Vědci poprvé vyzkoušeli genovou léčbu, která snižuje množství „zlého“ cholesterolu v krvi

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

První genová terapie dokázala snížit množství „špatného cholesterolu“ u lidí, kteří mají genetickou vadu způsobující jeho vyšší produkci. Podle předběžných výsledků léčba zabrala a pro výrazné zlepšení stavu stačí jedno podání tohoto genetického léku.

Cholesterol je neviditelný zabiják

Nemoci srdce jsou (s výjimkou roků covidové pandemie) nejčastější příčinou lidských úmrtí. A velmi často v nich hraje roli cholesterol. Jedná se o částice tuku v krvi, které lidské tělo nutně potřebuje: staví z nich například části buněk, ale také pomáhají zpracovávat jiné tuky a také se podílí na tvorbě vitaminu D. Většinu cholesterolu si tělo vytváří samo v játrech , jen část se do něj dostává potravou.

Aby to nebylo tak jednoduché, existují celkem tři druhy cholesterolu. Výzkum se týká toho, kterému se říká „zlý“ nebo „škodlivý“ – vědci ho ale označují jako LDL cholesterol. Ten se dostává krví do tkání a když se ho tam objeví moc, usazuje se v krevních stěnách. Tato hmota je může ucpat, což pak vede ke zdravotnímu průšvihu: cévy tak ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Říká se tomu ateroskleróza a tento problém způsobuje omezení zásobení orgánů kyslíkem a jejich poškození. A vede to až ke smrti.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací tuků, hlavně těch živočišných, anebo tím, že ho játra vyrábí moc – to bývá často dědičné a postihuje to bohužel i ty, kdo se stravují zcela zdravě. A právě na ně míří nová léčba.

Cesta ke zdravým cévám je v genech

Nový lék vychází z výzkumů genetického původu vysokého cholesterolu. Nedávné výzkumy totiž ukázaly, že existuje gen, který se nachází v jaterních buňkách a vyrábí enzym zodpovědný za řízení výroby cholesterolu. Genová terapie vyvinutá společnostmi Verve a Eli Lilly dokáže tento gen vypnout, takže tělo pak nechrlí cholesterolu tolik.

Vědci na to využili „genetické nůžky“ CRISPR, pomocí nichž dokázali gen pozměnit a pak vložit do těla testovaných lidí. Metoda je to natolik experimentální, že ji lékaři zkoušeli jen na devíti dobrovolnících, kteří tímto genetickým problémem trpěli. Každý z nich dostal jednu dávku genové léčby VERVE-101, přičemž někteří dostali nižší, jiní zase vyšší dávky.

Jednalo se o první fázi testování, která má hlavní úkol zjistit, jestli tělo přípravek dobře snáší. V tom uspěl, vedlejší účinky byly většinou minimální a většinou se netýkaly ani přímo léčby. Nejlépe dopadli lidé, kteří dostali nejvyšší dávku přípravku, právě u nich došlo k největšímu snížení LDL-C. A snižoval se i po šesti měsících po podání léku, což naznačuje, že v organismu opravdu došlo k plánovanému cíli.

Došlo také ke dvěma závažnějším problémům. Jeden pacient dostal den po podání léku infarkt, druhý pět týdnů po léčbě srdeční zástavu. Lékaři oba případy detailně prostudovali; dospěli k tomu, že první případ mohl souviset s léčbou, druhý ne. Celkové hodnocení nezávislé komise proto nakonec dospělo k tomu, že má studie dál pokračovat.

Autoři o tom informovali odbornou veřejnost na zasedání American Heart Association. Uvedli tam, že výsledky jsou přelomové. Dokáží totiž, pokud to potvrdí i další pokračování výzkumu, vyřešit jednorázově problém, který se zatím řešil celoživotní léčbou a změnou stravy. „Místo každodenního pojídání tablet nebo občasných injekcí, které snižují špatný cholesterol po celá desetiletí, tato studie odhaluje potenciál nové možnosti léčby – jednorázové terapie, která může vést k opravdovému snížení LDL-C na desítky let,“ uvedl hlavní autor studie Andrew Bellinger v tiskové zprávě.

Autoři upozorňují, že tyto výsledky ještě neříkají, že je léčba účinná. Ukazují ale, jak daleko už došlo vědecké poznání a jaké dříve netušené cesty se v léčbě zásadních zdravotních problémů otevírají. Podobné genové terapie se totiž zkoušejí v mnoha různých společnostech, na mnoho různých chorob a zdravotních problémů. 

Významné také je, že se zdá, že tento konkrétní výsledek potvrzuje to, co už předtím vědci zjistili se stejným přípravkem u zvířat. Tam se dostavovaly velmi podobné úspěchy, přičemž také tam byly úpravy velmi dlouhodobé – nejméně dva a půl roku, ale možná dokonce po celý život.

Autoři léku oznámili, že do studie zařadí další pacienty už na začátku příštího roku. Současně spustí další studii, v níž se prověří jiný způsob podávání stejné látky, který by mohl být šetrnější. Teprve pokud se tyto výsledky ukážou jako dobré, spustí společnost Verve klinickou studii. A to znamená, že od léku, který by si lidé mohli koupit v lékárně, nebo jim ho předepíše jejich lékař, nás dělí ještě celé roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.