Češi nemají přehled o tom, jak moc plýtvají potravinami, upozorňují vědci

Češi vyhazují výrazně více potravin, než subjektivně vnímají. Na konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale tvrdili, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd, podle kterého lidé nedokážou správně odhadnout množství potravin, které vyhodí.

Výzkum Mendelovy univerzity analyzoval odpad devíti stovek domácností v Brně na sídlištích, vilové i venkovské zástavbě a přímo zkoumal množství potravin v popelnicích.

Podle výsledků loni vyhodil jeden člověk průměrně 33 kilogramů potravin ročně. Lidé ale při dotazování tvrdili, že vyhazují potravin mnohem méně. Jejich subjektivní odhad byl podle vědců zhruba poloviční – 15,4 kilogramu za rok. „Lidé nemají přehled o tom, jak plýtvají,“ upozornila Kubíčková.

Podobně zaměřený výzkum prezentovala také Radka Hanzlová z Akademie věd. Výzkumníci množství vyhozených potravin vypočítali na základě průzkumu mezi více než osmi sty respondenty, kteří odpovídali na otázky, jaké množství konkrétních potravin vyhodí za jeden den.

Z výsledků vyplynulo, že jedna osoba ročně vyhodí v průměru zhruba 15,3 kilogramu potravin a domácnost 35,7 kilogramu. „Respondenti za týden vyhazovali nejvíce hotové pokrmy, čerstvé ovoce, brambory, chléb a jiné pečivo,“ popsala Hanzlová.

Přibližně polovina dotázaných podle ní nikdy nevyhazuje ryby, rýži, oleje a tuky nebo luštěniny. Jedním nejčastějších důvodů, proč se lidé potravin zbavují, je podle výzkumu to, že se jedná o nespotřebované zbytky jídla, zkažené produkty nebo potraviny s prošlým datem spotřeby.

Z výsledků je podle Hanzlové patrné, že lidé nedokážou správně odhadnout množství jídla, které vyhazují. „Respondenti mají tendenci množství vyhozených potravin významně podhodnocovat,“ konstatovala. Dodala, že obecně je téma plýtvání potravinami nedostatečně zmapované a není dostatek spolehlivých dat.

800 tisíc tun ročně

Na konferenci vystoupil také Martin Štěpánek z potravinářského odboru ministerstva zemědělství, který prezentoval data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z přelomu let 2018 a 2019.

Podle nich se v Česku průměrně vyhodí asi 800 tisíc tun potravin ročně a z toho 53 procent je odpad, který vytvoří domácnosti. Zbytek připadá na odpad z obchodů, výroby nebo veřejného stravování. Na jednu osobu tak ročně vychází průměrně 57 kilogramů vyhozených potravin.

Štěpánek doplnil, že jedním z cílů Evropské unie je do roku 2050 snížit podíl potravinového odpadu o polovinu. Českým cílem je podle něj například legislativně umožnit, aby restaurace mohly potraviny, které jim zbydou, darovat neziskovým organizacím nebo potravinovým bankám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...