Děti si mohou vytvořit velmi silné protilátky, aniž by se nakazily covidem, ukazuje příběh australské rodiny

Australští epidemiologové popsali detailně situaci v jedné melbournské rodině. Děti si tam vytvořily silnou imunitní odpověď proti viru SARS-CoV-2 poté, co mu byly vystavené od rodičů.

Vznik dětské imunity experti prezentovali v odborném časopise Nature Communications. Jednalo se o takzvanou případovou studii – tedy výzkum jednoho konkrétního, detailně popsaného případu pětičlenné rodiny z Melbourne. 

Rodiče se bez potomků v době, kdy byla Austrálie bez covidu, vydali na svatbu v zahraničí. Po návratu se u nich objevily typické příznaky této nemoci: silný kašel, horečka a intenzivní bolest hlavy. A vědci začali rodinu detailně sledovat.

Každé dva až tři dny byly všem v rodině odebrány vzorky krve a moči a také jim lékaři provedli klasické odběry z nosohltanu. U všech členů domácnosti byly nalezeny specifické protilátky proti viru SARS-CoV-2, ty pak experti detailně analyzovali.

Bez symptomů

 Přestože byly všechny tři děti v dlouhodobém a velmi těsném kontaktu s nakaženými rodiči (jedno s nimi dokonce spalo v jedné posteli), opakované testy na přítomnost viru byly negativní a děti ani neprojevovaly žádné symptomy nemoci.

Podle Melanie Neelandové, která se na výzkumu podílela, byla imunitní odpověď u dětí velmi silná a zřejmě se jim tedy podařilo s virem bez problémů vypořádat. „Nejmladší z dětí, které nemělo vůbec žádné symptomy, mělo protilátkovou odpověď vůbec nejsilnější,“ podotýká.

„Přes aktivní imunitní odpověď buněk u dětí u nich zůstala úroveň cytokinů, látek, které mohou spustit zánětlivou reakci, nízká. A symptomy nemoci byly u dětí v souladu s tím velice slabé, anebo dokonce zcela nulové,“ dodala vědkyně.

Podle vedoucího výzkumu, profesora Shidana Tosifa, mívají mladší děti slabé, nebo dokonce téměř žádné příznaky covidu, ale věda zatím neví proč – předpokládá se nějaký zásadní rozdíl v mechanismu imunitního systému u dospělých a dětí. Všichni se z nemoci zotavili, ale podle profesora Tosifa zatím není jasné, jak dlouho jim protilátky v dostatečné míře vydrží a zda tedy budou chráněni proti případné nové infekci.

Dětský imunitní systém má sílu

Autoři upozorňují, že tato práce zdůrazňuje unikátní vlastnosti dětské imunity; ta je zjevně přinejmenším u některých schopná zcela zabránit viru v rozmnožování uvnitř jejich buněk. „Popsat imunitní odpovědi u všech věkových skupin je klíčem pro pochopení jejich zranitelnosti, míry obtíží, ale také pro vývoj vakcín proti této nemoci,“ dodal lékař.

Výzkum může mít také značný dopad na případný návrat dětí do škol i na formování pravidel, podle nichž by se měl provoz škol během pandemie řídit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 10 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 12 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 14 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 17 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...