Covid může napadat i ledviny. Virus v nich způsobuje zjizvení tkání, ukazuje výzkum

Vědci ze dvou nizozemských výzkumných pracovišť prokázali, že koronavirus SARS-CoV-2 dokáže napadnout ledviny a přispívá k jizvení tkání. Tato zjizvená tkáň v infikovaných ledvinách může mít dlouhodobý dopad na jejich funkci, varovali autoři nové studie.

Nový koronavirus může v lidském těle způsobit závažné poškození – to se ví od počátku pandemie, stejně tak i fakt, že je schopen napadat i buňky ledvin. Co přesně se ale v ledvinách v důsledku nákazy děje, zůstávalo zatím neznámou. Ve studii, která vyšla v časopise Cell Stem Cell, vědci zkoumali ledvinovou tkáň pacientů s covidem-19 přijatých na jednotky intenzivní péče. Našli u nich ve srovnání s jinými pacienty, kteří leželi na JIP také s plicní infekcí, ale bez covidu, výrazné zjizvení ledvinové tkáně.

Zásadní otázkou, na kterou chtěla tato studie odpovědět, bylo, co je příčinou takového poškození ledvin. Mohlo by se jednat o přímý účinek viru, nezávislý na systémovém zánětu? Aby to vědci prozkoumali, kultivovali v laboratoři takzvané organoidy – tedy jakési mini ledviny. Ledvinové organoidy jsou vyvinuté z kmenových buněk a obsahují mnoho různých ledvinových buněk.

Experiment na mini ledvinách

Tyto ledvinové organoidy pak vědci cíleně infikovali virem SARS-CoV-2 a zkoumali přímý účinek viru na ledvinové buňky – nezávisle na možných sekundárních účincích způsobených imunitními buňkami nebo jinými systémovými účinky. Výzkumníci zjistili, že virus měl přímo dopad na zjizvení ledvinových organoidů.

Výsledky této studie podporují zjištění nedávné americké studie. Ta nesledovala detaily nemoci u pacientů, ale jen rozsáhlá data o lidech, kteří přežili vážný covid. Zaznamenala, že k poklesu funkčnosti ledvin došlo ve Spojených státech amerických u více než 90 tisíc osob. A nový výzkum teď ukazuje, že to může být způsobeno přímými účinky viru SARS-CoV2 na ledviny, které způsobují tvorbu jizev.

„V naší studii jsme důkladně zkoumali příčiny negativního účinku koronaviru na ledviny. Infikované ledvinové organoidy ukazují, že virus způsobuje poškození buněk přímo, nezávisle na imunitním systému. Touto prací jsme našli kousek skládačky ukazující, jaké škodlivé účinky může virus v těle mít,“ uvedli autoři.

Katharina Reimerová, která na studii pracovala, poznamenala: „Fibróza ledvin neboli jizvení je závažný dlouhodobý následek, který se může objevit prakticky po jakémkoli poškození ledvin a koreluje s jejich funkcí. Naše práce ukazuje zjizvení ledvin u pacientů s covidem-19, což nám poskytuje vysvětlení, proč by virus mohl způsobovat pokles funkce ledvin, jak bylo prokázáno v jiných studiích. Dlouhodobé sledovací studie poskytnou další poznatky o patologických stavech ledvin způsobených virem SARS-CoV-2.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 22 hhodinami
Načítání...