Děti si mohou vytvořit velmi silné protilátky, aniž by se nakazily covidem, ukazuje příběh australské rodiny

Australští epidemiologové popsali detailně situaci v jedné melbournské rodině. Děti si tam vytvořily silnou imunitní odpověď proti viru SARS-CoV-2 poté, co mu byly vystavené od rodičů.

Vznik dětské imunity experti prezentovali v odborném časopise Nature Communications. Jednalo se o takzvanou případovou studii – tedy výzkum jednoho konkrétního, detailně popsaného případu pětičlenné rodiny z Melbourne. 

Rodiče se bez potomků v době, kdy byla Austrálie bez covidu, vydali na svatbu v zahraničí. Po návratu se u nich objevily typické příznaky této nemoci: silný kašel, horečka a intenzivní bolest hlavy. A vědci začali rodinu detailně sledovat.

Každé dva až tři dny byly všem v rodině odebrány vzorky krve a moči a také jim lékaři provedli klasické odběry z nosohltanu. U všech členů domácnosti byly nalezeny specifické protilátky proti viru SARS-CoV-2, ty pak experti detailně analyzovali.

Bez symptomů

 Přestože byly všechny tři děti v dlouhodobém a velmi těsném kontaktu s nakaženými rodiči (jedno s nimi dokonce spalo v jedné posteli), opakované testy na přítomnost viru byly negativní a děti ani neprojevovaly žádné symptomy nemoci.

Podle Melanie Neelandové, která se na výzkumu podílela, byla imunitní odpověď u dětí velmi silná a zřejmě se jim tedy podařilo s virem bez problémů vypořádat. „Nejmladší z dětí, které nemělo vůbec žádné symptomy, mělo protilátkovou odpověď vůbec nejsilnější,“ podotýká.

„Přes aktivní imunitní odpověď buněk u dětí u nich zůstala úroveň cytokinů, látek, které mohou spustit zánětlivou reakci, nízká. A symptomy nemoci byly u dětí v souladu s tím velice slabé, anebo dokonce zcela nulové,“ dodala vědkyně.

Podle vedoucího výzkumu, profesora Shidana Tosifa, mívají mladší děti slabé, nebo dokonce téměř žádné příznaky covidu, ale věda zatím neví proč – předpokládá se nějaký zásadní rozdíl v mechanismu imunitního systému u dospělých a dětí. Všichni se z nemoci zotavili, ale podle profesora Tosifa zatím není jasné, jak dlouho jim protilátky v dostatečné míře vydrží a zda tedy budou chráněni proti případné nové infekci.

Dětský imunitní systém má sílu

Autoři upozorňují, že tato práce zdůrazňuje unikátní vlastnosti dětské imunity; ta je zjevně přinejmenším u některých schopná zcela zabránit viru v rozmnožování uvnitř jejich buněk. „Popsat imunitní odpovědi u všech věkových skupin je klíčem pro pochopení jejich zranitelnosti, míry obtíží, ale také pro vývoj vakcín proti této nemoci,“ dodal lékař.

Výzkum může mít také značný dopad na případný návrat dětí do škol i na formování pravidel, podle nichž by se měl provoz škol během pandemie řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 6 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...