátní vlastnosti dětské imunity; ta je zjevně přinejmenším u některých schopná zcela zabránit viru v rozmnožování uvnitř jejich buněk. „Popsat imunitní odpovědi u všech věkových skupin je klíčem pro pochopení jejich zranitelnosti, míry obtíží, ale také pro vývoj vakcín proti této nemoci,“ dodal lékař.

Výzkum může mít také značný dopad na případný návrat dětí do škol i na formování pravidel, podle nichž by se měl provoz škol během pandemie řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 2 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 4 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 21 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.