Britský start-up vyrábí rozložitelné pytlíky z krunýřů humrů. Mohou být alternativou klasickým plastům

Britským vědcům se podařilo vytvořit umělou hmotu z krunýřů humrů. Ty běžně končí na skládkách, ale anglický start-up z nich vyrábí zcela rozložitelné plastové tašky, které nezatěžují životní prostředí.

Většinu tvrdého krunýře humrů tvoří látka chitin. Pomáhá jim ubránit se před mnohem silnějšími tvory. Zároveň je to ale i takzvaný biopolymer, sloučenina s dlouhou řadou molekul a tedy i velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci nyní popsali, jak z chitinu vyrobit umělou hmotu a z ní pak nový britský start-upový projekt Shellworks vyrábí sáčky.

„Začali jsme se schránkami humrů, protože podíl chitinu mají nejvyšší, až 30 nebo 40 procent. Takže pro nás je to nejvýhodnější zdroj,“ říká spoluzakladatelka společnosti Shellworks Insiya Jafferjeeová. Krunýře získávají jejich chemici od jednoho z řetězců, který humry v Londýně podává jako luxusní pochoutku. Následně humří schránky drtí a pomocí kyseliny vědci získávají nanovlákana chitinu, která pak smíchají s obyčejným octem. Výsledkem je pevný bioplast.

Tašky z humrů

Krunýře jsou odolné vůči houbám a bakteriím, takže nový obalový materiál skýtá potenciál pro uchovávání jídla, přiblížil spoluzakladatel společnosti Shellworks Amir Afshar. A nakonec materiál poslouží jako hnojivo. „Kdybyste měli tašku doma, tak ji můžete vyhodit třeba do květináče,“ vysvětluje Afshar.

Teď vědci zkoumají, jak výrobu bioplastových, zcela rozložitelných tašek ještě více rozšířit a především, kde vzít další humří krunýře. Naštěstí pro ně se s tímto zdrojem v současné době zatím dost plýtvá. „Zjistili jsme, že ročně vyhodíme 375 tun humřích krunýřů. To znamená, že chitinu vyhazujeme asi 125 tisíc kilogramů. Z toho bychom každý rok mohli vyrobit okolo 7 a půl milionu plastových sáčků,“ vysvětluje Jafferjeeová.

Mohlo by se zdát, že takové množství biologicky rozložitelných tašek a sáčků z humřího odpadu může vyřešit problém s plastovým odpadem, ale není tomu tak. Jen ve Velké Británii se každoročně použije až jedna miliarda plastových sáčků a tašek. Jejich využívání se přitom omezuje jen pomalu a i kvůli tomu se do oceánů dostává každoročně přes 8 milionů tun plastu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...