Většinu hrozeb umí lidé rozpoznat, jiné jsou ale skryté a prakticky neviditelné. Patří k nim zejména ty geologické – například zemětřesné roje. Zabývá se jimi druhý díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílá v pátek od 20 hodin na ČT24. Další díly uvidí diváci v následujících týdnech vždy v pátek ve stejný čas, pořad moderuje Václav Moravec.
Tiché hrozby: Zemětřesné roje přinášejí do Česka otřesy, při kterých praskají zdi
Na přelomu let 1985 a 1986 zasáhl zemětřesný roj Chebsko a nejsilnější otřes dosáhl na desetibodové Richterově škále hodnoty 4,6. Tehdejší událost je doposud nejvýznamnějším přístroji zaznamenaným zemětřesením v České republice. Nejsilnější otřes z tehdejší série byl 21. prosince 1985, praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka.
Největší škody tehdy způsobil jev v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Sílu tehdejších otřesů pocítili lidé téměř v celých Čechách.
Zemětřesné roje jsou otřesy v sériích, které trvají několik dní i týdnů. Uvolňování seismické energie v nich probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let.
Objevují se ve velmi podobné formě v České republice a na Islandu, uvádí seismolog Josef Horálek z Akademie věd. Podobné jsou jejich vlastnosti, síla i projevy. Znalosti z jedné země tedy mohou pomáhat s odhadem hrozeb na druhém konci světa.
Co hrozí Česku?
Těmto přírodním jevům se věnuje také dokumentární cyklus Tiché hrozby. Téma „Krajina v pohybu“ o sesuvech bylo prvním z dílů, poslední dva odvysílá ČT24 v následujících pátečních večerech, tedy 4. října a 11. října. Budou věnovány nebezpečným atmosférickým jevům (Bouřlivé počasí) a nebezpečí z vesmíru (Blízký vesmír).
Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejenom s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.
V případě sesuvů se experti věnovali i praktickým otázkám – například jak zjistit, zda je pozemek v sesuvném území nebo kdo je odpovědný za škodu, když k sesuvu dojde.
Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.
„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.
