Vědci poprvé vyzkoušeli genovou léčbu, která snižuje množství „zlého“ cholesterolu v krvi

Lékaři poprvé otestovali genovou terapii, která má dokázat snížit množství škodlivého cholesterolu v krvi. Pomocí úpravy genů dokázali u lidských pacientů vypnout mechanismus, který do těla tuto látku, jež ve větším množství škodí, uvolňuje.

První genová terapie dokázala snížit množství „špatného cholesterolu“ u lidí, kteří mají genetickou vadu způsobující jeho vyšší produkci. Podle předběžných výsledků léčba zabrala a pro výrazné zlepšení stavu stačí jedno podání tohoto genetického léku.

Cholesterol je neviditelný zabiják

Nemoci srdce jsou (s výjimkou roků covidové pandemie) nejčastější příčinou lidských úmrtí. A velmi často v nich hraje roli cholesterol. Jedná se o částice tuku v krvi, které lidské tělo nutně potřebuje: staví z nich například části buněk, ale také pomáhají zpracovávat jiné tuky a také se podílí na tvorbě vitaminu D. Většinu cholesterolu si tělo vytváří samo v játrech , jen část se do něj dostává potravou.

Aby to nebylo tak jednoduché, existují celkem tři druhy cholesterolu. Výzkum se týká toho, kterému se říká „zlý“ nebo „škodlivý“ – vědci ho ale označují jako LDL cholesterol. Ten se dostává krví do tkání a když se ho tam objeví moc, usazuje se v krevních stěnách. Tato hmota je může ucpat, což pak vede ke zdravotnímu průšvihu: cévy tak ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Říká se tomu ateroskleróza a tento problém způsobuje omezení zásobení orgánů kyslíkem a jejich poškození. A vede to až ke smrti.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací tuků, hlavně těch živočišných, anebo tím, že ho játra vyrábí moc – to bývá často dědičné a postihuje to bohužel i ty, kdo se stravují zcela zdravě. A právě na ně míří nová léčba.

Cesta ke zdravým cévám je v genech

Nový lék vychází z výzkumů genetického původu vysokého cholesterolu. Nedávné výzkumy totiž ukázaly, že existuje gen, který se nachází v jaterních buňkách a vyrábí enzym zodpovědný za řízení výroby cholesterolu. Genová terapie vyvinutá společnostmi Verve a Eli Lilly dokáže tento gen vypnout, takže tělo pak nechrlí cholesterolu tolik.

Vědci na to využili „genetické nůžky“ CRISPR, pomocí nichž dokázali gen pozměnit a pak vložit do těla testovaných lidí. Metoda je to natolik experimentální, že ji lékaři zkoušeli jen na devíti dobrovolnících, kteří tímto genetickým problémem trpěli. Každý z nich dostal jednu dávku genové léčby VERVE-101, přičemž někteří dostali nižší, jiní zase vyšší dávky.

Jednalo se o první fázi testování, která má hlavní úkol zjistit, jestli tělo přípravek dobře snáší. V tom uspěl, vedlejší účinky byly většinou minimální a většinou se netýkaly ani přímo léčby. Nejlépe dopadli lidé, kteří dostali nejvyšší dávku přípravku, právě u nich došlo k největšímu snížení LDL-C. A snižoval se i po šesti měsících po podání léku, což naznačuje, že v organismu opravdu došlo k plánovanému cíli.

Došlo také ke dvěma závažnějším problémům. Jeden pacient dostal den po podání léku infarkt, druhý pět týdnů po léčbě srdeční zástavu. Lékaři oba případy detailně prostudovali; dospěli k tomu, že první případ mohl souviset s léčbou, druhý ne. Celkové hodnocení nezávislé komise proto nakonec dospělo k tomu, že má studie dál pokračovat.

Autoři o tom informovali odbornou veřejnost na zasedání American Heart Association. Uvedli tam, že výsledky jsou přelomové. Dokáží totiž, pokud to potvrdí i další pokračování výzkumu, vyřešit jednorázově problém, který se zatím řešil celoživotní léčbou a změnou stravy. „Místo každodenního pojídání tablet nebo občasných injekcí, které snižují špatný cholesterol po celá desetiletí, tato studie odhaluje potenciál nové možnosti léčby – jednorázové terapie, která může vést k opravdovému snížení LDL-C na desítky let,“ uvedl hlavní autor studie Andrew Bellinger v tiskové zprávě.

Autoři upozorňují, že tyto výsledky ještě neříkají, že je léčba účinná. Ukazují ale, jak daleko už došlo vědecké poznání a jaké dříve netušené cesty se v léčbě zásadních zdravotních problémů otevírají. Podobné genové terapie se totiž zkoušejí v mnoha různých společnostech, na mnoho různých chorob a zdravotních problémů. 

Významné také je, že se zdá, že tento konkrétní výsledek potvrzuje to, co už předtím vědci zjistili se stejným přípravkem u zvířat. Tam se dostavovaly velmi podobné úspěchy, přičemž také tam byly úpravy velmi dlouhodobé – nejméně dva a půl roku, ale možná dokonce po celý život.

Autoři léku oznámili, že do studie zařadí další pacienty už na začátku příštího roku. Současně spustí další studii, v níž se prověří jiný způsob podávání stejné látky, který by mohl být šetrnější. Teprve pokud se tyto výsledky ukážou jako dobré, spustí společnost Verve klinickou studii. A to znamená, že od léku, který by si lidé mohli koupit v lékárně, nebo jim ho předepíše jejich lékař, nás dělí ještě celé roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...