Další krok v boji proti obezitě. Pilulka, která by v budoucnu mohla přeměňovat nezdravý tuk na zdravý

Neomezené pojídání bez nebezpečí vzniku obezity by již brzy mohlo být realitou. Vyplývá to z nové studie, kterou skupina vědců uskutečnila na myších. Podle jejích výsledků by přibývání na váze mohlo zastavit „vypnutí“ jediného genu. Nové zjištění by tak teoreticky mohlo přispět k vývoji léku proti obezitě.

Vánoční období bývá často spojené s přejídáním. Pohled na váhu pak může řadu lidí nemile překvapit. Vidina neomezené konzumace jídla, která nevede k nadměrným kilogramům, by se přitom už v dohledné době mohla stát skutečností. 

Tým vědců z australské Flindersovy univerzity pod vedením Damiena Keatinga totiž zjistil, že vzniku obezity by mohla zabránit inhibice, neboli potlačení činnosti jediného genu – RCAN1.

Právě tento gen autoři během výzkumu myším odebrali a následně hlodavce krmili velmi tučnou potravou. Výsledkem bylo, že dokonce i po dlouhodobém přísunu krmiva s vysokým obsahem tuku hlodavci bez RCAN1 přestali tloustnout.

„Podávali jsme jim několik odlišných jídelníčků, a to po různá časová období – od osmi týdnů až po šest měsíců. V každém případě jsme při nepřítomnosti genu RCAN1 zaznamenali zlepšení zdraví,“ řekl podle Medical Xpress Keating.

Nové zjištění by podle vědců mohlo pomoct v boji se světově rozšířenou obezitou, a snížit tak riziko vzniku řady nemocí, které se s nadměrnými kilogramy pojí.  

„Víme, že se mnoho lidí snaží zhubnout nebo svou váhu kontrolovat, a to z mnoha různých důvodů. Zjištění této studie by mohlo znamenat vývoj pilulky, která by cílila na funkci RCAN1 a mohla by vést k úbytku váhy,“ řekl Keating.   

V lidském těle se nacházejí dva druhy tuku – hnědý a bílý. Zatímco hnědý tuk energii spaluje, bílý ji uchovává a tím přispívá ke vzniku obezity. Podle Keatinga zablokování genu RCAN1 může pomoct přeměňovat „nezdravý“ bílý tuk na ten „zdravý“ hnědý. Právě to by mohlo být pro boj s obezitou klíčové.  

„Vyvinuli jsme již řadu léků, které se zaměřují na bílkoviny tvořící tento gen. V současnosti je testujeme, abychom zjistili, jestli RCAN1 inhibují a zda by mohly představovat možný lék proti obezitě,“ dodal Keating.

Cíleným účinkem tohoto přípravku by mělo být to, že lidské tělo bude uchovávat méně tuku, a to aniž by bylo nutné, aby člověk omezil přísun jídla nebo více cvičil. 

Autoři studie říkají, že jejich zjištění by mohlo otevřít cestu k potenciálně jednoduché léčbě obezity. Nicméně je podle nich nezbytné danou oblast podrobněji prozkoumat a zjistit, jestli by odebrání daného genu vedlo ke stejným výsledkům i u lidí.  

Obezita v Česku ohrožuje téměř pětinu populace

Obezita patří mezi civilizační choroby a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se její výskyt ve světě od roku 1975 téměř ztrojnásobil. V roce 2016 žily na Zemi téměř dvě miliardy dospělých lidí s nadváhou. Z toho víc než 650 milionů trpělo obezitou. Celkem tak v roce 2016 bylo obézních 13 procent světové populace. 

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

 V Česku podle ČSÚ ohrožuje obezita 18,5 procenta lidí. Častěji jí přitom trpí muži než ženy. Průměrná hodnota BMI indexu tělesné hmotnosti obyvatel České republiky vloni dosáhla 25,2. To je těsně za horní hranicí normální zdravé váhy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
před 38 mminutami

Desítky nobelistů brojí proti Kennedymu v čele resortu zdravotnictví USA

Robert Kennedy mladší, který by se měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát ministrem zdravotnictví, se snaží před očekávaným potvrzovacím slyšením získat podporu amerických senátorů. Téměř osmdesát nositelů Nobelovy ceny za chemii, lékařství nebo fyziku ale Trumpa vyzvalo, aby Kennedyho ministrem nejmenoval. Důvodem je například to, že šíří konspirační teorie o údajné škodlivosti očkování.
27. 12. 2024

V Baltu vznikl nový druh sledě. Místo planktonu žere ryby

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.
27. 12. 2024

Ptačí chřipka se dle CDC učí nakazit lidské dýchací cesty

Ptačí chřipka za letošní rok nakazila v USA asi šest desítek lidí. V prosinci úřady zaznamenaly první případ s těžkým průběhem. U pacienta se virus změnil tak, že je zřejmě nakažlivější, uvedli epidemiologové.
27. 12. 2024

Ladovskou zimu na Marsu tvoří oxid uhličitý

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nové snímky Rudé planety, která na nich ale působí jako planeta Bílá. Za krajinou připomínající zasněženou louku ale nestojí klasický sníh, nýbrž oxid uhličitý,
27. 12. 2024

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024
Načítání...