Covid přišel z wuchanského tržiště, říkají autoři dvou rozsáhlých výzkumů

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Jedna ze studií ukázala, že první známé případy onemocnění byly nápadně soustředěny v okolí tohoto trhu, druhá zase díky genetickým informacím sledovala časový vývoj epidemie.

Společně z nich vyplývá, že v listopadu nebo na začátku prosince 2019 se do lidské populace ve Wu-chanu dostaly dvě varianty viru Sars-Cov-2. Ten byl rozšířený mezi některými savci, zatím stále neznámého druhu, kteří se prodávali na trhu v tomto městě na konci roku. Musel tam být zřejmě delší dobu, protože se na lidi, kteří tam pracovali nebo nakupovali, přenesl rovnou dvakrát –⁠ z každého tohoto zdroje se pak nemoc šířila dál svou vlastní cestou.

Virolog David Robertson z University of Glasgow, který na jedné ze studií pracoval, uvedl, že tyto důkazy podle něj jasně vyvracejí falešnou hypotézu, podle níž virus pochází z laboratoře.

Epicentrum pandemie

Tento výzkum trval dva roky, vědci pro něj využívali zkušenosti, které za tu dobu nasbírali, a také značného pokroku, jímž celá virologie prošla.  To jim pomohlo vyřešit zásadní hádanku o prvních údajích o pacientech. Hned v prvních týdnech epidemie byly s covidem-19 ve Wu-chanu hospitalizovány stovky lidí, jenže jen asi pět desítek z nich mělo přímou a dohledatelnou souvislost s výše popsaným trhem.

„Byla to opravdu záhada, nikdo tehdy nedokázal většinu případů spojit s trhem,“ vysvětluje profesor Robertson. „Ale když teď o viru víme, co o něm už víme, tak bychom od něj očekávali přesně tohle. Spousta lidí totiž onemocněla jenom velice lehce, takže se normálně pohybovali v komunitě a přenášeli virus na ostatní. Proto bylo pro epidemiology tak složité ty těžké případy vzájemně spojit.“

Tento výzkum odhalil, že velké procento prvních pacientů bez známé vazby na trh žilo v jeho blízkosti, přestože tam ani nepracovali, ani nenakupovali. To je další indicie, která podporuje myšlenku, že trh byl epicentrem epidemie, uvedl profesor Michael Worobey, hlavní autor výzkumu z Arizonské univerzity. Jako první se zřejmě nakazili tamní prodavači a spustili tak „řetězec nákaz mezi členy komunity v okolí“.

„Ve městě o rozloze více než 7770 kilometrů čtverečních se většina prvních případů vyskytla v oblasti několika obytných bloků a trh se zvířaty se nacházel také přímo tam,“ řekl profesor Worobey.

Genetická mapa tržiště

Studie se zaměřila také na samotný trh. Vědci vytvořili mapu vzorků, jež byly pozitivní na virus –⁠ získali ji pomocí stěrů tekutin z kanalizace a stánků na tržišti.

„Většina pozitivních vzorků se soustředila kolem jihozápadní strany trhu,“ popisuje profesor Robertson. „A to je místo, kde podle našich zpráv prodávají takové druhy zvířat, jako jsou psíci mývalovití. Takže máme potvrzeno, že zvířata, o nichž nyní víme, že se mohou nakazit virem Sars-Cov-2, který způsobuje covid-19, se tam prodávala koncem roku 2019.“

Hypotéza úniku informací z laboratoře je mrtvá

Na počátku pandemie řada respektovaných vědců spekulovala o původu viru, protože o něm nebylo dost informací. Jenže toto téma se stalo natolik zpolitizovaným, že se spor změnil z odborného na politický. 

Hypotéza, která říkala, že virus mohl uniknout z nějaké čínské tajné laboratoře, například té, která se opravdu nachází přímo ve Wu-chanu, ale postupně přestala být pro vědce zajímavá, protože se pro ni nenašly žádné důkazy ani indicie. A podle profesora Stuarta Neila z Kings College nedokáže vysvětlit ani tyto údaje. „Teď jsme si na základě fragmentovaných důkazů, které máme k dispozici, tak jistí, jak jen můžeme být, že se jednalo o přelití ze zvířete na člověka, ke kterému došlo na trhu.“

Řada expertů se shoduje, že přeplněné trhy s živými zvířaty jsou ideálním místem pro přenos nových nemocí ze zvířat. A samostatná studie nedávno ukázala, že během 18 měsíců do začátku pandemie se na trzích ve Wu-chanu prodalo téměř 50 tisíc zvířat osmatřiceti různých druhů. Profesor Neil dodává, že pandemie je s velkou pravděpodobností důsledkem „nezdravé, kruté a nehygienické praxe, před kterou byly čínské úřady varovány“.

Hledání viníka v laboratoři je podle něj jen zbytečným rozptylováním se od reálných problémů, jež může způsobit, „že se to bude opakovat, protože jsme se zaměřili na špatný problém“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 23 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...