Blíží se rychlé i domácí testy na koronavirus. Odhalí nemoc za několik desítek minut

Vědci na celém světě rychle přicházejí s pokročilejšími metodami zejména pro diagnostiku nemoci COVID-19. Nadace manželů Gatesových přišla s domácím testováním a experti z Hongkongu už vytvořili přístroj, který nový koronavirus najde do 40 minut.

Občané amerického státu Washington, který je ve Spojených státech nejhůře postižený, dostanou výraznou posilu. Nadace Billa Gatese, která se soustředí na výzkum infekčních chorob, oznámila, že dokončuje testy, které lidé budou moci sami využít doma, aby poznali, zda nemohou trpět nemocí COVID-19.

Tester, který vyhodnotí přítomnost koronaviru do 40 minut
Zdroj: www.ust.hk/

Web Technologyreview informuje o tom, že nový test by měl spočívat v odběru vzorku z nosu – do 48 hodin by se měli lidé dozvědět výsledek, který pak budou moci poslat expertům. Současně Gatesova nadace zprovozní web, který bude sledovat vývoj výsledků těchto testů v reálném čase.

Tento test se momentálně dokončuje v Seattlu, kde Bill Gates sídlí. Využívá výsledků dvou let vývoje podobných testů pro odhalení chřipky.

V USA to bude velmi důležitá změna, která by mohla změnit nízké množství doposud otestovaných. Nadace Billa a Melindy Gatesových zatím neoznámila, kdy budou tyto testy k dispozici, ale jejich vývoj a především testování se snaží maximálně urychlit.

Rychlé testy už existují

Stále více důkazů z celého světa dosvědčuje, že nejdůležitějším faktorem v boji proti COVID-19 je rychlé odhalení nemocných – tím se zamezí šíření mezi ohroženou populaci. Tým vědců z Hongkongu představil na začátku března novou technologii: první přenosný detektor této choroby.

Přístroj je schopný odhalit přítomnost viru během pouhých 40 minut od odebrání vzorku – současně používané PCR metody přitom vyžadují dobu nejméně jedné a půl až tří hodin.

Vědci začali s výzkumem již 20. ledna, první prototyp měli hotový do týdne, od té doby ho testovali v praxi přímo v čínských oblastech, které jsou zatím virem zasažené nejvíc. Přístroje už také získaly certifikaci CE, která je potřebná pro jejich vývoz do zemí Evropské unie.

Jsou dostatečně malé na to, aby byly mobilní – měří jen 33x32x16 centimetrů a jsou lehké, takže se snadno dají dopravit přímo na místo, kde budou akutně zapotřebí.

Rychlé testy v Česku

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl v úterý 10. března, že je již objednáno dalších 100 000 rychlejších testů, které bude možné použít například ve vlacích nebo při kontrolách na hranicích. Podle Prymuly by mohly odhalit přítomnost viru dokonce během pouhých 29 minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled