Covid přišel z wuchanského tržiště, říkají autoři dvou rozsáhlých výzkumů

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Jedna ze studií ukázala, že první známé případy onemocnění byly nápadně soustředěny v okolí tohoto trhu, druhá zase díky genetickým informacím sledovala časový vývoj epidemie.

Společně z nich vyplývá, že v listopadu nebo na začátku prosince 2019 se do lidské populace ve Wu-chanu dostaly dvě varianty viru Sars-Cov-2. Ten byl rozšířený mezi některými savci, zatím stále neznámého druhu, kteří se prodávali na trhu v tomto městě na konci roku. Musel tam být zřejmě delší dobu, protože se na lidi, kteří tam pracovali nebo nakupovali, přenesl rovnou dvakrát –⁠ z každého tohoto zdroje se pak nemoc šířila dál svou vlastní cestou.

Virolog David Robertson z University of Glasgow, který na jedné ze studií pracoval, uvedl, že tyto důkazy podle něj jasně vyvracejí falešnou hypotézu, podle níž virus pochází z laboratoře.

Epicentrum pandemie

Tento výzkum trval dva roky, vědci pro něj využívali zkušenosti, které za tu dobu nasbírali, a také značného pokroku, jímž celá virologie prošla.  To jim pomohlo vyřešit zásadní hádanku o prvních údajích o pacientech. Hned v prvních týdnech epidemie byly s covidem-19 ve Wu-chanu hospitalizovány stovky lidí, jenže jen asi pět desítek z nich mělo přímou a dohledatelnou souvislost s výše popsaným trhem.

„Byla to opravdu záhada, nikdo tehdy nedokázal většinu případů spojit s trhem,“ vysvětluje profesor Robertson. „Ale když teď o viru víme, co o něm už víme, tak bychom od něj očekávali přesně tohle. Spousta lidí totiž onemocněla jenom velice lehce, takže se normálně pohybovali v komunitě a přenášeli virus na ostatní. Proto bylo pro epidemiology tak složité ty těžké případy vzájemně spojit.“

Tento výzkum odhalil, že velké procento prvních pacientů bez známé vazby na trh žilo v jeho blízkosti, přestože tam ani nepracovali, ani nenakupovali. To je další indicie, která podporuje myšlenku, že trh byl epicentrem epidemie, uvedl profesor Michael Worobey, hlavní autor výzkumu z Arizonské univerzity. Jako první se zřejmě nakazili tamní prodavači a spustili tak „řetězec nákaz mezi členy komunity v okolí“.

„Ve městě o rozloze více než 7770 kilometrů čtverečních se většina prvních případů vyskytla v oblasti několika obytných bloků a trh se zvířaty se nacházel také přímo tam,“ řekl profesor Worobey.

Genetická mapa tržiště

Studie se zaměřila také na samotný trh. Vědci vytvořili mapu vzorků, jež byly pozitivní na virus –⁠ získali ji pomocí stěrů tekutin z kanalizace a stánků na tržišti.

„Většina pozitivních vzorků se soustředila kolem jihozápadní strany trhu,“ popisuje profesor Robertson. „A to je místo, kde podle našich zpráv prodávají takové druhy zvířat, jako jsou psíci mývalovití. Takže máme potvrzeno, že zvířata, o nichž nyní víme, že se mohou nakazit virem Sars-Cov-2, který způsobuje covid-19, se tam prodávala koncem roku 2019.“

Hypotéza úniku informací z laboratoře je mrtvá

Na počátku pandemie řada respektovaných vědců spekulovala o původu viru, protože o něm nebylo dost informací. Jenže toto téma se stalo natolik zpolitizovaným, že se spor změnil z odborného na politický. 

Hypotéza, která říkala, že virus mohl uniknout z nějaké čínské tajné laboratoře, například té, která se opravdu nachází přímo ve Wu-chanu, ale postupně přestala být pro vědce zajímavá, protože se pro ni nenašly žádné důkazy ani indicie. A podle profesora Stuarta Neila z Kings College nedokáže vysvětlit ani tyto údaje. „Teď jsme si na základě fragmentovaných důkazů, které máme k dispozici, tak jistí, jak jen můžeme být, že se jednalo o přelití ze zvířete na člověka, ke kterému došlo na trhu.“

Řada expertů se shoduje, že přeplněné trhy s živými zvířaty jsou ideálním místem pro přenos nových nemocí ze zvířat. A samostatná studie nedávno ukázala, že během 18 měsíců do začátku pandemie se na trzích ve Wu-chanu prodalo téměř 50 tisíc zvířat osmatřiceti různých druhů. Profesor Neil dodává, že pandemie je s velkou pravděpodobností důsledkem „nezdravé, kruté a nehygienické praxe, před kterou byly čínské úřady varovány“.

Hledání viníka v laboratoři je podle něj jen zbytečným rozptylováním se od reálných problémů, jež může způsobit, „že se to bude opakovat, protože jsme se zaměřili na špatný problém“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 12 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 15 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 19 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 21 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...