Čeští vědci dokončili novou nanodružici. Do kosmu ji dopraví raketa Falcon

Česká nanodružice VZLUSAT-2, která bude součástí rakety vyslané do vesmíru, je hotová. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ji nyní odešle do Nizozemska, odkud bude spolu s dalšími satelity přepravena do USA k usazení v raketě. Start satelitu je předběžně naplánován na konec letošního roku. Projekt navazuje na VZLUSAT-1, který je na oběžné dráze už tři roky a jde o první českou technologickou nanodružici ve vesmíru.

Hlavním úkolem pro satelit bude ověřit technologie pro pozdější mise. „Mnoho technologií zkoušíme v České republice vůbec poprvé. I přes pokročilé simulace a testování nejsme schopni všechno zde na Zemi plně ověřit, proto potřebujeme získávat reálné zkušenosti s provozem na orbitě. To se týká například systému přesného řízení polohy, který nelze v našich podmínkách plně ověřit,“ uvedl vedoucí družicových systémů VZLÚ Juraj Dudáš.

Nanosatelit je vybaven experimentální kamerou a jednotkou pro přesné řízení orientace. Kromě toho jsou na palubě také další přístroje, které se osvědčily na předchozím satelitu VZLUSAT-1. Družici by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Falcon 9 od společnosti Space X. Cílová oběžná dráha satelitu bude ve výšce mezi 500 až 600 kilometrů nad zemským povrchem, přičemž komunikaci s družicí bude na zemi zajišťovat pozemní stanice Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity. Družice poletí pod českou vlajkou.

VZLUSAT2
Zdroj: VZLÚ

Projekt navazuje na vyslání satelitu VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu, které se uskutečnilo před třemi roky. První nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Oba satelity jsou výsledkem spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem.

Součást českého kosmického výzkumu

VZLUSAT-2 je zároveň součástí strategického plánu VZLÚ Space 2030, jehož cílem je do deseti let vybudovat na nízké oběžné dráze první českou konstelaci družic, která bude schopna plnit různá zadání podle přání zákazníka.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, její mise ale skončila neúspěšně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...