Vědci poprvé vyzkoušeli genovou léčbu, která snižuje množství „zlého“ cholesterolu v krvi

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

První genová terapie dokázala snížit množství „špatného cholesterolu“ u lidí, kteří mají genetickou vadu způsobující jeho vyšší produkci. Podle předběžných výsledků léčba zabrala a pro výrazné zlepšení stavu stačí jedno podání tohoto genetického léku.

Cholesterol je neviditelný zabiják

Nemoci srdce jsou (s výjimkou roků covidové pandemie) nejčastější příčinou lidských úmrtí. A velmi často v nich hraje roli cholesterol. Jedná se o částice tuku v krvi, které lidské tělo nutně potřebuje: staví z nich například části buněk, ale také pomáhají zpracovávat jiné tuky a také se podílí na tvorbě vitaminu D. Většinu cholesterolu si tělo vytváří samo v játrech , jen část se do něj dostává potravou.

Aby to nebylo tak jednoduché, existují celkem tři druhy cholesterolu. Výzkum se týká toho, kterému se říká „zlý“ nebo „škodlivý“ – vědci ho ale označují jako LDL cholesterol. Ten se dostává krví do tkání a když se ho tam objeví moc, usazuje se v krevních stěnách. Tato hmota je může ucpat, což pak vede ke zdravotnímu průšvihu: cévy tak ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Říká se tomu ateroskleróza a tento problém způsobuje omezení zásobení orgánů kyslíkem a jejich poškození. A vede to až ke smrti.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací tuků, hlavně těch živočišných, anebo tím, že ho játra vyrábí moc – to bývá často dědičné a postihuje to bohužel i ty, kdo se stravují zcela zdravě. A právě na ně míří nová léčba.

Cesta ke zdravým cévám je v genech

Nový lék vychází z výzkumů genetického původu vysokého cholesterolu. Nedávné výzkumy totiž ukázaly, že existuje gen, který se nachází v jaterních buňkách a vyrábí enzym zodpovědný za řízení výroby cholesterolu. Genová terapie vyvinutá společnostmi Verve a Eli Lilly dokáže tento gen vypnout, takže tělo pak nechrlí cholesterolu tolik.

Vědci na to využili „genetické nůžky“ CRISPR, pomocí nichž dokázali gen pozměnit a pak vložit do těla testovaných lidí. Metoda je to natolik experimentální, že ji lékaři zkoušeli jen na devíti dobrovolnících, kteří tímto genetickým problémem trpěli. Každý z nich dostal jednu dávku genové léčby VERVE-101, přičemž někteří dostali nižší, jiní zase vyšší dávky.

Jednalo se o první fázi testování, která má hlavní úkol zjistit, jestli tělo přípravek dobře snáší. V tom uspěl, vedlejší účinky byly většinou minimální a většinou se netýkaly ani přímo léčby. Nejlépe dopadli lidé, kteří dostali nejvyšší dávku přípravku, právě u nich došlo k největšímu snížení LDL-C. A snižoval se i po šesti měsících po podání léku, což naznačuje, že v organismu opravdu došlo k plánovanému cíli.

Došlo také ke dvěma závažnějším problémům. Jeden pacient dostal den po podání léku infarkt, druhý pět týdnů po léčbě srdeční zástavu. Lékaři oba případy detailně prostudovali; dospěli k tomu, že první případ mohl souviset s léčbou, druhý ne. Celkové hodnocení nezávislé komise proto nakonec dospělo k tomu, že má studie dál pokračovat.

Autoři o tom informovali odbornou veřejnost na zasedání American Heart Association. Uvedli tam, že výsledky jsou přelomové. Dokáží totiž, pokud to potvrdí i další pokračování výzkumu, vyřešit jednorázově problém, který se zatím řešil celoživotní léčbou a změnou stravy. „Místo každodenního pojídání tablet nebo občasných injekcí, které snižují špatný cholesterol po celá desetiletí, tato studie odhaluje potenciál nové možnosti léčby – jednorázové terapie, která může vést k opravdovému snížení LDL-C na desítky let,“ uvedl hlavní autor studie Andrew Bellinger v tiskové zprávě.

Autoři upozorňují, že tyto výsledky ještě neříkají, že je léčba účinná. Ukazují ale, jak daleko už došlo vědecké poznání a jaké dříve netušené cesty se v léčbě zásadních zdravotních problémů otevírají. Podobné genové terapie se totiž zkoušejí v mnoha různých společnostech, na mnoho různých chorob a zdravotních problémů. 

Významné také je, že se zdá, že tento konkrétní výsledek potvrzuje to, co už předtím vědci zjistili se stejným přípravkem u zvířat. Tam se dostavovaly velmi podobné úspěchy, přičemž také tam byly úpravy velmi dlouhodobé – nejméně dva a půl roku, ale možná dokonce po celý život.

Autoři léku oznámili, že do studie zařadí další pacienty už na začátku příštího roku. Současně spustí další studii, v níž se prověří jiný způsob podávání stejné látky, který by mohl být šetrnější. Teprve pokud se tyto výsledky ukážou jako dobré, spustí společnost Verve klinickou studii. A to znamená, že od léku, který by si lidé mohli koupit v lékárně, nebo jim ho předepíše jejich lékař, nás dělí ještě celé roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 31 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 7 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...