Bouřlivé počasí je hrozbou, kterou musí Česká republika řešit stále více. Ať už jsou to povodně, sucho, nebo větrné bouře, stojí naši zemi spoustu energie. Zabývá se jimi třetí díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílá v pátek od 20 hodin na ČT24. Další díl uvidí diváci následující týden v pátek ve stejný čas, pořad moderuje Václav Moravec.
Co se týká bouřlivosti počasí, patří Česká republika mezi „střední třídu“, soudí Miloslav Müller, hydrometeorolog z Ústavu fyziky atmosféry. Oproti některým místům USA nebo Bangladéši, kde počasí způsobuje velké problémy, není situace v Česku tak hrozivá.
Z hlediska počtu obětí jsou podle něj největší hrozbou pro naši zemi vlny veder. „Pokud bychom se dívali na materiální škody, tak by to u nás bylo sucho a krupobití, ale také povodně a větrné bouře,“ uvádí expert.
Česko v polovině století
V budoucnu se ale bude situace zhoršovat – v souvislosti s klimatickými změnami. Podle studie z května letošního roku se do poloviny století Česko oteplí v ročním průměru o dva stupně, v nejbližších letech 2021 až 2040 o jeden stupeň. Do konce století bude změna činit minimálně tři stupně, pokud lidstvo nezačne s redukcí skleníkových plynů.
„Pro srážkové úhrny lze kromě zimy očekávat nezměněné hodnoty, případně jejich malý, statisticky nevýznamný pokles na jaře a v létě. Stagnace srážek v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu znamená vyšší výpar a tedy značné riziko častějších a delších epizod sucha. Modely se shodují, že k nejmenšímu nárůstu srážek, či dokonce k jejich poklesu, dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast Česka, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zdejší zemědělské produkce,“ uvádějí vědci.
Do poloviny století má narůst počet tropických dnů na dvojnásobek proti průměru let 1981 až 2010. Očekává se také nárůst počtu dnů se srážkovými úhrny nad 10 či 20 milimetrů. Od poloviny století poroste počet dnů se srážkami, kdy naprší více než 50 milimetrů.
V průměru v České republice přitom naprší přibližně 670 milimetrů za celý rok, takže za silné bouřky může spadnout například desetina ročního úhrnu srážek. Zvyšuje se proto i riziko přívalových povodní.
Co hrozí Česku?
Těmto přírodním jevům se věnuje dokumentární cyklus Tiché hrozby. První dva díly můžete sledovat v iVysílání, poslední díl odvysílá ČT24 11. října. Bude věnován nebezpečí z vesmíru.
Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejen s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.
V případě sesuvů se experti věnovali i praktickým otázkám – například jak zjistit, zda je pozemek v sesuvném území nebo kdo je odpovědný za škodu, když k sesuvu dojde.
Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.
„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.
