Boj o termostat v kancelářích. Ženy jsou při vyšších teplotách produktivnější, muži fungují opačně

Ženy si často stěžují, že jim nevyhovují teploty v kanceláři – nejvíce na to, že je tam nastavená klimatizace na příliš nízké teploty. Nový výzkum potvrzuje, že jejich stížnosti jsou zcela oprávněné.

Vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS One, popsali, že pokud se termostat nastaví na vyšší teplotu, zvyšuje se i produktivita žen pracujících v kancelářích.

Vědci s lehkou nadsázkou popisují problém jako „boj o termostat“ – připomíná totiž častý „boj o ovladač“. Podobně jako u něj jde totiž o podobnou věc: rozdíl mezi nastavením mužů a žen. Muži statisticky častěji projevují v televizi zájem o sport, ženy o romantické seriály – a co se týká teploty, ženy preferují vyšší teploty, muži nižší.

Ženy mají raději teplo

Už starší studie popsaly, že ženský metabolismus upřednostňuje vyšší teploty, ženy totiž mívají většinou menší množství svalové hmoty. Ale kancelářské systémy klimatizací byly ve vyspělém světě optimalizované pro potřeby mužů – když se tyto standardy během 60. let dvacátého století vytvářely, nebyla ještě tak častá ženská zaměstnanost.

Rozdíl je značný, popsali před čtyřmi roky vědci z Maastrichtské univerzity. Z jejich výzkumu vyplývá, že mužům vyhovuje 21 stupňů, zatímco ženám 24 stupňů. Kanceláře jsou přitom standardně nastavené na 21 stupňů.

„Firmy investují spoustu peněz, aby se jejich zaměstanci cítili komfortně a byli vysoce produktivní,“ uvedl pro CNN profesor Tom Chang, který se tomuto fenoménu věnuje na University of Southern California. „Nová studie říká, že ať už se staráte jen o peníze, nebo o blaho svých zaměstnanců, měli byste nastavit teploty v kancelářích na vyšší.“

Příjemné klima zlepšuje výsledky

V jeho výzkumu se rozdíly v teplotách projevily výrazně: ženy měly lepší výsledky v matematických testech i v slovních úlohách, pokud byla v místnosti teplota, která je pro ně ideální. U mužů byl výsledek přesně opačný – byly-li teploty nastavené na úroveň vhodnou pro ženy, tak mužská úspěšnost v obou testech klesala.

Této studie se zúčastnilo 543 studentů, nebyl tedy dostatečně rozsáhlý na to, aby se podle něj měnila nějaká zaběhlá pravidla, ale je dostatečně zajímavý na to, aby podle jeho autora mělo smysl se nad ním zamyslet. Vědci přitom vyloučili všechny další faktory, které mohly mít na výsledky testů nějaký dopad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled