Britská varianta koronaviru není více smrtící, tvrdí nové studie. Pacienti ale mají vyšší virovou nálož

Podle dvou nových studií mají pacienti s britskou variantou koronaviru vyšší virovou nálož. Nepotvrdilo se však, že by tato nakažlivější mutace viru měla za následek horší průběh nemoci covid-19 nebo vyšší mortalitu. Britské studie tento týden zveřejnily vědecké časopisy The Lancet Infectious Diseases a The Lancet Public Health.

Už dříve zkoumání ukázala, že varianta B.1.1.7 se snadněji přenáší z člověka na člověka než původní „divoká“ forma, která byla objevena v čínském Wu-chanu. Starší studie však částečně hovořily také o vyšší smrtnosti mezi pacienty nakaženými sledovanou mutací.

První z dvojice nových na sobě nezávislých studií zprávy o větší nebezpečnosti mutace popírá s tím, že pozorování pacientů v londýnských nemocnicích ukazuje, že „variantu B.1.1.7 neprovází těžší průběhy a více úmrtí“. Při interpretaci dat je však třeba zohlednit skutečnost, že studie se opírá pouze o případy, které skončily v nemocnici.

Vědci z londýnské University College s pomocí PCR testů sledovali virovou nálož nakažených a také průběh nemoci a případy úmrtí. U infikovaných britskou variantou zjistili vyšší virovou nálož, ale podíl zemřelých na covid-19 mezi nimi nebyl vyšší.

Druhá studie z časopisu The Lancet Public Health se zaměřila na příznaky pacientů s covidem, kteří symptomy hlásili prostřednictvím aplikace britského zdravotnického systému. Hlášené údaje vědci uváděli do souvislosti s rozšířením varianty v jednotlivých regionech.

Ani tato studie nezjistila žádné významné rozdíly v závažnosti příznaků, ani pokud jde o prokazatelné dlouhodobé následky infekce. Experti ale zjistili, že britská varianta má za následek výrazné zvýšení reprodukčního čísla, které popisuje vývoj epidemie. I to podporuje tvrzení, že britská varianta je nakažlivější.

Nutnost dalšího výzkumu

Protože obě studie byly podle agentury DPA provedeny v zimě v Londýně a v jižní Anglii, kde se tehdy varianta rychle šířila, měli vědci dobrou možnost porovnávání variant. Experti ale zdůraznili, že je nutný další výzkum.

Upozornili také, že není důvod k úlevě z toho, že varianta není smrtonosnější než původní virus. Při vyšší infekčnosti totiž nakonec umírá více lidí, protože se za jinak stejných podmínek nakazí mnohonásobně více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 9 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 16 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 17 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 19 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...