Klimatické modely předvídají, že lidmi způsobená klimatická změna sice bude ohřívat oceány s různou intenzitou, ale k růstu teplot by mělo docházet všude. Drtivá většina oblastí se opravdu již v současné době ohřívá podle dřívějších predikcí, planeta má ovšem jednu výjimku: takzvaný rovníkový chladný jazyk v Pacifiku.
Část Tichého oceánu se neotepluje tak rychle, jak předvídají modely. Může za to „chladný jazyk“
Pod označením „chladný jazyk“ se skrývá pásmo relativně studené vody, které se táhne podél rovníku od břehů Peru až do vod západního Pacifiku. Podle počítačových simulací se měla tato oblast oceánu začít zahřívat už před desítkami let a proces dosud neměl skončit, nic takového se ovšem neděje.
Řadu vědců proto nyní nenaplněné predikce – a návazné „tápání v klimatické mlze“ – zneklidňují. Celá chladná oblast totiž hraje důležitou roli v globálním klimatu, neboť má dopad na jev „El Niño - jižní oscilace“ (neboli ENSO).
Ten v relativně pravidelných rozestupech ovlivňuje ohřívání nebo ochlazování východu Tichého oceánu a je také jedním z klíčových hráčů pro vývoj počasí na celé planetě; rozhoduje například o tom, jestli v Americe, východní Asii a na východě Afriky bude sucho, nebo přijdou deště.
Vývoj ledového jazyka má ve svém důsledku obrovský dopad na stovky milionů lidí na obrovském území. Jenže se zdá, že zatím vědci v klimatických modelech jeho budoucnost předvídají špatně, a nedohlédnou tedy ani na důsledky, které neznámé změny jazyka přinesou.
Pohyb větru
Už roku 1997 na podivné chování „jazyka“ upozornil klimatolog Richard Seager z Kolumbijské univerzity. Tehdy ještě vědci věřili, že může být způsobené nedostatky v měření teplot, po dvaceti letech je ale jasné, že problém je složitější.
Nyní tým vedený profesorem Seagerem vydal v odborném časopise Nature Climate Change studii, kde se pokusili problém vysvětlit. Podle ní se opravdu tato oblast otepluje mnohem méně, než předvídají modely; citlivost na klimatické změny je zde mnohem menší, než naznačuje teorie.
Vyšší teploty vzduchu chladná voda z hlubin zřejmě úspěšně kompenzuje, takže zde dochází k větší tepelné výměně. To znamená, že zde dují silnější větry, které zvedají chladný vzduch od hladiny směrem vzhůru, čímž ještě silněji přispívají k ochlazovacímu efektu.
Význam lokálních měření
Autoři studie museli upravit řadu modelů, aby k tomuto funkčnímu popisu byli schopní dospět. Nijak nevyvrací, že by klimatická změna probíhala celoplanetárně jinak – jen v jedné oblasti světa bude probíhat poněkud odlišně a možná to bude mít vliv i jinde.
Pokud se Seagerův tým nezmýlil, vnese výzkum nejistotu do toho, jak se v budoucnu bude měnit ENSO. Jestliže se bude celý svět oteplovat a jedna velká oblast oceánu ne (nebo se bude oteplovat výrazně pomaleji), pak to bude mít dopad na frekvenci, sílu i další vlastnosti ENSO. Teprve další výzkum ale ukáže, jak konkrétně se to projeví, zatím to klimatologové mohou jen odhadovat.
Pokud se chladný jazyk nebude oteplovat, pak by to mohlo zhoršit sucha na jihovýchodě Severní Ameriky, v subtropické Jižní Americe a ve východní Africe. Ale současně by to přineslo více srážek tropické Jižní Americe a oblasti Sahelu.
Profesor Seagar doporučuje, aby vědci takové anomálie studovali v nastávajících letech co nejintenzivněji, protože právě lokální data mohou mít důležitý dopad i na globální modelování změn klimatu.