Červené maso jako karcinogen. Jeho častá konzumace zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu

Nahrazení červeného masa drůbežím může snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Naznačila to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer. Zatímco červené maso riziko onemocnění tímto typem rakoviny zvyšuje, drůbeží má podle vědců opačný efekt.

Rakovina prsu je nejrozšířenější formou zhoubných nádorů u žen. Jenom v Česku jí ročně onemocní zhruba sedm tisíc žen. Podle nové studie by na pravděpodobnost vzniku této nemoci mohlo mít vliv také to, jaký typ masa žena konzumuje. 

Během výzkumu, který publikoval časopis International Journal of Cancer, měli vědci k dispozici data o zhruba 42 tisících žen. Ty obsahovaly informace o spotřebě různých druhů masa, ale také o tom, po jaké přípravě ho ženy jedly. V průměru byly respondentky sledovány 7,6 roku a za tu dobu byla invazivní rakovina prsu diagnostikována celkem 1536 z nich.  

Analýza ukázala, že ženy, které jedly červeného masa největší množství, měly o 23 procent vyšší riziko, že nádorem prsu onemocní, než ty respondentky, jež se tomuto typu živočišných produktů naopak vyhýbaly.  

Dále vědci přišli také na to, že častá konzumace drůbežího masa pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu snižuje. Ženy s největší spotřebou tohoto typu masa byly rakovinou prsu ohrožené o 15 procent méně než ty, které drůbeží nejedly. 

Spojení mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nenašli

Riziko se pak ještě snížilo u těch respondentek, které nahradily červené maso drůbežím. Spojitost mezi rakovinou a způsobem přípravy masa vědci nezjistili.

Po následné kontrole vědci zjistili, že výsledky jejich studie nezměnila ani přítomnost dalších potenciálně rizikových faktorů, jako je například rasa, socioekonomický status, obezita, spotřeba alkoholu nebo fyzická aktivita.  

„Červené maso jsme identifikovali jako pravděpodobný karcinogen. Naše studie přidává další důkazy, že konzumace červeného masa může být spojena se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, zatímco u spotřeby drůbežího se toto riziko naopak snižuje,“ uvedl podle EurekAlert hlavní autor studie Dale P. Sandler z amerického National Institute of Environmental Health Sciences.

Způsob, jakým konzumace drůbeže pravděpodobnost vzniku daného typu rakoviny snižuje, přitom vědcům zatím není jasný. „Naše studie ale poskytuje důkaz, že nahrazení červeného masa drůbežím může být jednoduchou změnou, která může pomoci snížit výskyt rakoviny prsu,“ dodal Sandler.  

Chov dobytka jako klimatická hrozba

O spojitosti mezi konzumací červeného masa a některými druhy rakoviny hovoří vědci dlouhodobě – od roku 2015 je maso na seznamu WHO, který popisuje prokázané karcinogeny. 

Poptávka po mase navíc v současnosti celosvětově stoupá. Loni na to poukázala například analýza, kterou publikoval časopis Science s tím, že tento trend bude  pokračovat i v budoucnosti, a to v souladu s tím, jak se budou zvyšovat příjmy lidí po celém světě.  

Růst spotřeby masa přitom kromě lékařů znepokojuje také klimatology. Ti řadu let upozorňují na to, že chov zvířat – především pak dobytka – způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování zemědělských plodin.   

V současnosti je tak chov zvířat zodpovědný za 15 procent emisí způsobených člověkem. Rozšiřující se pastviny navíc mají na svědomí ztrátu biodiverzity a rostoucí stáda spotřebovávají enormní množství vody.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 20 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 22 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...