Boj o termostat v kancelářích. Ženy jsou při vyšších teplotách produktivnější, muži fungují opačně

Ženy si často stěžují, že jim nevyhovují teploty v kanceláři – nejvíce na to, že je tam nastavená klimatizace na příliš nízké teploty. Nový výzkum potvrzuje, že jejich stížnosti jsou zcela oprávněné.

Vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS One, popsali, že pokud se termostat nastaví na vyšší teplotu, zvyšuje se i produktivita žen pracujících v kancelářích.

Vědci s lehkou nadsázkou popisují problém jako „boj o termostat“ – připomíná totiž častý „boj o ovladač“. Podobně jako u něj jde totiž o podobnou věc: rozdíl mezi nastavením mužů a žen. Muži statisticky častěji projevují v televizi zájem o sport, ženy o romantické seriály – a co se týká teploty, ženy preferují vyšší teploty, muži nižší.

Ženy mají raději teplo

Už starší studie popsaly, že ženský metabolismus upřednostňuje vyšší teploty, ženy totiž mívají většinou menší množství svalové hmoty. Ale kancelářské systémy klimatizací byly ve vyspělém světě optimalizované pro potřeby mužů – když se tyto standardy během 60. let dvacátého století vytvářely, nebyla ještě tak častá ženská zaměstnanost.

Rozdíl je značný, popsali před čtyřmi roky vědci z Maastrichtské univerzity. Z jejich výzkumu vyplývá, že mužům vyhovuje 21 stupňů, zatímco ženám 24 stupňů. Kanceláře jsou přitom standardně nastavené na 21 stupňů.

„Firmy investují spoustu peněz, aby se jejich zaměstanci cítili komfortně a byli vysoce produktivní,“ uvedl pro CNN profesor Tom Chang, který se tomuto fenoménu věnuje na University of Southern California. „Nová studie říká, že ať už se staráte jen o peníze, nebo o blaho svých zaměstnanců, měli byste nastavit teploty v kancelářích na vyšší.“

Příjemné klima zlepšuje výsledky

V jeho výzkumu se rozdíly v teplotách projevily výrazně: ženy měly lepší výsledky v matematických testech i v slovních úlohách, pokud byla v místnosti teplota, která je pro ně ideální. U mužů byl výsledek přesně opačný – byly-li teploty nastavené na úroveň vhodnou pro ženy, tak mužská úspěšnost v obou testech klesala.

Této studie se zúčastnilo 543 studentů, nebyl tedy dostatečně rozsáhlý na to, aby se podle něj měnila nějaká zaběhlá pravidla, ale je dostatečně zajímavý na to, aby podle jeho autora mělo smysl se nad ním zamyslet. Vědci přitom vyloučili všechny další faktory, které mohly mít na výsledky testů nějaký dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 1 hhodinou

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 5 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 20 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 23 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.