Boj o termostat v kancelářích. Ženy jsou při vyšších teplotách produktivnější, muži fungují opačně

Ženy si často stěžují, že jim nevyhovují teploty v kanceláři – nejvíce na to, že je tam nastavená klimatizace na příliš nízké teploty. Nový výzkum potvrzuje, že jejich stížnosti jsou zcela oprávněné.

Vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS One, popsali, že pokud se termostat nastaví na vyšší teplotu, zvyšuje se i produktivita žen pracujících v kancelářích.

Vědci s lehkou nadsázkou popisují problém jako „boj o termostat“ – připomíná totiž častý „boj o ovladač“. Podobně jako u něj jde totiž o podobnou věc: rozdíl mezi nastavením mužů a žen. Muži statisticky častěji projevují v televizi zájem o sport, ženy o romantické seriály – a co se týká teploty, ženy preferují vyšší teploty, muži nižší.

Ženy mají raději teplo

Už starší studie popsaly, že ženský metabolismus upřednostňuje vyšší teploty, ženy totiž mívají většinou menší množství svalové hmoty. Ale kancelářské systémy klimatizací byly ve vyspělém světě optimalizované pro potřeby mužů – když se tyto standardy během 60. let dvacátého století vytvářely, nebyla ještě tak častá ženská zaměstnanost.

Rozdíl je značný, popsali před čtyřmi roky vědci z Maastrichtské univerzity. Z jejich výzkumu vyplývá, že mužům vyhovuje 21 stupňů, zatímco ženám 24 stupňů. Kanceláře jsou přitom standardně nastavené na 21 stupňů.

„Firmy investují spoustu peněz, aby se jejich zaměstanci cítili komfortně a byli vysoce produktivní,“ uvedl pro CNN profesor Tom Chang, který se tomuto fenoménu věnuje na University of Southern California. „Nová studie říká, že ať už se staráte jen o peníze, nebo o blaho svých zaměstnanců, měli byste nastavit teploty v kancelářích na vyšší.“

Příjemné klima zlepšuje výsledky

V jeho výzkumu se rozdíly v teplotách projevily výrazně: ženy měly lepší výsledky v matematických testech i v slovních úlohách, pokud byla v místnosti teplota, která je pro ně ideální. U mužů byl výsledek přesně opačný – byly-li teploty nastavené na úroveň vhodnou pro ženy, tak mužská úspěšnost v obou testech klesala.

Této studie se zúčastnilo 543 studentů, nebyl tedy dostatečně rozsáhlý na to, aby se podle něj měnila nějaká zaběhlá pravidla, ale je dostatečně zajímavý na to, aby podle jeho autora mělo smysl se nad ním zamyslet. Vědci přitom vyloučili všechny další faktory, které mohly mít na výsledky testů nějaký dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 15 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...