Jednou z možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Česká republika i celá Evropská unie v tomto ohledu ale zaostávají, uvedl na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela rostlinný genetik Jaroslav Doležal.
Bez geneticky modifikovaných potravin se Evropa stane muzeem zemědělství, varují experti
Klimatická změna způsobila, že světové zemědělství je pod mnohem větším tlakem. Pěstování zemědělských plodin je totiž ohroženo kvůli větší proměnlivosti počasí, která přináší častější sucha, povodně, požáry. Rozšířili se i invazivní škůdci a dělá problémy i politická nestabilita. To všechno ohrožuje dostatečné dodávky potravin. Situaci ještě komplikuje růst světové populace vyžadující jejich rostoucí množství.
Podle Jaroslava Doležela není jiná cesta než geneticky upravené potraviny. „Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění,“ uvedl vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. V rámci Strategie AV21 Akademie věd také koordinuje program Potraviny pro budoucnost.
9 minut
Rozhovor Anny-Marie Šůchové s biologem Jaroslavem Doleželem
Zmínil nové techniky šlechtění. „Klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA,“ řekl Doležel. Nové techniky umožňují zlepšování současných odrůd a nabízejí možnost z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval.
To by mohlo snížit i požadavky na hnojiva, nebo látky, které zabíjejí škůdce – geneticky upravené plodiny by jim odolávaly samy, přirozenou cestou, bez nutnosti používat pesticidy.
„Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ dodal Doležel.
Evropa hledá cestu k modernizaci
Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie. Pěstování je v EU sice povoleno, ale pouze tehdy, pokud je schváleno na úrovni EU, poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provede přísné posouzení rizik pěstování jednotlivých plodin. V současné době se v EU pěstuje pouze jediná geneticky modifikovaná plodina, kukuřice firmy Monsanto MON 810, která je odolná vůči hmyzu.
Složitá pravidla omezují i výzkum těchto biotechnologií.
Největším problémem je několik let starý rozsudek Soudního dvora EU, podle něhož rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). Vědci to popírají, podle nich jde o zcela odlišné technologie – genetické editování je totiž vlastně jen extrémně urychlené křížení, nejde o vkládání nepůvodních genů do organismu.
Situace se ale i v EU mění, nová legislativa míří ke schválení během příštího roku. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy,“ informoval Doležel.
