Britský start-up vyrábí rozložitelné pytlíky z krunýřů humrů. Mohou být alternativou klasickým plastům

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Většinu tvrdého krunýře humrů tvoří látka chitin. Pomáhá jim ubránit se před mnohem silnějšími tvory. Zároveň je to ale i takzvaný biopolymer, sloučenina s dlouhou řadou molekul a tedy i velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci nyní popsali, jak z chitinu vyrobit umělou hmotu a z ní pak nový britský start-upový projekt Shellworks vyrábí sáčky.

„Začali jsme se schránkami humrů, protože podíl chitinu mají nejvyšší, až 30 nebo 40 procent. Takže pro nás je to nejvýhodnější zdroj,“ říká spoluzakladatelka společnosti Shellworks Insiya Jafferjeeová. Krunýře získávají jejich chemici od jednoho z řetězců, který humry v Londýně podává jako luxusní pochoutku. Následně humří schránky drtí a pomocí kyseliny vědci získávají nanovlákana chitinu, která pak smíchají s obyčejným octem. Výsledkem je pevný bioplast.

Tašky z humrů

Krunýře jsou odolné vůči houbám a bakteriím, takže nový obalový materiál skýtá potenciál pro uchovávání jídla, přiblížil spoluzakladatel společnosti Shellworks Amir Afshar. A nakonec materiál poslouží jako hnojivo. „Kdybyste měli tašku doma, tak ji můžete vyhodit třeba do květináče,“ vysvětluje Afshar.

Teď vědci zkoumají, jak výrobu bioplastových, zcela rozložitelných tašek ještě více rozšířit a především, kde vzít další humří krunýře. Naštěstí pro ně se s tímto zdrojem v současné době zatím dost plýtvá. „Zjistili jsme, že ročně vyhodíme 375 tun humřích krunýřů. To znamená, že chitinu vyhazujeme asi 125 tisíc kilogramů. Z toho bychom každý rok mohli vyrobit okolo 7 a půl milionu plastových sáčků,“ vysvětluje Jafferjeeová.

Mohlo by se zdát, že takové množství biologicky rozložitelných tašek a sáčků z humřího odpadu může vyřešit problém s plastovým odpadem, ale není tomu tak. Jen ve Velké Británii se každoročně použije až jedna miliarda plastových sáčků a tašek. Jejich využívání se přitom omezuje jen pomalu a i kvůli tomu se do oceánů dostává každoročně přes 8 milionů tun plastu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 7 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 7 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 8 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 9 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
včera v 15:11

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.