Koronavirus je podle vědců spojený s vyšším rizikem předčasného porodu i dalších těhotenských komplikací

Nastávající matky, které onemocní covidem-19, mají větší riziko zdravotních komplikací. Poukázaly na to závěry jedné z prvních velkých studií svého druhu, které zveřejnil žurnál JAMA Pediatrics. Infikované těhotné jsou podle ní ohroženější například předčasným porodem nebo vysokým krevním tlakem.

Od začátku pandemie se stále častěji objevují náznaky, že koronavirus může mít negativní dopady na průběh těhotenství. Dosavadní studie ale často zahrnovaly příliš málo účastnic nebo se například spoléhaly zejména na zdravotní záznamy, které jim poskytly samy nastávající matky.

Nové důkazy v tomto ohledu přináší jeden z prvních velkých výzkumů. Vědci do něj zahrnuli více než 2100 nastávajících matek, které od března do října loňského roku dostávaly péči v nemocnicích v 18 zemích světa, od Ruska až po Brazílii. 

Aby měli dostatečně početnou kontrolní skupinu, na každou účastnici s covidem připadly dvě „zdravé“ ženy v obdobném stádiu těhotenství a stejné nemocnici. Celkem tak vědci sledovali 706  žen s koronavirem a 1424 bez něj. 

Větší riziko předčasného porodu i úmrtí

Mezi oběma skupinami zjistil tým výrazné rozdíly. Ženy s covidem měly o 76 procent větší nebezpečí preeklampsie – onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem.

Měly také třikrát vyšší riziko závažné infekce a pětinásobně větší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče. Během studie navíc zemřelo celkem jedenáct žen s koronavirem, kdežto v neinfikované skupině zemřela jedna účastnice. 

U žen s covidem také mnohem častěji docházelo k předčasnému porodu. U dětí infikovaných matek se tak častěji objevily novorozenecké komplikace, jako jsou nezralé plíce nebo poškození mozku. 

Závěry dále ukázaly, že třináct procent narozených dětí mělo pozitivní test na koronavirus. S vyšším rizikem přenosu pak byl spojen porod císařským řezem. Kojení, zdá se, nemoc nepřenáší, což je podle vědců dobrou zprávou.

„Je to skvělá studie,“ domnívá se Nathalie Augerová z University of Montreal, která se jí neúčastnila. „Sledovali ženy během těhotenství, což je opravdu skvělý design. Pomohli tak potvrdit předchozí výzkumy, které je mnohem snazší kritizovat,“ dodala.

Riziková skupina

Podle jednoho z autorů práce Arise Papageorghiouse z Oxfordské univerzity výsledky podtrhují potřebu zahrnout těhotné ženy do skupin s přednostním nárokem na očkování. Důležité je také podle něj zajistit, aby nastávající matky nepřišly do styku s nemocnými. „Věříme, že samotné těhotenství řadí ženy do rizikové skupiny,“ uvedl.  

Vzhledem k tomu, že schválené vakcíny nebyly testované na nastávajících matkách, mnohé zdravotní úřady ve světě váhají zmíněnou skupinu v tomto ohledu upřednostnit. První studie ale nenaznačují, že by vakcinace těhotných s sebou nesla zjevná nebezpečí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 58 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...