Český start-up zaměřený na genovou terapii získal investici ve výši stovek milionů korun

Český start-up Adalid Sciences zaměřený na genovou terapii získal investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Společnost Adalid Sciences, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk. Ta může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek.

„Naší výhodou je, že nabízíme lipidické nanočástice, které mají oproti těm stávajícím výrazně lepší vlastnosti. Kromě toho, že naše částice vykazují vyšší účinnost, navíc nejsou toxické a organismy je dobře snášejí i po opakovaném podání,“ uvedla jedna ze zakladatelek a ředitelka Adalid Sciences Klára Grantz Šašková.

Nanočástice podle ní nyní čeká předklinické testování a vědce zase jednání s komerčními partnery. „Cílem je dostat naše produkty co nejdřív do klinických studií a stát se jedním z hlavních hráčů na světovém poli genové medicíny,“ dodala. Spolu s Grantz Šaškovou patří mezi zakladatele Adalid Sciences také Petr Cígler z ÚOCHB a lékař František Sedlák.

Strategické investice do biotechnologií souzní s vizí skupiny, uvedl technický ředitel BTL Tomáš Drbal. Mezinárodní skupina BTL vyrábí zdravotnickou techniku zejména pro fyzioterapii, kardiologii a estetickou medicínu, výrobní závody má ve středočeském Benešově a bulharském Plovdivu.

Účinnější cesta ke genové terapii

O výzkumu vedeném Grantz Šaškovou a Cíglerem před třemi lety informoval vědecký časopis Advanced Functional Materials. Lipidové částice pojmenované XMAN dokážou bezpečně dopravit do buněk nukleové kyseliny od jejich základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce. Nukleové kyseliny DNA a RNA jsou přitom nositeli genetické informace, patentovaná metoda tak má potenciál vylepšit genovou terapii.

„Nukleové kyseliny lze totiž využít k potlačení, nebo naopak k nahrazení či přímo k opravě chybné genetické informace, což umožňuje bojovat s dosud jen těžko léčitelnými chorobami. Významná je také jejich úloha v oblasti vývoje očkovacích látek. Netýká se to přitom jen vakcín cílených proti infekčním chorobám, ale i těch onkologických,“ popsala mluvčí ÚOCHB Veronika Sedláčková.

Genová terapie může pomoct například pacientům se spinální mozkovou atrofií, vrozenými poruchami vidění, hemofilií či onkologickými onemocněními. Zázemí pro Adalid Sciences poskytuje dceřiná transferová společnost chemického a biochemického ústavu IOCB Tech, která pomáhá na svět nadějným vědeckým nápadům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...