Přestože laik si globální oteplování spojuje hlavně se spalováním fosilních paliv, respektive obecněji s průmyslovou výrobou, k tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů přispívá třeba i to, jak často si na talíři dopřáváme maso. Živočišná výroba a chov hospodářských zvířat jsou totiž původci přibližně 15 procent všech emisí skleníkových plynů na naší planetě. To je více, než má na svědomí veškerá doprava na Zemi.
Rostoucí celosvětová spotřeba masa má významný podíl na globálním oteplování
Neustále se zvyšující celosvětová konzumace potravin živočišného původu, především masa, je tak velkou překážkou v úsilí mezinárodního společenství zpomalit proces globálního oteplování – tvrdí to vědecké studie, které byly v posledních letech publikovány.
Ze skleníkových plynů putujících do ovzduší z tohoto zemědělského sektoru je – podle předloňské zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) – nejvíce zastoupen metan (44 procent), následovaný oxidem dusným (29 procent) a oxidem uhličitým (27 procent).
Z jednotlivých druhů hospodářských zvířat je emisně nejintenzivnější chov skotu, stejné 'prvenství' patří i produkci hovězího masa, jehož ekologická stopa je nebývale vysoká, protože kombinuje nízkou efektivitu s vysokými nároky.
Nejvíce metanu emituje do ovzduší hovězí dobytek
Do emisí vznikajících při produkci masa a mléka se započítávají hodnoty ze všech mezistupňů výroby a zpracování. Tedy včetně kácení stromů a vytváření pastvin, na kterých jsou zvířata poté chována. Zahrnuta je taky výroba a přeprava krmiv a hnojiv. V neposlední řadě sem patří i zplodiny, které vypouštějí zemědělské stroje.
Samostatnou kapitolou jsou emise přímo od zvířat. Týká se to hlavně přežvýkavců, u nichž dochází při trávicím procesu k tvorbě značného množství plynů. Krkáním a větry se do vzduchu dostává metan, nejvíce ho vyprodukuje hovězí dobytek.
„Vědci zjistili, že velkým zdrojem oxidu dusného a pravděpodobně i metanu jsou půdy pastvin a zimoviště skotu. Vzhledem k velké koncentraci zvířat, akumulaci výkalů a změnám ve struktuře půdy se zde tvoří mnoho plynných metabolitů, který posléze emitují do atmosféry,“ napsal na webu Akademie věd ČR Miloslav Šimek z Biologického centra AV.
Při chovu hospodářských zvířat unikají do atmosféry emise skleníkových plynů, většinově se na tom podílí chov skotu
„Musíme přehodnotit, co jíme, omezit plýtvání potravinami a podpořit vyváženou stravu,“ zdůrazňují autoři další ze studií. Ta byla loni zveřejněná v časopise Nature Climate Change.
Pro výrobu masa je potřeba 10x více energie, než pro výrobu potravin rostlinného původu.
Studie varuje, že bude-li pokračovat stávající trend ve zvyšující se konzumaci masa, bude muset do roku 2050 vzrůst celková rozloha půdy pro pěstování zemědělských plodin o 42 procent, stejně jako se o 45 procent zvedne používání hnojiv. Dojde k dalšímu odlesňování a desetina ještě nedotčených tropických pralesů zmizí pravděpodobně v nenávratnu.
Mezi lidmi ale podle britských vědců panuje nechuť ke změně a nízké povědomí o dopadu hospodářských zvířat na klima.
K těmto závěrům se ve své aktuální studii přidal i londýnský think tank Chatham House. „Proměna stravovacích návyků je jedním z klíčivých faktorů pro to, aby oteplení na Zemi nepřesáhlo v průměru dva stupně Celsia,“ praví se ve zprávě. Ve velmi podobném duchu se k tématu vyjádřil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
Příklad z Německa: každý člověk ročně spotřebuje skoro sto kilogramů masa
Svou studii zveřejnil rovněž Světový fond na ochranu přírody (WWF). Jejím cílem bylo zmapovat stravovací návyky Němců a z toho vyplývající dopady na životní prostředí. Studie zjistila, že nadměrná konzumace masa a mléčných výrobků značně přispívá k roční sumě 161 milionů tun emisí oxidu uhličitého vzniklých v zemi spotřebou potravin. Toto číslo navíc podle WWF představuje 17 % z celkové produkce CO2 na území Německa.
Nejde tady o přechod na vegetariánství, ale o konzumaci masa v rozumném množství coby součást zdravější a vyváženější stravy.
„Naše strava by měla být zdravá a zároveň ohleduplná k životnímu prostředí a klimatu,“ prohlásila analytička WWF Tanja Dräger de Teran. „Musíme se ptát sami sebe, za jakým účelem chceme potraviny využívat. Pokud nás bude i nadále sužovat nedostatek orné půdy, nemůžeme si již dovolit současný životní styl,“ dodala.
K ročnímu pokrytí výživy jednoho Němce je v současnosti potřeba 1562 metrů čtverečných zemědělské půdy. Toto číslo se však rok od roku zvyšuje.
Podle statistik ročně zkonzumuje každý německý občan 679 kg potravin. Celkovou sumu tvoří například 97,6 kg masa, 95,5 kg zeleniny a obilných výrobků, 71 kg brambor, 48 kg cukru, 110,5 kg ovoce a 119 kg mléčných výrobků. Více masa spotřebuje v Evropě už jen Španělsko, Rakousko a Dánsko.
Sójové plantáže v brazilském státě Mato Grosso
Evropská živočišná výroba se už neobejde bez jihoamerické sóji
WWF navíc upozorňuje na masivní závislost masného průmyslu EU na dovozu sójových bobů coby krmiva pro hospodářská zvířata. Importy pocházejí zejména z Jižní Ameriky, kde vede rostoucí poptávka po této plodině k mýcení lesní plochy, a to nejen amazonských deštných pralesů.
Ročně takto dochází na jihoamerickém kontinentu k vykácení lesů o rozloze téměř čtyř millionů hektarů. Rozsáhlé odlesňování s sebou nese dramatické změny v tamních ekosystémech a jako takové přispívá k nárůstu množství skleníkových plynů putujících do atmosféry – a tím zintenzivňuje globální oteplování.
