Čtyři procenta českých dětí jsou závislá na videohrách. Nejvíc na druhém stupni základních škol

Zhruba čtyři procenta českých dětí vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách a je u nich vysoká pravděpodobnost, že touto poruchou opravdu trpí. Vyplývá to z výzkumu zorganizovaného psychology Univerzity Palackého v Olomouci, do kterého se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol.

Naměřená četnost příznaků závislosti na digitálních hrách je u českých dětí podle autorů výzkumu v porovnání se situací jinde v Evropě mírně vyšší.

Martin Dolejš z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého řekl, že takto rozsáhlý výzkum zaměřený na závislost adolescentů na digitálních hrách se v Česku uskutečnil vůbec poprvé. Šetření bylo zaměřeno na adolescenty ve věku 11 až 19 let. Získaná data ukázala, že podíl problematických hráčů se u dětí pohybuje kolem 3,7 procenta.

Druhý stupeň základních škol má problém

„A priori nevnímáme hraní her jako nebezpečné, má i mnoho pozitivních aspektů,“ upozornila Jaroslava Suchá z katedry psychologie. Dodala, že nejvyšší míru symptomů závislosti na digitálních hrách výzkumníci shledali u žáků druhého stupně základních škol.

Podle Suché je tak velký prostor pro to, aby se předcházelo vzniku závislosti na hraní digitálních her zejména u této skupiny adolescentů. „Tento apel bychom rádi směřovali k rodinám a zejména k tomu, aby se rodiče o své děti zajímali, trávili s nimi více času, byli s nimi fyzicky přítomní a aby dospívající plnili svůj čas smysluplně. Tedy měli i jiné zájmové aktivity než hraní, což přispívá k tomu, že hry zůstanou pouze volnočasovou a přínosnou aktivitou, a ne aktivitou, která může být destruktivní,“ podotkla Suchá.

Podle obou psychologů je nutné rozlišovat různé aspekty hraní digitálních her. Doba hraní nemusí vždy znamenat závislost či problematické hraní. Posoudit je třeba celkový kontext hráčova života i další oblasti, do kterých hraní digitálních her zasahuje. Pokud rodina nebo dítě vnímají, že není něco v pořádku, je nutné využít služeb psychologů či adiktologů, kteří se zaměřují na práci se závislými adolescenty.

Problém s internetem mají dívky i chlapci

Autoři výzkumu se zaměřili také na užívání internetu obecně. Při porovnání problematického užívání internetu z hlediska pohlaví zjistili, že vyšší počet dívek trpí mírnou či střední závislostí na internetu, naopak v kategorii vysoce závislých je vyšší počet chlapců. „Dívky jsou častějšími uživateli internetu, častěji i zanedbávají školní povinnosti. U chlapců jsme však zjistili častější problém se snižováním sociálních interakcí,“ řekl Dolejš. Z výsledků tříletého zkoumání podle autorů studie také vyplývá, že trávení času na internetu přináší zhoršení prospěchu a školní problémy 18 procentům adolescentů. Vinou internetu jich téměř pravidelně chodí pozdě spát 27 procent.

Díky výzkumu byla vydána monografie Hraní digitálních her českými adolescenty. Určena je zejména psychologům, adiktologům, pedagogům a například i školním metodikům prevence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 17 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 19 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 20 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...