Čeští vodohospodáři společně s vědci vyvíjejí informační systém umožňující předpověď stavu podzemních vod, jejichž zásoby jsou pro Českou republiku kvůli klimatickým změnám zásadní. Pracují i na vývoji účinnější a levnější technologie pro čištění odpadních vod. Se špatnou kvalitou filtrace se potýkají především malé obce, pro které je zajištění správné technologie příliš drahé.
Technická univerzita v Liberci proto vyvíjí informační systém ZAVOD, který má sdružovat data pro hodnocení stavu a předpověď zásob podzemních vod. Systém dokáže nabízet modelové scénáře, aby byli vodohospodáři schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek na hladinu podzemní vody. Zásoba podzemních vod se snižuje, pokud méně prší nebo napadne málo sněhu.
Kvůli zachování zásob vody nyní akademici hledají způsob možného zpoplatnění volně odtékajících srážkových vod. Pokud by lidé v obcích vodu zachytávali a využívali, poplatky by úměrně klesaly. „Analyzujeme různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku a přepadů s cílem najít podobu regulace,“ uvedl David Stránský ze stavební fakulty ČVUT. Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2017 dešťovou vodu nejméně zadržují lidé s vlastní studnou. Nejvíce pak ti, kteří jsou připojení na veřejný vodovod.
Voda se musí čistit i hlídat
Lepší hospodaření s vodou by mělo zajistit i kvalitnější čištění odpadních vod v malých obcích, kde není ideální budovat klasické mechanicko-biologické čistírny. Vědci proto zkoumají možnosti využití různých druhů mokřadních rostlin a filtrů. „My k tomu přicházíme s novými technologickými prvky a preparáty, které omezí zanášení filtračních náplní,“ uvedla Eva Mlejnská z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Pro malé obce je čištění vody příliš drahé. Vědci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se proto snaží vyvinout nízkonákladový systém čištění vody. „V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod,“ uvedl za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Pavel Novák.
Situace není kritická, ale horší se
Ačkoliv není situace v Česku kritická, podzemních vod ubývá. To může v budoucnu způsobit problémy s dodávkami v malých obcích, kde není zaručen dostatek vody. Problému se částečně věnuje už předpovědní systém HAMR, který ministerstvo životního prostředí spustilo v prosinci. Systém informuje veřejnost o výskytu a závažnosti sucha.
Ministerstvo zemědělství kvůli suchu chystá novelu vodního zákona. Navrhuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise by mohly zakázat v době sucha povolené odběry vody. Novela také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zatímco nyní se sledují odběratelé, kteří využívají nad 6000 metrů krychlových ročně, plánuje se snížení hranice na 1000 metrů krychlových ročně.
