Český výzkum popsal geny zodpovědné za adaptaci na změny klimatu

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.

Je evidentní, že klima na planetě se mění a že živé organismy se této změně budou muset nějakým způsobem přizpůsobit, řekl vedoucí vědeckého týmu Petr Kotlík.

Jako modelový druh pro odbornou studii posloužil jeho týmu hraboš norník rudý, který se vyskytuje v evropských lesích. Odborníci porovnávali genomy jeho různých populací, podle nich je pro předvídání osudu druhů v období globálního oteplování klíčové pochopení genetických adaptací.

„Naše výsledky ukazují, jak rozdíly v genetické výbavě mezi populacemi stejného druhu mohou ovlivnit jejich odolnost vůči klimatickým změnám. Některé druhy mají k dispozici repertoár ‚univerzálních‘ adaptivních genů, které jim umožňují efektivně odolávat oxidačnímu stresu vyvolanému extrémními teplotami. Mají tak jakýsi genetický bonus využitelný pro přežití během globálního oteplování,“ vysvětlil Kotlík.

Podle autorky vědecké publikace Silvie Markové je kromě známého hemoglobinového genu dalším takovým genem například gen Epas1, který stimuluje produkci červených krvinek. „Překvapivým zjištěním je, že u jiných druhů savců včetně člověka ty samé geny pomáhají přežít ve vysokých nadmořských výškách, jako třeba na tibetské náhorní plošině,“ popsala Marková.

Geny rozhodnou, kdo přežije

Genetické modely ve studii ukázaly, že některé populace čelí klimatické změně bez dostatečné genetické výbavy. Pro jejich adaptaci je tedy klíčovým faktorem přijetí genetických vlastností od populací, které jsou teplejšímu klimatu lépe přizpůsobené, mají takzvaně „teplomilnější“ geny.

„Jako příklad můžeme vzít norníky v Anglii a ve Skotsku. Naše výsledky ukazují, že norníci ve Skotsku jsou již dnes z hlediska adaptace na hranici svých možností. Aby se mohli přizpůsobit změně klimatu, která je v příštích desetiletích čeká, budou potřebovat získat nové, ‚teplomilnější‘ varianty adaptivních genů od norníků v Anglii, kteří je mají,“ přiblížil proces adaptace vedoucí vědeckého týmu.

Podle něj bude další výzkum zaměřený na zjištění, jakou konkrétní funkci mají jednotlivé varianty genů v jednotlivých populacích, například jakým mechanismem zvyšují odolnost vůči teplotním extrémům, suchu a podobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 15 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...