Chemické kladivo na kůrovce představil český tým. V testech zabralo na 100 procent

Proti přemnožení kůrovce v českých lesích by lesníci mohli v budoucnu používat látku, kterou vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Látka má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na části, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.

Tým bude nyní usilovat o získání celosvětové registrace. O výsledku výzkumu informovali zástupci Technologické agentury (TA ČR), která projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun.

Látka s názvem EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, tedy jako plyn, jehož malé molekuly prostupují dřevem a hubí přitom všechna vývojová stadia kůrovce – tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince. Výzkumníci EDN použili na neodkorněné kmeny jehličnatých stromů uložené pod plachtou. Spolupracovali při tom s Lesní správou Arcibiskupství pražského.

„Ukázalo se, že několikahodinová fumigace ověřovanou technologií při použití českého fumigantu, zatím jen experimentálně dostupné látky EDN, dosahuje účinnost ošetření až stoprocentní usmrcení několika druhů kůrovců,“ uvedl člen výzkumného týmu Václav Stejskal z VÚRV.

Porazí EDM epidemii kůrovce?

Podle Stejskala nenechalo použití EDN na dřevu žádné stopy. V budoucnu by tak mohla výrazně pomoci v boji s kůrovcem, který v Česku způsobil a ještě způsobí letos škody odhadované na miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy.

„V žádných státech EU nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít,“ uvedl Stejskal.

V minulosti se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozonosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá, k životnímu prostředí je šetrná. Lze ji rychle odvětrat. „Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu,“ uvedl Radek Aulický z VÚRV.

Látku nyní čeká další testování, tentokrát již přímo na rostoucích stromech. Výzkumníci původně testovali proti kůrovci i další látku z Draslovky Kolín, EDN ale přinesla lepší výsledky. Firma bude usilovat o registrace v USA, Austrálii a na Novém Zélandu.

Co používáme proti kůrovci nyní?

Proti kůrovci lze lesy chránit i jiným způsobem než fumigací. Bez použití chemie se to dá udělat tak, že lesníci vyhledávají napadené stromy, neprodleně je kácejí a odvážejí pryč nebo je odkorňují. Tento postup je náročný na organizaci i počet lesních dělníků, při současné kalamitě proto správci lesa volí jednodušší a rychlejší řešení.

Šíření škůdce částečně zabraňují lapače hmyzu. Napadené stromy se dají ošetřit postřikem, který ale nepronikne dovnitř dřeva a nezahubí všechny škůdce. „Hloubkové ošetření dřeva teplem či mikrovlnným ozářením je zase možné na pile, ale ne v lese,“ dodali výzkumníci z VÚRV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.