Koronavirus je podle vědců spojený s vyšším rizikem předčasného porodu i dalších těhotenských komplikací

Nastávající matky, které onemocní covidem-19, mají větší riziko zdravotních komplikací. Poukázaly na to závěry jedné z prvních velkých studií svého druhu, které zveřejnil žurnál JAMA Pediatrics. Infikované těhotné jsou podle ní ohroženější například předčasným porodem nebo vysokým krevním tlakem.

Od začátku pandemie se stále častěji objevují náznaky, že koronavirus může mít negativní dopady na průběh těhotenství. Dosavadní studie ale často zahrnovaly příliš málo účastnic nebo se například spoléhaly zejména na zdravotní záznamy, které jim poskytly samy nastávající matky.

Nové důkazy v tomto ohledu přináší jeden z prvních velkých výzkumů. Vědci do něj zahrnuli více než 2100 nastávajících matek, které od března do října loňského roku dostávaly péči v nemocnicích v 18 zemích světa, od Ruska až po Brazílii. 

Aby měli dostatečně početnou kontrolní skupinu, na každou účastnici s covidem připadly dvě „zdravé“ ženy v obdobném stádiu těhotenství a stejné nemocnici. Celkem tak vědci sledovali 706  žen s koronavirem a 1424 bez něj. 

Větší riziko předčasného porodu i úmrtí

Mezi oběma skupinami zjistil tým výrazné rozdíly. Ženy s covidem měly o 76 procent větší nebezpečí preeklampsie – onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem.

Měly také třikrát vyšší riziko závažné infekce a pětinásobně větší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče. Během studie navíc zemřelo celkem jedenáct žen s koronavirem, kdežto v neinfikované skupině zemřela jedna účastnice. 

U žen s covidem také mnohem častěji docházelo k předčasnému porodu. U dětí infikovaných matek se tak častěji objevily novorozenecké komplikace, jako jsou nezralé plíce nebo poškození mozku. 

Závěry dále ukázaly, že třináct procent narozených dětí mělo pozitivní test na koronavirus. S vyšším rizikem přenosu pak byl spojen porod císařským řezem. Kojení, zdá se, nemoc nepřenáší, což je podle vědců dobrou zprávou.

„Je to skvělá studie,“ domnívá se Nathalie Augerová z University of Montreal, která se jí neúčastnila. „Sledovali ženy během těhotenství, což je opravdu skvělý design. Pomohli tak potvrdit předchozí výzkumy, které je mnohem snazší kritizovat,“ dodala.

Riziková skupina

Podle jednoho z autorů práce Arise Papageorghiouse z Oxfordské univerzity výsledky podtrhují potřebu zahrnout těhotné ženy do skupin s přednostním nárokem na očkování. Důležité je také podle něj zajistit, aby nastávající matky nepřišly do styku s nemocnými. „Věříme, že samotné těhotenství řadí ženy do rizikové skupiny,“ uvedl.  

Vzhledem k tomu, že schválené vakcíny nebyly testované na nastávajících matkách, mnohé zdravotní úřady ve světě váhají zmíněnou skupinu v tomto ohledu upřednostnit. První studie ale nenaznačují, že by vakcinace těhotných s sebou nesla zjevná nebezpečí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 21 hhodinami
Načítání...