Den úspěchů pro Muskovu SpaceX. Do vesmíru poslala dalších 60 družic Starlink a otestovala raketu

Americká společnost SpaceX ve čtvrtek úspěšně dopravila na oběžnou dráhu už dvanáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. Kolem planety těchto družic nyní krouží 713. První stupeň rakety Falcon 9 po vynesení satelitů opět úspěšně přistál na plující plošině v Atlantském oceánu.

Falcon 9 zamířil do vesmíru z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral podle plánu ve 14:46 SELČ. Přibližně po patnácti minutách letu se satelity po úspěšném vynesení na předběžnou orbitu oddělily od druhého stupně rakety. Nyní je čeká rozvinutí solárních panelů. Pak se od sebe vzdálí, aby s pomocí vlastního pohonu vystoupaly výš a začlenily se do konstelace družic sítě Starlink asi 550 kilometrů nad Zemí.

Start bylo možné sledovat na internetu. Použitý první stupeň nosné rakety Falcon 9, který společnost SpaceX už využila v červnu, se po splnění úkolu vrátil na Zemi, když bez problémů dosedl v Atlantickém oceánu na firemní přistávací plošinu Of Course I Still Love You.

Počet satelitů Starlink chce SpaceX rychle zvyšovat; letos plánovala s družicemi startovat každé dva až tři týdny, což ale kvůli odkladům není snadné. Cílem společnosti je do poloviny roku dosáhnout operačního provozu zaměřeného na zpřístupnění internetu v Kanadě a části USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní plán počítá s rozmístěním asi 12 tisíc družic. Společnost ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě na celkem 42 tisíc satelitů.

Motor všech motorů

Během stejného dne společnost SpaceX úspěšně otestovala prototyp rakety Starship, konkrétně její prototyp SN6. Zatím ještě nevzhledná raketa se dokázala pomocí motoru s  Raptor SN29 krátkým výskokem dostat do výšky asi 150 metrů:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...