Covid přišel z wuchanského tržiště, říkají autoři dvou rozsáhlých výzkumů

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Jedna ze studií ukázala, že první známé případy onemocnění byly nápadně soustředěny v okolí tohoto trhu, druhá zase díky genetickým informacím sledovala časový vývoj epidemie.

Společně z nich vyplývá, že v listopadu nebo na začátku prosince 2019 se do lidské populace ve Wu-chanu dostaly dvě varianty viru Sars-Cov-2. Ten byl rozšířený mezi některými savci, zatím stále neznámého druhu, kteří se prodávali na trhu v tomto městě na konci roku. Musel tam být zřejmě delší dobu, protože se na lidi, kteří tam pracovali nebo nakupovali, přenesl rovnou dvakrát –⁠ z každého tohoto zdroje se pak nemoc šířila dál svou vlastní cestou.

Virolog David Robertson z University of Glasgow, který na jedné ze studií pracoval, uvedl, že tyto důkazy podle něj jasně vyvracejí falešnou hypotézu, podle níž virus pochází z laboratoře.

Epicentrum pandemie

Tento výzkum trval dva roky, vědci pro něj využívali zkušenosti, které za tu dobu nasbírali, a také značného pokroku, jímž celá virologie prošla.  To jim pomohlo vyřešit zásadní hádanku o prvních údajích o pacientech. Hned v prvních týdnech epidemie byly s covidem-19 ve Wu-chanu hospitalizovány stovky lidí, jenže jen asi pět desítek z nich mělo přímou a dohledatelnou souvislost s výše popsaným trhem.

„Byla to opravdu záhada, nikdo tehdy nedokázal většinu případů spojit s trhem,“ vysvětluje profesor Robertson. „Ale když teď o viru víme, co o něm už víme, tak bychom od něj očekávali přesně tohle. Spousta lidí totiž onemocněla jenom velice lehce, takže se normálně pohybovali v komunitě a přenášeli virus na ostatní. Proto bylo pro epidemiology tak složité ty těžké případy vzájemně spojit.“

Tento výzkum odhalil, že velké procento prvních pacientů bez známé vazby na trh žilo v jeho blízkosti, přestože tam ani nepracovali, ani nenakupovali. To je další indicie, která podporuje myšlenku, že trh byl epicentrem epidemie, uvedl profesor Michael Worobey, hlavní autor výzkumu z Arizonské univerzity. Jako první se zřejmě nakazili tamní prodavači a spustili tak „řetězec nákaz mezi členy komunity v okolí“.

„Ve městě o rozloze více než 7770 kilometrů čtverečních se většina prvních případů vyskytla v oblasti několika obytných bloků a trh se zvířaty se nacházel také přímo tam,“ řekl profesor Worobey.

Genetická mapa tržiště

Studie se zaměřila také na samotný trh. Vědci vytvořili mapu vzorků, jež byly pozitivní na virus –⁠ získali ji pomocí stěrů tekutin z kanalizace a stánků na tržišti.

„Většina pozitivních vzorků se soustředila kolem jihozápadní strany trhu,“ popisuje profesor Robertson. „A to je místo, kde podle našich zpráv prodávají takové druhy zvířat, jako jsou psíci mývalovití. Takže máme potvrzeno, že zvířata, o nichž nyní víme, že se mohou nakazit virem Sars-Cov-2, který způsobuje covid-19, se tam prodávala koncem roku 2019.“

Hypotéza úniku informací z laboratoře je mrtvá

Na počátku pandemie řada respektovaných vědců spekulovala o původu viru, protože o něm nebylo dost informací. Jenže toto téma se stalo natolik zpolitizovaným, že se spor změnil z odborného na politický. 

Hypotéza, která říkala, že virus mohl uniknout z nějaké čínské tajné laboratoře, například té, která se opravdu nachází přímo ve Wu-chanu, ale postupně přestala být pro vědce zajímavá, protože se pro ni nenašly žádné důkazy ani indicie. A podle profesora Stuarta Neila z Kings College nedokáže vysvětlit ani tyto údaje. „Teď jsme si na základě fragmentovaných důkazů, které máme k dispozici, tak jistí, jak jen můžeme být, že se jednalo o přelití ze zvířete na člověka, ke kterému došlo na trhu.“

Řada expertů se shoduje, že přeplněné trhy s živými zvířaty jsou ideálním místem pro přenos nových nemocí ze zvířat. A samostatná studie nedávno ukázala, že během 18 měsíců do začátku pandemie se na trzích ve Wu-chanu prodalo téměř 50 tisíc zvířat osmatřiceti různých druhů. Profesor Neil dodává, že pandemie je s velkou pravděpodobností důsledkem „nezdravé, kruté a nehygienické praxe, před kterou byly čínské úřady varovány“.

Hledání viníka v laboratoři je podle něj jen zbytečným rozptylováním se od reálných problémů, jež může způsobit, „že se to bude opakovat, protože jsme se zaměřili na špatný problém“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 12 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 15 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 20 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...