COVID-19 může mít těžký průběh i u mladých lidí, varují údaje z USA i Evropy

Nové důkazy z Evropy a USA naznačují, že mladší věkové ročníky mezi dospělými nejsou tak imunní vůči novému koronaviru, který nyní koluje po celém světě, jak se původně myslelo, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Původní údaje z Číny ukazovaly, že nejzranitelnější jsou starší osoby a ti, kdo mají jiné zdravotní problémy. Ale těžký průběh onemocnění mohou mít i mladí lidé ve věku přes dvacet let zhruba do čtyřicítky – a mnozí vyžadují intenzivní péči, jak vyplývá ze zpráv z Itálie a Francie. Riziko je obzvlášť vysoké u těch, kteří trpí dosud nediagnostikovanými nemocemi.

„Je možné, že se disproporčně vysoký počet nákazy vyskytuje u generace mileniálů – u naší největší generace, která je naším pokračovatelem pro další řadu dekád,“ řekla ve středu koordinátorka reakce amerického Bílého domu na koronavirus Deborah Birxová.

Dostupné údaje tyto obavy potvrzují. V Itálii, která je z evropských zemí nejhůře postižená, je téměř čtvrtina z více než 35 tisíc nakažených ve věku od 19 do 50 let, uvádí web Statista.

Mladí na intenzivní péči v nemocnici

Obdobné trendy se objevují ve Spojených státech. Z prvních 2500 případů nákazy bylo 705 ve věku od 20 do 44 let, uvedlo Středisko pro kontrolu a předcházení nemocí (CDC). Z nich 15 až 20 procent nakonec skončilo v nemocnici a až u čtyř procent byla nutná intenzivní péče. Několik z nich zemřelo.

Jedním z mladších, kteří museli do nemocnice, je Clement Chow, profesor genetiky Utažské univerzity. „Jsem mladý, nepatřím do rizikové skupiny, a přesto jsem na jednotce intenzivní péče s hodně vážným průběhem,“ napsal 15. března na Twitteru. „Opravdu toho o tom viru zatím moc nevíme,“ dodal.

Podle zpráv na Twitteru měl Chow několik dní zvýšenou teplotu a pak se přidal ošklivý kašel, který vedl k respiračnímu selhání. Následně se ukázalo, že jde o koronavirus, a skončil na kyslíkovém přístroji na JIP. Když ho tam minulý čtvrtek převezli, byl první. „Teď je tu spousta dalších,“ napsal. Chow na sociální síti neuvádí svůj věk, ale podle webových stránek jeho laboratoře vystudoval v roce 2003 a má dvě děti.

Je pravda, že riziko úmrtí prudce stoupá s věkem. V USA zatím zaznamenali jen 144 pacientů ve věku nad 85 let. Z nich až 70 procent bylo hospitalizováno a 29 procent potřebovalo intenzivní péči, uvádí zpráva CDC. Každý čtvrtý zemřel.

Úzkost z možné nákazy starších rodičů

Na zmíněné středeční tiskové konferenci Bílého domu prezident Donald Trump zapřísahal mladší lidi, aby se přestali chovat nezodpovědně, aby nepořádali večírky, nechodili na pláž a nepotloukali se po barech. Ovšem jak se univerzitní kampusy po celé zemi uzavírají a vyzývají studenty k odjezdu, mnozí mladí jedou nebo letí domů - a riskují vystavení rodičů či prarodičů novému koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19.

Stejné obavy řeší mladé osoby, které zkoušejí rozjet svou kariéru ve velkých městech. Otec Livie Calariové ji prosí už celé týdny, aby se vrátila domů. Tato 25letá mladá žena s přítelem žije v newyorském Brooklynu a nervózně sledují, jak sílí varování oficiálních činitelů a jak se město kolem nich uzavírá.

Ale zatím tam zůstávají. Kdyby se přesunuli k otci Calariové ve Washingtonu, museli by se na dva týdny uchýlit do karantény v odděleném patře. A navíc je znepokojuje představa, že by s sebou mohli náhodně přenést i virus. „Cítím obrovskou úzkost, že bych ho tím mohla nakazit,“ říká Calariová o svém 65letém otci. „Možná je to iracionální, ale cítila bych se hrozně,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...