Koronavirus je podle vědců spojený s vyšším rizikem předčasného porodu i dalších těhotenských komplikací

Nastávající matky, které onemocní covidem-19, mají větší riziko zdravotních komplikací. Poukázaly na to závěry jedné z prvních velkých studií svého druhu, které zveřejnil žurnál JAMA Pediatrics. Infikované těhotné jsou podle ní ohroženější například předčasným porodem nebo vysokým krevním tlakem.

Od začátku pandemie se stále častěji objevují náznaky, že koronavirus může mít negativní dopady na průběh těhotenství. Dosavadní studie ale často zahrnovaly příliš málo účastnic nebo se například spoléhaly zejména na zdravotní záznamy, které jim poskytly samy nastávající matky.

Nové důkazy v tomto ohledu přináší jeden z prvních velkých výzkumů. Vědci do něj zahrnuli více než 2100 nastávajících matek, které od března do října loňského roku dostávaly péči v nemocnicích v 18 zemích světa, od Ruska až po Brazílii. 

Aby měli dostatečně početnou kontrolní skupinu, na každou účastnici s covidem připadly dvě „zdravé“ ženy v obdobném stádiu těhotenství a stejné nemocnici. Celkem tak vědci sledovali 706  žen s koronavirem a 1424 bez něj. 

Větší riziko předčasného porodu i úmrtí

Mezi oběma skupinami zjistil tým výrazné rozdíly. Ženy s covidem měly o 76 procent větší nebezpečí preeklampsie – onemocnění, které se pojí s činností placenty, způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení plodu a projevuje se vysokým krevním tlakem.

Měly také třikrát vyšší riziko závažné infekce a pětinásobně větší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče. Během studie navíc zemřelo celkem jedenáct žen s koronavirem, kdežto v neinfikované skupině zemřela jedna účastnice. 

U žen s covidem také mnohem častěji docházelo k předčasnému porodu. U dětí infikovaných matek se tak častěji objevily novorozenecké komplikace, jako jsou nezralé plíce nebo poškození mozku. 

Závěry dále ukázaly, že třináct procent narozených dětí mělo pozitivní test na koronavirus. S vyšším rizikem přenosu pak byl spojen porod císařským řezem. Kojení, zdá se, nemoc nepřenáší, což je podle vědců dobrou zprávou.

„Je to skvělá studie,“ domnívá se Nathalie Augerová z University of Montreal, která se jí neúčastnila. „Sledovali ženy během těhotenství, což je opravdu skvělý design. Pomohli tak potvrdit předchozí výzkumy, které je mnohem snazší kritizovat,“ dodala.

Riziková skupina

Podle jednoho z autorů práce Arise Papageorghiouse z Oxfordské univerzity výsledky podtrhují potřebu zahrnout těhotné ženy do skupin s přednostním nárokem na očkování. Důležité je také podle něj zajistit, aby nastávající matky nepřišly do styku s nemocnými. „Věříme, že samotné těhotenství řadí ženy do rizikové skupiny,“ uvedl.  

Vzhledem k tomu, že schválené vakcíny nebyly testované na nastávajících matkách, mnohé zdravotní úřady ve světě váhají zmíněnou skupinu v tomto ohledu upřednostnit. První studie ale nenaznačují, že by vakcinace těhotných s sebou nesla zjevná nebezpečí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 6 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 16 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 18 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 20 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...