Vědci poprvé vyzkoušeli genovou léčbu, která snižuje množství „zlého“ cholesterolu v krvi

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

První genová terapie dokázala snížit množství „špatného cholesterolu“ u lidí, kteří mají genetickou vadu způsobující jeho vyšší produkci. Podle předběžných výsledků léčba zabrala a pro výrazné zlepšení stavu stačí jedno podání tohoto genetického léku.

Cholesterol je neviditelný zabiják

Nemoci srdce jsou (s výjimkou roků covidové pandemie) nejčastější příčinou lidských úmrtí. A velmi často v nich hraje roli cholesterol. Jedná se o částice tuku v krvi, které lidské tělo nutně potřebuje: staví z nich například části buněk, ale také pomáhají zpracovávat jiné tuky a také se podílí na tvorbě vitaminu D. Většinu cholesterolu si tělo vytváří samo v játrech , jen část se do něj dostává potravou.

Aby to nebylo tak jednoduché, existují celkem tři druhy cholesterolu. Výzkum se týká toho, kterému se říká „zlý“ nebo „škodlivý“ – vědci ho ale označují jako LDL cholesterol. Ten se dostává krví do tkání a když se ho tam objeví moc, usazuje se v krevních stěnách. Tato hmota je může ucpat, což pak vede ke zdravotnímu průšvihu: cévy tak ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Říká se tomu ateroskleróza a tento problém způsobuje omezení zásobení orgánů kyslíkem a jejich poškození. A vede to až ke smrti.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací tuků, hlavně těch živočišných, anebo tím, že ho játra vyrábí moc – to bývá často dědičné a postihuje to bohužel i ty, kdo se stravují zcela zdravě. A právě na ně míří nová léčba.

Cesta ke zdravým cévám je v genech

Nový lék vychází z výzkumů genetického původu vysokého cholesterolu. Nedávné výzkumy totiž ukázaly, že existuje gen, který se nachází v jaterních buňkách a vyrábí enzym zodpovědný za řízení výroby cholesterolu. Genová terapie vyvinutá společnostmi Verve a Eli Lilly dokáže tento gen vypnout, takže tělo pak nechrlí cholesterolu tolik.

Vědci na to využili „genetické nůžky“ CRISPR, pomocí nichž dokázali gen pozměnit a pak vložit do těla testovaných lidí. Metoda je to natolik experimentální, že ji lékaři zkoušeli jen na devíti dobrovolnících, kteří tímto genetickým problémem trpěli. Každý z nich dostal jednu dávku genové léčby VERVE-101, přičemž někteří dostali nižší, jiní zase vyšší dávky.

Jednalo se o první fázi testování, která má hlavní úkol zjistit, jestli tělo přípravek dobře snáší. V tom uspěl, vedlejší účinky byly většinou minimální a většinou se netýkaly ani přímo léčby. Nejlépe dopadli lidé, kteří dostali nejvyšší dávku přípravku, právě u nich došlo k největšímu snížení LDL-C. A snižoval se i po šesti měsících po podání léku, což naznačuje, že v organismu opravdu došlo k plánovanému cíli.

Došlo také ke dvěma závažnějším problémům. Jeden pacient dostal den po podání léku infarkt, druhý pět týdnů po léčbě srdeční zástavu. Lékaři oba případy detailně prostudovali; dospěli k tomu, že první případ mohl souviset s léčbou, druhý ne. Celkové hodnocení nezávislé komise proto nakonec dospělo k tomu, že má studie dál pokračovat.

Autoři o tom informovali odbornou veřejnost na zasedání American Heart Association. Uvedli tam, že výsledky jsou přelomové. Dokáží totiž, pokud to potvrdí i další pokračování výzkumu, vyřešit jednorázově problém, který se zatím řešil celoživotní léčbou a změnou stravy. „Místo každodenního pojídání tablet nebo občasných injekcí, které snižují špatný cholesterol po celá desetiletí, tato studie odhaluje potenciál nové možnosti léčby – jednorázové terapie, která může vést k opravdovému snížení LDL-C na desítky let,“ uvedl hlavní autor studie Andrew Bellinger v tiskové zprávě.

Autoři upozorňují, že tyto výsledky ještě neříkají, že je léčba účinná. Ukazují ale, jak daleko už došlo vědecké poznání a jaké dříve netušené cesty se v léčbě zásadních zdravotních problémů otevírají. Podobné genové terapie se totiž zkoušejí v mnoha různých společnostech, na mnoho různých chorob a zdravotních problémů. 

Významné také je, že se zdá, že tento konkrétní výsledek potvrzuje to, co už předtím vědci zjistili se stejným přípravkem u zvířat. Tam se dostavovaly velmi podobné úspěchy, přičemž také tam byly úpravy velmi dlouhodobé – nejméně dva a půl roku, ale možná dokonce po celý život.

Autoři léku oznámili, že do studie zařadí další pacienty už na začátku příštího roku. Současně spustí další studii, v níž se prověří jiný způsob podávání stejné látky, který by mohl být šetrnější. Teprve pokud se tyto výsledky ukážou jako dobré, spustí společnost Verve klinickou studii. A to znamená, že od léku, který by si lidé mohli koupit v lékárně, nebo jim ho předepíše jejich lékař, nás dělí ještě celé roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 15 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...