Češi nemají přehled o tom, jak moc plýtvají potravinami, upozorňují vědci

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí.

Výzkum Mendelovy univerzity analyzoval odpad devíti stovek domácností v Brně na sídlištích, vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumal množství potravin v popelnicích.

Podle výsledků loni vyhodil jeden člověk průměrně 33 kilogramů potravin ročně. Lidé ale při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba poloviční – 15,4 kilogramu za rok. „Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají,“ upozornila Kubíčková.

Podobně zaměřený výzkum prezentovala také Radka Hanzlová z Akademie věd. Výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než osmi sty respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den.

Z výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu. „Respondenti za týden vyhazovali nejvíce hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo,“ popsala Hanzlová.

Přibližně polovina dotázaných podle ní nikdy nevyhazuje ryby, rýži, oleje a tuky nebo luštěniny. Jedním nejčastějších důvodů, proč se lidé potravin zbavují, je podle výzkumu to, že se jedná o nespotřebované zbytky jídla, zkažené produkty nebo potraviny s prošlým datem spotřeby.

Z výsledků je podle Hanzlové patrné, že lidé nedokážou správně odhadnout množství jídla, které vyhazují. „Respondenti mají tendenci množství vyhozených potravin významně podhodnocovat,“ konstatovala. Dodala, že obecně je téma plýtvání potravinami nedostatečně zmapované a není dostatek spolehlivých dat.

800 tisíc tun ročně

Na konferenci vystoupil také Martin Štěpánek z potravinářského odboru ministerstva zemědělství, který prezentoval data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z přelomu let 2018 a 2019.

Podle nich se v Česku průměrně vyhodí asi 800 tisíc tun potravin ročně a z toho 53 procent je odpad, který vytvoří domácnosti. Zbytek připadá na odpad z obchodů, výroby nebo veřejného stravování. Na jednu osobu tak ročně vychází průměrně 57 kilogramů vyhozených potravin.

Štěpánek doplnil, že jedním z cílů Evropské unie je do roku 2050 snížit podíl potravinového odpadu o polovinu. Českým cílem je podle něj například legislativně umožnit, aby restaurace mohly potraviny, které jim zbydou, darovat neziskovým organizacím nebo potravinovým bankám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 4 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 5 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 12 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 20 hhodinami
Načítání...