Britská varianta koronaviru není více smrtící, tvrdí nové studie. Pacienti ale mají vyšší virovou nálož

Podle dvou nových studií mají pacienti s britskou variantou koronaviru vyšší virovou nálož. Nepotvrdilo se však, že by tato nakažlivější mutace viru měla za následek horší průběh nemoci covid-19 nebo vyšší mortalitu. Britské studie tento týden zveřejnily vědecké časopisy The Lancet Infectious Diseases a The Lancet Public Health.

Už dříve zkoumání ukázala, že varianta B.1.1.7 se snadněji přenáší z člověka na člověka než původní „divoká“ forma, která byla objevena v čínském Wu-chanu. Starší studie však částečně hovořily také o vyšší smrtnosti mezi pacienty nakaženými sledovanou mutací.

První z dvojice nových na sobě nezávislých studií zprávy o větší nebezpečnosti mutace popírá s tím, že pozorování pacientů v londýnských nemocnicích ukazuje, že „variantu B.1.1.7 neprovází těžší průběhy a více úmrtí“. Při interpretaci dat je však třeba zohlednit skutečnost, že studie se opírá pouze o případy, které skončily v nemocnici.

Vědci z londýnské University College s pomocí PCR testů sledovali virovou nálož nakažených a také průběh nemoci a případy úmrtí. U infikovaných britskou variantou zjistili vyšší virovou nálož, ale podíl zemřelých na covid-19 mezi nimi nebyl vyšší.

Druhá studie z časopisu The Lancet Public Health se zaměřila na příznaky pacientů s covidem, kteří symptomy hlásili prostřednictvím aplikace britského zdravotnického systému. Hlášené údaje vědci uváděli do souvislosti s rozšířením varianty v jednotlivých regionech.

Ani tato studie nezjistila žádné významné rozdíly v závažnosti příznaků, ani pokud jde o prokazatelné dlouhodobé následky infekce. Experti ale zjistili, že britská varianta má za následek výrazné zvýšení reprodukčního čísla, které popisuje vývoj epidemie. I to podporuje tvrzení, že britská varianta je nakažlivější.

Nutnost dalšího výzkumu

Protože obě studie byly podle agentury DPA provedeny v zimě v Londýně a v jižní Anglii, kde se tehdy varianta rychle šířila, měli vědci dobrou možnost porovnávání variant. Experti ale zdůraznili, že je nutný další výzkum.

Upozornili také, že není důvod k úlevě z toho, že varianta není smrtonosnější než původní virus. Při vyšší infekčnosti totiž nakonec umírá více lidí, protože se za jinak stejných podmínek nakazí mnohonásobně více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...