Chemické kladivo na kůrovce představil český tým. V testech zabralo na 100 procent

Proti přemnožení kůrovce v českých lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Látka má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na části, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.

Tým bude nyní usilovat o získání celosvětové registrace. O výsledku výzkumu informovali zástupci Technologické agentury (TA ČR), která projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun.

Látka s názvem EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, tedy jako plyn, jehož malé molekuly prostupují dřevem a hubí přitom všechna vývojová stadia kůrovce – tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince. Výzkumníci EDN použili na neodkorněné kmeny jehličnatých stromů uložené pod plachtou. Spolupracovali při tom s Lesní správou Arcibiskupství pražského.

„Ukázalo se, že několikahodinová fumigace ověřovanou technologií při použití českého fumigantu, zatím jen experimentálně dostupné látky EDN, dosahuje účinnost ošetření až stoprocentní usmrcení několika druhů kůrovců,“ uvedl člen výzkumného týmu Václav Stejskal z VÚRV.

Porazí EDM epidemii kůrovce?

Podle Stejskala nenechalo použití EDN na dřevu žádné stopy. V budoucnu by tak mohla výrazně pomoci v boji s kůrovcem, který v Česku způsobil a ještě způsobí letos škody odhadované na miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy.

„V žádných státech EU nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít,“ uvedl Stejskal.

V minulosti se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozonosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá, k životnímu prostředí je šetrná. Lze ji rychle odvětrat. „Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu,“ uvedl Radek Aulický z VÚRV.

Látku nyní čeká další testování, tentokrát již přímo na rostoucích stromech. Výzkumníci původně testovali proti kůrovci i další látku z Draslovky Kolín, EDN ale přinesla lepší výsledky. Firma bude usilovat o registrace v USA, Austrálii a na Novém Zélandu.

Co používáme proti kůrovci nyní?

Proti kůrovci lze lesy chránit i jiným způsobem než fumigací. Bez použití chemie se to dá udělat tak, že lesníci vyhledávají napadené stromy, neprodleně je kácejí a odvážejí pryč nebo je odkorňují. Tento postup je náročný na organizaci i počet lesních dělníků, při současné kalamitě proto správci lesa volí jednodušší a rychlejší řešení.

Šíření škůdce částečně zabraňují lapače hmyzu. Napadené stromy se dají ošetřit postřikem, který ale nepronikne dovnitř dřeva a nezahubí všechny škůdce. „Hloubkové ošetření dřeva teplem či mikrovlnným ozářením je zase možné na pile, ale ne v lese,“ dodali výzkumníci z VÚRV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...