Hlavní poradkyně britské vlády pro zdravotnictví Sally Daviesová varuje: Doba bez antibiotik se blíží, odolnost bakterií vůči nim nás může zabít dříve než klimatické změny. Problém ve Spojeném království může podle ní i dalších expertů ještě zhoršit brexit.
Brexit může zhoršit britský problém s antibiotiky, varují experti
Konec antibiotik (zdroj: ČT24)
Po celém světě zemřelo loni kvůli infekci odolné vůči antibiotikům 700 tisíc lidí – a toto číslo podle lékařů dál poroste. „Nejméně deset milionů lidí by mohlo zemřít každý rok, jestli se tomu nebudeme věnovat. A to je víc, než kolik lidí zemře v tuto chvíli na rakovinu a cukrovku,“ varuje Daviesová. Tato profesorka medicíny zastává roli Chief Medical Officer for England neboli nejvyššího vládního poradce pro otázky zdraví.
„Stejně jako klimatické změny, i tento problém jsme si přivodili sami, ale může nás zabít dříve než klima. Je to nesmírně důležité téma,“ upozorňuje profesorka.
Současně vyjádřila obavu, že po brexitu se může situace v zemi ještě zhoršit, zejména kvůli obchodním dohodám se zeměmi, jakou jsou Spojené státy. Ty totiž povolují mnohem vyšší množství léků v potravinách. „Neměli bychom dovážet hovězí ani zvířata ze zemí, kde se nadužívají antibiotika,“ doporučuje.
Na stejný problém upozorňuje i předsedkyně britské asociace půdy Helen Browningová: „Kvůli špatným obchodním dohodám se Spojenými státy bychom mohli začít dovážet maso a mléčné produkty pocházející z provozů, které používají mnohonásobně víc antibiotik než my.“ Ve Spojených státech je to odhadem pětkrát víc. Evropské zemědělce regulují unijní směrnice a preventivní užití takových léčiv se omezuje jen na nezbytné případy.
Pomocník, který se vymkl
Vědci ve spolupráci s lékaři do sedmdesátých let dvacátého století vyvinuli asi dvacet základních druhů antibiotik. Tyto léky zachránily miliony životů a z nemocí, jako je angína, udělaly ze dne na den banalitu. A protože byly tak účinné, s jejich vývojem se přestalo – nebylo třeba vymýšlet nic účinnějšího.
„Mysleli jsme si, že to stačí, a s vývojem antibiotik jsme přestali,“ popisuje Anthony Coates, ředitel Helperby Therapeutics. „Jenže bakterie se staly odolnými na všechny z nich,“ dodává.
Přispělo k tomu i jejich masivní nasazení v zemědělství. Chovaná zvířata díky nim totiž méně stůňou a také rostou rychleji. Jenže z chovů se dostávají do vody i do lidských organismů, kde pomáhají už tak vysoké rezistenci bakterií.
Hrozba imunních bakterií přitom stoupá s každým dalším pokusem zabít je právě pomocí antibiotik, bakterie se jim rychle přizpůsobují. Jejich spotřeba proto za posledních dvacet let dramaticky vzrostla – v 76 zemích světa o 65 procent.
Řešení někdo vidí v přípravcích vylepšených o stříbro, jinde zkoumají terapii pomocí bakteriofágů – virů, které ničí bakterie. Britská vláda také motivuje lékaře, aby antibiotika předepisovali jen v opravdu nutných případech.