Vědci a lékaři z univerzity v britském Cardiffu objevili speciální typ bílé krvinky, která zvládne útočit na rakovinové nádory a likvidovat je. Zjištění, o kterém informoval vědecký žurnál Nature Immunology, by podle nich mohlo otevřít cestu k efektivnějšímu léčení různých druhů rakoviny – a ne jen jednoho. Objevený T-lymfocyt navíc při svém ochranném útoku neničí zdravou tkáň.
Lidský imunitní systém tvoří přirozenou obrannou hráz proti infekcím a současně umí útočit i na jiné druhy zdravotních problémů, například na rakovinné buňky. A na tento obranný potenciál se soustředila i britská studie, která hledala nekonvenční a doposud neznámé způsoby, které využívá imunitní systém k obraně těla.
Známou součástí lidské imunity jsou i T-lymfocyty, druh bílých krvinek. Na svém povrchu mají receptory, díky nimž mohou vnímat chemické složení svého okolí – zjednodušeně řečeno vidí, z čeho jsou složené okolní části organismu.
V rámci výzkumu vědci v krvi odhalili ale i takový T-lymfocyt, jenž má v organismu za úkol hledat hrozby potřebné zlikvidovat a na rozdíl od jiných T-lymfocytů umí svým receptorem nalézt a zničit širokou škálu rakovinných buněk.
V laboratoři tato bílá krvinka dokázala vypátrat a zlikvidovat onemocnění odpovídající nádorům plic, kůže, krve, tlustého střeva, kostí, prostaty, vaječníků, ledvin a děložního čípku. „Je tu možnost léčby pro úplně všechny pacienty,“ uvedl pro BBC profesor Andrew Sewell, který na studii pracuje. „Dříve by nikdo nevěřil, že je to možné,“ dodal.
Doufání ve svatý grál
Podle Sewella by medicína mohla díky nově získaným informacím stát na prahu objevu svého svatého grálu, tedy jedné léčby, která svede porazit všechny druhy rakoviny. Zdravou tkáň při své ofenzivě navíc zkoumaný T-lymfocyt nechal zcela nepoškozenou, což je obrovský rozdíl proti dosavadním způsobům léčby, které většinou ničí kromě rakoviny i její okolí, a tím léčebný proces komplikují.
Objev se ale dosud odehrává na laboratorní úrovni. Vědci navíc neznají přesný mechanismus, jakým T-lymfocyt tento zázrak dokáže. Intenzivně to ale zkoumají, a kdyby se jim T-lymfocyt podařilo pochopit a pak napodobit, otevřeli by i cestu k nové léčbě zhoubných nádorů.
Zatím vědí, že receptory této bílé krvinky interagují s molekulou MR1, která se nachází na povrchu každé buňky v lidském těle. Domnívají se, že právě tato molekula funguje jako signál, který krvince říká, že jde o rakovinové bujení.
První zkušenosti
Léčba pomocí imunitního systému a T-lymfocytů už v současné době existuje, v USA byla patentována teprve před dvěma lety. Její účinnost se prokázala například díky dnes již slavnému léku CAR-T. Ten vytváří speciální lymfocyty, které pak hledají a ničí nádory. Právě tento způsob léčby byl na konci loňského roku poprvé použitý i v České republice; fakultní nemocnice v Brně tak vyléčila pacientovi rakovinu mízních uzlin.
Tento přístup je ale zatím jen velmi omezený. Cena terapie dosahuje deseti milionů korun a navíc funguje jen u několika druhů nádorů. Metodě se nedaří uspět u rakovin, které tvoří pevné nádory. Naopak nový experimentální přístup neměl ani s těmito druhy rakovin problémy – ovšem stále platí, že jen laboratorních podmínkách.
Vylepšené lymfocyty zpět do těla
Výzkum ještě není ani zdaleka u konce, ale lékaři věří, že by léčba nemusela být složitá ani bolestivá. Připouštějí ale její nákladnosti, protože by ji bylo třeba „ušít na míru“ každému jednotlivému pacientovi.
Nejprve by mu byl odebrán vzorek krve, z něhož by lékaři získali T-lymfocyty. Pak by byly geneticky upravené tak, aby produkovaly receptor schopný najít rakovinu. Tyto vylepšené buňky by se pak v laboratoři produkovaly ve velkém množství a nakonec by se vpravily zpět do těla pacienta. Tento postup je vlastně stejný jako ten, který se již používá při terapiích CAR-T.
U zvířat a v laboratorních experimentech vše fungovalo přesně podle předpokladů, ale než začnou první pokusy na lidech, bude ještě podle BBC potřeba více ověření bezpečnosti celé této procedury.
Experti: Vzrušující objev, který má potenciál
BBC oslovila i několik světových expertů, kteří se na aktuálním výzkumu nepodíleli. Podle Lucie Moriové a Gennara De Libera z Basilejské univerzity má nové zjištění velký potenciál, ale zatím je v příliš raném stadiu na to, aby se dalo říci, že bude fungovat u všech druhů rakoviny „Jsme opravdu nadšení imunologickými funkcemi těchto T-lymfocytů a jejich potenciálem v léčbě rakovinových buněk,“ uvedli.
Imunolog Daniel Davis z univerzity v Manchesteru pak dodal: „Momentálně jde o velmi základní výzkum, který ještě není blízko reálné léčbě pro pacienty. Je ale jasné, že jde o velmi vzrušující objev, ať už co se týká naší obecné znalosti imunitního systému a možnosti budoucího vývoje nových léků.“
„Je to první vlaštovka, ta data je třeba brát s rezervou. V té práci se testovalo asi jen 10 druhů nádorů a taky jen na tkáňových kulturách a na myších - k léčbě na lidech je opravdu ještě daleko. Ale vypadá to docela nadějně,“ komentoval výsledky český molekulární imunolog Václav Hořejší.
