Český start-up zaměřený na genovou terapii získal investici ve výši stovek milionů korun

Český start-up Adalid Sciences zaměřený na genovou terapii získal investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Společnost Adalid Sciences, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk. Ta může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek.

„Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání,“ uvedla jedna ze zakladatelek a ředitelka Adalid Sciences Klára Grantz Šašková.

Nanočástice podle ní nyní čeká předklinické testování a vědce zase jednání s komerčními partnery. „Cílem je dostat naše produkty co nejdřív do klinických studií a stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny,“ dodala. Spolu s Grantz Šaškovou patří mezi zakladatele Adalid Sciences také Petr Cígler z ÚOCHB a lékař František Sedlák.

Strategické investice do biotechnologií souzní s vizí skupiny, uvedl technický ředitel BTL Tomáš Drbal. Mezinárodní skupina BTL vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu, výrobní závody má ve středočeském Benešově a bulharském Plovdivu.

Účinnější cesta ke genové terapii

O výzkumu vedeném Grantz Šaškovou a Cíglerem před třemi lety informoval vědecký časopis Advanced Functional Materials. Lipidové částice pojmenované XMAN dokážou bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny od jejich základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce. Nukleové kyseliny DNA a RNA jsou přitom nositeli genetické informace, patentovaná metoda tak má potenciál vylepšit genovou terapii.

„Nukleové kyseliny lze totiž využít k potlačení, nebo naopak k nahrazení či přímo k opravě chybné genetické informace, což umožňuje bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Významná je také jejich úloha v oblasti vývoje očkovacích látek. Netýká se to přitom jen vakcín cílených proti infekčním chorobám, ale i těch onkologických,“ popsala mluvčí ÚOCHB Veronika Sedláčková.

Genová terapie může pomoct například pacientům se spinální mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění, hemofilií či onkologickými onemocněními. Zázemí pro Adalid Sciences poskytuje dceřiná transferová společnost chemického a biochemického ústavu IOCB Tech, která pomáhá na svět nadějným vědeckým nápadům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled