Čínská policie naklonovala svého nejlepšího služebního psa. Je to Sherlock Holmes mezi vlčáky

Čínská policie začala trénovat štěně kunmingského vlčáka - fenku jménem Kunxun. Vznikla jako klon z buněk nejlepšího čínského služebního psa, který byl pro své schopnosti přezdívaný Sherlock Holmes. Jedná se o součást programu, který by měl zkrátit dobu a čas potřebné na výcvik kvalitních policejních psů.

Fenka Kunxun se narodila 19. prosince 2018, byla zcela zdravá – vážila 540 gramů a měřila 23 centimetrů, uvedla pekingská společnost Sinogene, která je za její stvoření spoluodpovědná. Vznikla z genů sedmileté policejní feny jménem Huahuangma, která pomohla vyřešit celkem 12 případů vražd a pracovala na více než dvacítce dalších kriminálních činů. V roce 2016 dokonce dostala vyznamenání od čínského ministerstva bezpečnosti.

Společnost Sinogene doufá, že klonováním jejích „vynikajících genů“ může tuto unikátní genetickou informaci uchovat a rozšířit ji i na další generace. Podle čínských médií na tom se soukromou firmou spolupracovalo i ministerstvo bezpečnosti a univerzity.

Jak naklonovat psa

V létě 2018 začali genetici kultivovat buňky z několika milimetrů kůže, která patřila Huahuangmě. Obsah těchto tělních buněk pak implantovali do vajíčka, z něhož bylo předtím odstraněné jádro. Embryo, které takto vzniklo, pak vědci přenesli do samice bígla. Podle čínského státního deníku Global Times je DNA Kunxuna z 99 procent stejná jako geny Huahuangmy.

Tříměsíční štěně bylo 5. března odesláno z Pekingu letecky do provincie Jün-nan, kde ve městě Kchun-ming začal výcvik fenky. Podle webu Science and Technology Daily už nyní ukazuje Kunxun větší talent a schopnosti než „normální“, neklonovaná štěňata stejného psího plemene.

Pokud Kunxun trénink zvládne, stane se ve věku deseti měsíců oficiálně policejním psem. Nebyla by ale prvním policejním psem, který vznikl klonováním. První zemí, která s tím začala, byla Jižní Korea. Poprvé psa naklonovala roku 2007 a od roku 2011 podle CNN používá skupinu špičkově trénovaných naklonovaných labradorů. Slouží na mezinárodním letišti Inčchon, kde pátrají po pašovaném zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...