Britský start-up vyrábí rozložitelné pytlíky z krunýřů humrů. Mohou být alternativou klasickým plastům

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Většinu tvrdého krunýře humrů tvoří látka chitin. Pomáhá jim ubránit se před mnohem silnějšími tvory. Zároveň je to ale i takzvaný biopolymer, sloučenina s dlouhou řadou molekul a tedy i velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci nyní popsali, jak z chitinu vyrobit umělou hmotu a z ní pak nový britský start-upový projekt Shellworks vyrábí sáčky.

„Začali jsme se schránkami humrů, protože podíl chitinu mají nejvyšší, až 30 nebo 40 procent. Takže pro nás je to nejvýhodnější zdroj,“ říká spoluzakladatelka společnosti Shellworks Insiya Jafferjeeová. Krunýře získávají jejich chemici od jednoho z řetězců, který humry v Londýně podává jako luxusní pochoutku. Následně humří schránky drtí a pomocí kyseliny vědci získávají nanovlákana chitinu, která pak smíchají s obyčejným octem. Výsledkem je pevný bioplast.

Tašky z humrů

Krunýře jsou odolné vůči houbám a bakteriím, takže nový obalový materiál skýtá potenciál pro uchovávání jídla, přiblížil spoluzakladatel společnosti Shellworks Amir Afshar. A nakonec materiál poslouží jako hnojivo. „Kdybyste měli tašku doma, tak ji můžete vyhodit třeba do květináče,“ vysvětluje Afshar.

Teď vědci zkoumají, jak výrobu bioplastových, zcela rozložitelných tašek ještě více rozšířit a především, kde vzít další humří krunýře. Naštěstí pro ně se s tímto zdrojem v současné době zatím dost plýtvá. „Zjistili jsme, že ročně vyhodíme 375 tun humřích krunýřů. To znamená, že chitinu vyhazujeme asi 125 tisíc kilogramů. Z toho bychom každý rok mohli vyrobit okolo 7 a půl milionu plastových sáčků,“ vysvětluje Jafferjeeová.

Mohlo by se zdát, že takové množství biologicky rozložitelných tašek a sáčků z humřího odpadu může vyřešit problém s plastovým odpadem, ale není tomu tak. Jen ve Velké Británii se každoročně použije až jedna miliarda plastových sáčků a tašek. Jejich využívání se přitom omezuje jen pomalu a i kvůli tomu se do oceánů dostává každoročně přes 8 milionů tun plastu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 11 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 12 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 15 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 16 hhodinami
Načítání...