Děti si mohou vytvořit velmi silné protilátky, aniž by se nakazily covidem, ukazuje příběh australské rodiny

Australští epidemiologové popsali detailně situaci v jedné melbournské rodině. Děti si tam vytvořily silnou imunitní odpověď proti viru SARS-CoV-2 poté, co mu byly vystavené od rodičů.

Vznik dětské imunity experti prezentovali v odborném časopise Nature Communications. Jednalo se o takzvanou případovou studii – tedy výzkum jednoho konkrétního, detailně popsaného případu pětičlenné rodiny z Melbourne. 

Rodiče se bez potomků v době, kdy byla Austrálie bez covidu, vydali na svatbu v zahraničí. Po návratu se u nich objevily typické příznaky této nemoci: silný kašel, horečka a intenzivní bolest hlavy. A vědci začali rodinu detailně sledovat.

Každé dva až tři dny byly všem v rodině odebrány vzorky krve a moči a také jim lékaři provedli klasické odběry z nosohltanu. U všech členů domácnosti byly nalezeny specifické protilátky proti viru SARS-CoV-2, ty pak experti detailně analyzovali.

Bez symptomů

 Přestože byly všechny tři děti v dlouhodobém a velmi těsném kontaktu s nakaženými rodiči (jedno s nimi dokonce spalo v jedné posteli), opakované testy na přítomnost viru byly negativní a děti ani neprojevovaly žádné symptomy nemoci.

Podle Melanie Neelandové, která se na výzkumu podílela, byla imunitní odpověď u dětí velmi silná a zřejmě se jim tedy podařilo s virem bez problémů vypořádat. „Nejmladší z dětí, které nemělo vůbec žádné symptomy, mělo protilátkovou odpověď vůbec nejsilnější,“ podotýká.

„Přes aktivní imunitní odpověď buněk u dětí u nich zůstala úroveň cytokinů, látek, které mohou spustit zánětlivou reakci, nízká. A symptomy nemoci byly u dětí v souladu s tím velice slabé, anebo dokonce zcela nulové,“ dodala vědkyně.

Podle vedoucího výzkumu, profesora Shidana Tosifa, mívají mladší děti slabé, nebo dokonce téměř žádné příznaky covidu, ale věda zatím neví proč – předpokládá se nějaký zásadní rozdíl v mechanismu imunitního systému u dospělých a dětí. Všichni se z nemoci zotavili, ale podle profesora Tosifa zatím není jasné, jak dlouho jim protilátky v dostatečné míře vydrží a zda tedy budou chráněni proti případné nové infekci.

Dětský imunitní systém má sílu

Autoři upozorňují, že tato práce zdůrazňuje unikátní vlastnosti dětské imunity; ta je zjevně přinejmenším u některých schopná zcela zabránit viru v rozmnožování uvnitř jejich buněk. „Popsat imunitní odpovědi u všech věkových skupin je klíčem pro pochopení jejich zranitelnosti, míry obtíží, ale také pro vývoj vakcín proti této nemoci,“ dodal lékař.

Výzkum může mít také značný dopad na případný návrat dětí do škol i na formování pravidel, podle nichž by se měl provoz škol během pandemie řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...