Čeští vědci dokončili novou nanodružici. Do kosmu ji dopraví raketa Falcon

Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ji nyní odešle do Nizozemska, odkud bude spolu s dalšími satelity přepravena do USA k usazení v raketě. Start satelitu je předběžně naplánován na konec letošního roku. Projekt navazuje na VZLUSAT-1, který je na oběžné dráze už tři roky a jde o první českou technologickou nanodružici ve vesmíru.

Hlavním úkolem pro satelit bude ověřit technologie pro pozdější mise. „Mnoho technologií zkoušíme v České republice vůbec poprvé. I přes pokročilé simulace a testování nejsme schopni všechno zde na Zemi plně ověřit, proto potřebujeme získávat reálné zkušenosti s provozem na orbitě. To se týká například systému přesného řízení polohy, který nelze v našich podmínkách plně ověřit,“ uvedl vedoucí družicových systémů VZLÚ Juraj Dudáš.

Nanosatelit je vybaven experimentální kamerou a jednotkou pro přesné řízení orientace. Kromě toho jsou na palubě také další přístroje, které se osvědčily na předchozím satelitu VZLUSAT-1. Družici by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 od společnosti Space X. Cílová oběžná dráha satelitu bude ve výšce mezi 500 až 600 kilometrů nad zemským povrchem, přičemž komunikaci s družicí bude na zemi zajišťovat pozemní stanice Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity. Družice poletí pod českou vlajkou.

VZLUSAT2
Zdroj: VZLÚ

Projekt navazuje na vyslání satelitu VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu, které se uskutečnilo před třemi roky. První nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Oba satelity jsou výsledkem spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem.

Součást českého kosmického výzkumu

VZLUSAT-2 je zároveň součástí strategického plánu VZLÚ Space 2030, jehož cílem je do deseti let vybudovat na nízké oběžné dráze první českou konstelaci družic, která bude schopna plnit různá zadání podle přání zákazníka.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, její mise ale skončila neúspěšně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...